O Beastie Boys dobře víme, že svůj albový materiál připravují pečlivě a hlavně hodně pomalu. Za posledních deset let vydali jen dvě studiové desky, proto si rádi pomáhají různými neřadovými výběry. Udělali to se sbírkou jazzových instrumentálek na "The In Sound From Way Out!", s kolekcí raritních skladeb na "Some Old Bulshit" a samozřejmě s výběry nejlepších hitů. Dvoudisková edice "The Sound Of Science" před šesti lety sebrala klasické kusy z jejich starého katalogu (celkem 42 položek), na letošní vánoční trh přišli kluci s její dietní verzí pod názvem "Solid Gold Hits". Patnáct remasterovaných skladeb z bezmála dvě dekády dlouhé nahrávací kariéry dokazuje, že Beastie Boys byli vždy věrní svému jménu a jejich značně svérázná verze hip hopu - ať už to byl rap-metal "Licenced To Ill", samplovací šílenství "Paul's Boutique" a "Check Your Head", flirt s alternativním rockem na "Ill Communication", nebo návrat ke starému rapu na "Hello Nasty" - zůstává extrémně zajímavá dodnes. Tedy až na skladby z poslední desky, které tvoří zbytečnou pětinu stopáže.

Beasties začínali na začátku osmdesátých let jako punková kapela, ale brzy zjistili, že hip hop bude ještě výnosnějším byznysem. Do rapového ringu vstoupili s punkýšskou razancí, se kterou udělali frackovský hit "Fight For Your Right". Ten měl výběr správně otevírat (a ne uzavírat), za těch dvacet let neztratila hymna všech pařměnů nic ze své energie, stejně jako pokřik "No Sleep Till Brooklyn" nebo přisprostlý popěvek "Brass Monkey". Divokému manželství heavymetalových kytar s rapem, které kapele vnutil v roce 1985 producent Rick Rubin, se bude později říkat nu-metal. Když se Rubin s Beasties ve zlém rozešel, vypadalo to, že tři magoři v kožených bundách skončí jako vágusové, kteří budou v Brooklynu žebrat u stánků s párkem, ale MCA, Ad Rock a Mike D jsou z jiného těsta. Spojili se s produkčním týmem The Dust Brothers a stvořili geniální desku "Paul's Boutique" postavenou na divokých samplovacích jízdách, které by se měly všem nevěřícím Tomášům pouštět jako důkaz obrovské síly hiphopových koláží. "Paul's Boutique" jednoznačně patří do kategorie Těžká hiphopová váha k "Enter Wu Tang", "Illmatic" nebo "Fear Of Black Planet" a její zástupci na výběru "Hey Ladies" a "Shake Your Rump" jsou jen dvě kapitoly z beastilude, kterou by si každý měl zažít vcelku. Následující album "Check Your Head" jde v mnohém ještě dále a "Pass The Mike" se "So What'cha Want" jsou hutné eklektické nálože plné energie. V té době už Beasties poslouchali spíše fanoušci alternativního rocku než ortodoxní hiphoppeři (kteří ostatně tři bělochy nikdy moc nebrali) a kapela koncertovala jako součást rockového cirkusu Lolapalooza. Kolekce "Ill Communication" z roku 1994 se mohla pochlubit obrovskými hiphopovými hity jako "Sabotage", "Sure Shot" a "Root Down", které trochu zkreslují to, že deska to byla stylově hodně nesourodá. Na kariéru Beasties existují různé názory, ale podle mého se právě tady láme trajektorie jejich kvality a od posledního tónu singlu "Root Down" jde graf už jen směrem dolů.

O čtyři roky později při vydání "Hello Nasty" vysvětlují novinářům, že tentokrát se vracejí do hiphopové staré školy. Fantastický pilotní singl "Intergalactic" chrlí tolik nápadů, které kdejaká kapela nedá dohromady za celou kariéru. Druhý singl desky "Body Movin'" je také výborný, ale spíše než albový originál se v klubech hraje bigbeatový remix Fatboy Slima, který je zařazený také na "Solid Gold Hits". Nic proti Mr. Cookovi, ale dneska už tenhle veselý remix zní dost vousatě či rovnou nudně. "Hello Nasty" už žádný další hit nevyprodukovalo, čímž se možná urychlil krach jejich nahrávací firmy Grand Royal. Krásné časy, kdy si mohli dělat co chtěli, skončily a Boys se museli uchýlit na značku Capitol Records. Šest let jim trvalo, než natočili další desku. Loňská "To The 5 Boroughs" za svými staršími sourozenci výrazně zaostává. Na našem výběru jsou z ní hned tři písně, což je počet přímo trestuhodný. Dobře, "Ch-check It Out" snad, ale "Triple Trouble" a "An Open Letter To NYC" nemají na výběru největších hitů co dělat. Vedle "Sabotage" je "Triple Trouble" vyloženě chudý příbuzný, který marně žadoní o respekt. Ne, ne a ještě jednou ne. Místo toho tu mělo být třeba "She's On It", "The Sound Of Science" nebo třeba "Three Mc's And One DJ".

Tak a jaký bude závěr? "Solid Gold Hits" lze doporučit beastiologům-začátečníkům či těm, kteří (jako já) mají staré desky na kazetách a čekají, až klasické první čtyři desky vyjdou v reedici. Dostanou slušnou dávku těch největších hitů od své oblíbené kapely, však strohý obal bez bookletu ostatně ani neslibuje žádný sběratelský zážitek. Mějte ale na paměti, že kolekce trochu zkresluje měňavkovitou konzistenci největších bělošských hiphopperů všech dob (i ten Eminem vedle nich působí jako mladší bratr, který místo sofistikované práce s popkulturními odkazy jen rádobyvtipně krká a prdí). Pokud máte odvahu se do Beastie Boys až po uši zamilovat, pak vám nemůžu doporučit žádnou jinou cestu, než si sehnat "Paul's Boutique", "Check Your Head" a "Ill Communication". Garantuju vám, že po jejich poslechu půjde půlka vaší CD sbírky dobrovolně do kontejneru a druhá do krabice do šatníku.