Váhy se kloní na stranu Toni

08.12.2005 05:00 - Pavel Novák | foto: facebook interpreta

Svou novou desku se Toni Braxton rozhodla nazvat po znamení zvěrokruhu, v němž byla narozena, tedy "Libra" (Váhy). Deska ale působí poměrně vyrovnaně a po nepříliš šťastném období snad konečně Toni našla tu správnou cestu a nahrála písničky, v nichž jako vždy hraje prim její sametový hlas.
7/10

Toni Braxton - Libra

Skladby: Please, Trippin' (That's The Way Love Works), What's Good, Suddenly, Take This Ring, Midnite, I Wanna Be (Your Baby), Sposed To Be, Stupid, Finally, I Hate You, Shadowless, Long Way Home
Celkový čas: 53:21
Vydavatel: Warner Music
Zatím poslední řadová deska Toni Braxton "More Than A Woman" nepatřila mezi alba, která by mizela z obchodů závratným tempem. Pocházel z ní jen jeden hit, který se nemohl prosadit ani díky všude proklamované produkci The Neptunes. Následoval rozchod s nahrávací společností, který proběhl dvěma výběrovými alby "Ultimate" a remixovým "Un-Break My Heart: The Remix Collection". Ačkoliv vydání nového alba provázely menší komplikace, po třech letech nám Toni konečně nabízí nové písničky. "Libra" bude rozhodně deskou, k níž bude soustředěná velká pozornost. Jednak z očekávání, zda se Toni podaří obživnout a vrátit se (neříkám přímo na vrchol, stačilo by o kousek výš), a také jakým směrem se bude ubírat. Ačkoliv tento fakt může projít bez povšimnutí, pozornému posluchači, který se o Toni Braxton trochu zajímá, nemůže ujít fakt, že zpěvačka snad na každé své desce inklinuje více, či méně k nějakému dalšímu stylu mimo r'n'b. Zatímco na poslední řadové desce "More Than A Woman" šlo o sloučení r'n'b a hip hopu, na novince se do popředí mnohem více tlačí soul, kdy má Toni největší příležitost dát vyniknout svému přenádhernému hlasu. Rozdílem od "More Than A Woman" a vlastně i jí předcházející "The Heat" je fakt, že Toni se o něco méně činila autorsky, a sice jen ve dvou skladbách ("Trippin'" a "Stupid"), které ale zase na druhou stranu patří k tomu nejlepšímu.

Čistě soulovou desku ale v žádném případě nečekejte. Toni myslela i na to, aby její písničky mohly proniknout do rádií, a tak na desce najdeme i nějaké ty komerčnější kousky, které ale ve skutečnosti vůbec nejsou špatné. Ať už první singl "Please" (nemůžu si pomoct, ale přece jen mi to trochu připomíná "He Wasn't Man Enough"), s decentními vlivy hip hopu a zajímavým smyčcovým doprovodem, či vynikající "Trippin'", která rozhodně má na to stát se velkým hitem. Snad jediná věc mi na albu skutečně nesedí, a sice "Take This Ring" Riche Harrisona, který se občas (nebo spíše často) opakuje a tuto skladbu udělal přesně podle výrobního plánu "1 Thing" z aktuálního alba Amerie "Touch", jehož byl hlavním producentem. Druhá polovina desky už se nese v tradičním pomalém tempu. Pro někoho nuda, pro jiného to, co Toni sedí nejvíc. Asi nejlepším kouskem z této části desky (a vlastně jde o jednu z nejlepších věcí Toni vůbec!) je balada "Stupid", kde je lehce koketováno s jazzem. Toni se zde prezentuje jako nějaká zpěvačka ze zapadlého baru a nutno říct, že jí tato rohle ohromně sedí. A to není všechno, na závěr si připravila opravdovou lahůdku v podobě skladby "Shadowless", která je zpívána pouze za doprovodu akustické kytary plus sem tam nějaký ten background vokál. Jestli jsem už psal o tom, jak na tomto albu místy skvěle vyniká její hlas, v této skladbě to platí dvojnásob.

Na evropské verzi alba "Libra" najdeme ještě tři bonusové tracky, které americká verze postrádá. Jde o skladby "Suddenly", "I Hate You" a "Long Way Home" a nutno říct, že snad s výjimkou druhé zmiňované nejde o žádná béčka. "Suddenly" trochu vrací Toni do období, kdy koketovala s latino vlivy, "Long Way Home" zase možná malinko připomene zpěvačku Indiu.Arie. "I Hate You" už místy začíná nudit a myslím, že tak jak nenašla své místo na americké verzi "Libry", nemusela ho nutně najít ani na té evropské. Stejně tak mi celkový dojem trochu kazí "Finally", která "I Hate You" předchází a společně tak tvoří asi nejslabší místo tohoto jinak vcelku podařeného alba.

Na závěr nemůžu vynechat svůj oblíbený výčet známých tváří podepsaných pod touto deskou. Za zmínku určitě stojí Scott Storch, Vincent Herbert (stvořitel r'n'b princezny JoJo), Richard Marx, který napsal a produkoval baladu "Suddenly", v níž si na trumpetu zahrál Chris Botti, dále pravá ruka Jennifer Lopez Cory Rooney a na vokálech samozřejmě nemůže chybět Toniina sestra Tamar, v jedné skladbě dokonce Babyface. A takto bych mohl pokračovat ještě dlouho. V recenzi na poslední řadovku "More Than A Woman" napsal kolega Karel Veselý: "'More Than A Woman' je zatím jen neurčitý příslib toho, že se Toni znovu vrátí na vrchol." S politováním musím konstatovat, že "Libra" sice oním návratem na vrchol není, ale tou správnou cestou rozhodně ano.


DOPORUČENÉ ČLÁNKY

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY