Optimismem hýřící partička Temperamento si zatím získává pozornost hlavně rychlostí, s jakou se dopracovala k nahrávací smlouvě - velmi krátce po svém vzniku dokázala zvítězit v třetím ročníku vyhledávací soutěže Coca-Cola PopStar, a na české hudební scéně se tak stala možná nejrychleji debutujícím interpretem vůbec. (Nepočítáme-li projekty dříve známých a osvědčených muzikantů.) Soudě dle desky "Uno Momento", která vyšla 1. března, má docela dobrou šanci, že se o ní bude mluvit i nadále a ne zrovna krátce. Na samém počátku skutečné kariéry Temperamenta jsme prostřednictvím internetu zkontaktovali frontmana kapely Aziho a položili mu několik otázek.

Ty a Loco máte s muzikou zkušenosti hlavně jako tvrdí rockeři. Jak jde tahle vaše hudební poloha dohromady s popovým ražením Temperamenta? Chci říct, není trochu proti krédu drsňáka vbrodit se do vod mainstreamu?

Máš pravdu, že naše zkušenosti vychází hlavně z tvrdé muziky, kterou mimochodem máme pořád rádi. Ale já jsem hrál deset let vážnou hudbu, snažím se skládat scénickou hudbu a, asi tě zklamu, nikdy jsem se necítil býti drsňákem, od toho byly v kapele jiní. Hrát v hardcoreové kapele několik let, objíždět všechny klubíky, stodoly, festivaly, toť pro mě obrovská zkušenost a jsem za ni vděčný už proto, že jsem poznal spoustu skvělých lidí a muzikantů. Každý se nějak rozvíjí a já jsem dospěl do stádia Temperamento.

Napadlo tě už, že Temperamento může tobě a Locovi svojí hudbou a tak trochu boybandovskou image zavřít vrátka k fanouškům tvrdší muziky? Stoupenci Arakainu si o Petru Kolářovi pro jeho ne zrovna ladný skok do popíku asi také myslí svoje.

Je mi jasný, že to každý nepochopí. Budou si ťukat na čelo a říkat si: "Proč? To je ale kokot". (smích)

Taky si možná budou říkat, jestli jedním z důvodů vzniku Temperamenta nebylo zjištění, že tvrdou muzikou se v této zemi nedá zrovna dobře živit. Zejména ti, co vás znají z Luca Brasi nebo Fourth Face vás můžou brát právě jako uměle vytvořenou skupinu, která vznikla kvůli zisku.

Vznikli jsme stejně jako všechny kapely. Jsme banda dlouholetejch kámošů, máme rádi muziku a chceme hrát. A máme stejné problémy jako většina kapel, potíže se zkušebnou, shánění kšeftů, půjčování auta, aparatury, nástrojů a tak dál. Nic umělého v tom opravdu není. A jestli si to někdo bude myslet, tak se jen pousměju. Nic jiného mi stejně nezbude.

Do Coca-Cola PopStar se ale nepřihlásím jen tak - udělám to pro komerční úspěch. Nebo ne?

Do Coca-Coly PopStar se přihlásily všechny možný hardcoreový, metalový kapely, včetně Fourth Face a Luca Brasi, a předpokládám, že ze stejného důvodu jako my, čili aby se muzika, kterou děláš, dostala k lidem. Je to prostě jedna z možností, jak na svoji hudbu upozornit.

A co jiné možnosti, jak dostat hudbu k lidem? Zkoušet to po klubech jako neznámá kapela, třeba i dlouhá léta a bez znatelnější satisfakce?

Přesně to je i naše blízká budoucnost! Chceme hrát pro lidi, bavit se a posílat jim dobrou náladu.

Co podle tebe rozhodlo pro vaše vítězství?

Myslím, že hlavně uvolněnost z našeho hraní a štěstí. My jsme víceméně nesoutěžili, chtěli jsme si hlavně zahrát.

Ale vyhráli jste, což vás údajně hodně překvapilo. Jaký byl váš osobní favorit?

Ano, překvapení bylo veliké. Já osobně jsem favorita viděl v kapele Nil, která má přímo skvělou zpěvačku.

Jiné kapele, United Flavour, se nezdály v pořádku podmínky smlouvy, nepodepsala a zřekla se dosti reálné šance na vítězství. Máš tušení, co se jí nezamlouvalo?

Tušení nemám, United Flavour jsou skvělí a myslím, že se prosadí i tak. Ostatně, neodolal jsem a jejich zpěvačku Carmen požádal, aby nám zazpívala na desce.

Vy jste váhali, jestli podepsat? Přeci jen, říká se, že smlouva s velkou firmou znamená mít v jistých ohledech svázané ruce.

Ne, neváhali jsme. Chtěli jsme dostat naši hudbu k více lidem a toto je jedna z možností. Ačkoli to spousta lidí odsuzuje, nám to přijde jako příležitost. Říká se spousta věcí.

Producenta Honzu Horáčka jste si k nahrávání vybrali sami?

Honza byl doporučen. Sešli jsem se a řekli si, jak bychom chtěli, aby to vypadalo. A v mnoha věcech jsme si porozuměli, takže jsme na to vlítli s ním.

Co vám na něm jako producentovi vyhovovalo nejvíc?

Nejvíc asi profesionalita, ale zároveň chuť kapele pomoct a ne si jen vydělat prachy.

Změnil ve studiu ty písně hodně?

Dá se říct, že co se týká aranží, skoro vůbec. Snad jen u dvou skladeb. Co se týká zvuků a smyček a kam dát živý bicí a tak dál, do toho kecal dost. (smích)

UDG, kteří PopStar vyhráli před vámi, mají na debutové desce Matěje Homolu a Richarda Krajča, deska "Uno Momento" taková jména postrádá.

O nikom známém jsme nepřemýšleli, naopak, hostujou nám tam méně známé postavičky jako je Carmen, Dannie a bulharskej MC. Ale pokud dostaneme možnost natočit další desku, rád bych přemluvil Davida Kollera, aby nám zarapoval do nějaký pecky. (smích)

Ve studiu údajně také vznikalo několik písní dodatečně a tím pádem asi dost narychlo. S filozofii "na píseň je třeba si počkat, musí přijít správná inspirace," kterou razí třeba Richard Krajčo, tím pádem asi moc nesouhlasíte, což?

Naopak, naprosto souhlasím! Ve studiu vznikla jen jedna píseň, a k té jsem zrovna měl inspiraci velikou. Všechny ostatní písně vznikly před vstupem do studia.

Vida. Kolegyně Malechová, která pro musicserver.cz psala průvodce "Uno Momentem", vyčetla textu písně "You And Me" klišovitost. Jsou obnošené fráze "love is in the air" v té písni záměrem, měla ta píseň znít klišovitě?

V "You And Me" není žádný záměr, tato píseň vznikla asi za dvě minuty. Jenom si tak brnkám a hops! To je hezký, to se mi líbí! A už se tam nic neměnilo. Text koresponduje s muzikou.

Vznikla takto většina písní? Prostě hops?

To je různé. Někdy máš jediný nápad, riff na kytaru. Máš ho v hlavě a když vezmeš kytaru do ruky, najednou se k tomu sypou různé harmonie a zdá se, že napsat silnou píseň je strašné jednoduché. Takových písní je na desce víc. Naopak jindy zase máš jeden nápad, chceš ho rozvinout, ale nejde to, respektive jde, ale nejsi s tím moc spokojenej. Nelíbí se ti to. Necháš to v šuplíku a časem se k tomu vrátíš a buď tě něco napadne nebo ne. Většinou když si řeknu, že teď napíšu píseň, tak napíšu velký kulový. Musím mít právě tu inspiraci!

"You And Me" je jedním z momentů desky, kde zní také angličtina. Troufám si tipnout, že ti mnozí budou vyčítat výslovnost.

Ať vyčítaj, aspoň si maj o čem povídat.

Chtěli byste angličtinu do repertoáru protlačit ve větší míře?

Občas, ale asi ne tak obsáhle jako v "You And Me". Každopádně Vaňky i Loco umí anglicky lépe, tak třeba něco vystřihnou oni.

Jste kapelou, co přehrává písně co nejvěrněji studiové verzi, nebo naopak kapelou, co se snaží hrát naživo jinak než z desky?

Mezi deskou a koncertem je asi nejrapidnější rozdíl v bicích. Na desce se živý bicí objevily jen ve čtyřech skladbách a naživo jsou všude, takže je tam víc chyb. No a taky, když máme náladu, tak tancujeme.

V oficiálních materiálech Sony BMG mluvíte v souvislosti s nejbližšími plány o amerických Grammy a Českém lvu a Týtý za bubenický výkon. Ale co vaše skutečné ambice?

Prodej milionů desek, vyprodaný světový turné a možnost se muzikou živit. Jak skromné!

Velmi. Lidé okolo Coca-Cola PopStar se shodují na jednom: Otevřeli se vám dveře k úspěchu, dál ale už musíte jít sami a nejspíš to bude dřina. Přesto, co si vůbec slibujete od toho, že jste pod křídly relativně "mocné" firmy?

Firma se o nás postará, co se týká distribuce desky, reklamy a všeho okolo. My se budeme snažit hrát a prezentovat desku živě.

Máte z něčeho, co na vás na té cestě může číhat, obavy?

Jsme bez obav.

Díky za rozhovor.