O existenci dua zpěvaček Mary Mary, jinak též o sestrách Campbellových, jsem až do recenze na jejich novou eponymní desku neměl ani tušení. Podíval jsem se proto na jejich stránky a co nevidí mé bystré oko? Prý že je to gospel a soul. Nezastírám, to je můj šálek kávy, a tak jsem se upřímně zaradoval. Když jsem ale desku dostal do ruky a zhlédl ten odporný obal (nic proti poměrně pohledným zpěvačkám), objal mne kýč a držel se mě až do momentu, než jsem desku poprvé protočil v discmanu. Pak se pustil a šel celou cestu až domů takové dva kroky za mnou. A já se ptám: Proč?

Protože Mary Mary mají sice velký potenciál, ale také malou míru střízlivého odstupu právě od mého dočasného společníka. Hned úvodní píseň totiž není ani soul, natož gospel, ale prachobyčejné r'n'b. A tam leží zakopaný pes. V písních, kde se Erica a Tina drží proklamovaných stylů, není naprosto co vytknout. Jak soulgospelová "Heaven", tak swingová "Biggest, Greatest Thing" a dokonce i funkově rythm'n'bluesová "The Real Party" jsou věci více než dobré, dokonce bych se nebál je označit za skvělé. Tam ale vše končí. Zbytek desky se dá rozdělit na skladby průměrné - sem patří zejména úvodní "Believer" nebo "Save Me" - a na skladby mírně až silně podprůměrné a nudné. Tyto se totiž snaží vystoupat po baladických schůdcích moderní urban music, ovšem ani mladé paní (slečny?) Campbellovy, natož jejich producent, se po nich těžko škrábou výš než do davu ostatních, v němž se bez problémů ztrácí. Velká škoda.

Neslušelo by se ale odbýt desku jen tak, a to hned z několika důvodů. Ad jedna jsou Mary Mary výtečnými zpěvačkami, o čemž svědčí i ceny Grammy na jejich krbu. Ad dva jsou, jak už jsem zmínil, některé jejich písně mimořádně dobré a do jisté míry vyvažují tu pořádnou porci hudební vaty, do které jsou zabaleny. A konečně ad tři, i když už sklouznou do propasti hudebního nevkusu, pořád je to něco malinko jiného než všechno ostatní. Texty i celkové pojetí desky totiž jasně dávají najevo, že se jedná o album nábožensky angažované, kterým Mary Mary sdělují, že Ježíš i bůh nás milují, což je podle mě jednoznačně lepší, než když leckterá r'n'b slečna vykřikuje, jak pěkně she shakes her pretty little ass. Jsem zapřísáhlý ateista, ale přesto je to, když už nic jiného, tak aspoň příjemné vybočení z řady.

Kdyby album "Mary Mary" bylo pouhým EP o obsahu oněch zmíněných čtyř pěti výtečných či dobrých písní, nebál bych se je objevit pro český trh nějakou tou osmičkou, devítkou. Ale vzhledem k faktu, že takhle musíte koupit, zaplatit a poslouchat i materiál, který s vydáníhodností více než riskantně koketuje, jdu níž. Odborně se tomu říká zabitá deska, a tak, s těžkým srdcem, ale nemůžu jinak.