SuperStar u nás bortila rozličné rekordy sledovanosti. Druhý ročník už sice tak slavný nebyl, Sámer Issa si však s první deskou "Busted" vytvořil pořádný náskok a zůstal pevně zaklíněn v povědomí lidí. Jako pilná včelička už po necelém roce vydal druhé album "Break The Silence", na kterém jde ještě více blíže ke svému snu. Tím je zbortit hranice a protlačit důkladně na naší scénu r'n'b, jeho hudební lásky však promlouvají i z jiných směrů. Na nahrávání se podílel hlavně Ondřej Brzobohatý a pomocnou ruku podali DJ Neo, DJ Wich a spřízněná duše Martina Balogová. Během celého rozhovoru Sámer působil rozzářeným dojmem, ze kterého promlouvala jak obrovská radost z "Break The Silence", tak i ze samotné práce na přípravách. Anebo z toho, co teprve přijde. Nejenom Vánoce totiž klepou na dveře... Ale více již v rozhovoru.

Když se teď zpětně koukneš na "Busted" - jak tu desku vnímáš?

On tam byl strašně velkej náběh. Vlastně hned po SuperStar rychle vybrat písničky, žádná příprava a přijmout texty jaký tam byly. To byl pro mě docela problém, se s tím vším ztotožnit. Ale když to vezmu z tý druhý stránky, tak na to, jak na to bylo strašně málo času, tak si myslím, že vznikla hodně dobrá deska. Vybral jsem si singly a pro koncerty jsem to trošku pošoupnul dál, protože to nebylo úplně to, co jsem chtěl já.

Do "Break The Silence" jsi vstoupil i jako spoluautor a změnil se team lidí, takže jak tahle změna na tebe zapůsobila?

Tak my jsme měli dva měsíce přípravy, kdy jsem se pravidelně skoro každý večer vídal s Ondrou, buď jsme byli u mě nebo u něj ve studiu a bavili jsme se o tom, jak která věc bude vypadat. Mám tam taky jednoho kamaráda Američana, který se staral o mou výslovnost na desce, pomáhá mi i s maturitními předměty v angličtině, a s ním jsem dával dohromady texty. Většinou jsme si poslechli hudbu a já mu k tomu něco řekl, nějaký příběh, a on se snažil z toho tam něco dostat. Chtěl jsem, aby to nebylo úplně příběhový, ale aby si tam kdokoliv tu desku bude poslouchat našel něco stejně tak, jako to dávalo nějaký smysl mě. Já jsem si to všechno hrozně užíval, i když jsem pak po nocích s Ondrou, Neem a Wichem u toho seděli a finišovali, občas jsem u toho i usínal, tak to bylo super, jsem z toho dost odvařenej.

Tím si mi i trošku nahrál na další otázku. Každý z této trojice - Ondřej Brzobohatý, DJ Neo, DJ Wich - dělá hudbu z jiného oboru. Je z nich někdo blíž tvému hudebnímu cítění?

I když každý dělá něco jinýho, tak oni se vlastně, dalo by se říct, jakoby vzájemně propojujou. Nejblíž mám asi k Ondrovi, je to takový můj starší brácha a rozumíme si nejenom hudebně. On prostě ví, jakou hudbu mám rád, jak ji vnímám a co do ní chci dát, má mě v uvozovkách hodně přečtenýho. Neo je odborník - dělá skvělý zvuk, udělal hodně remixů a Jirkovi Kornovi pomohl s deskou. Posloucháme podobnou hudbu a libí se mi, jak on sám sebe prezentuje. Na českým hip hopu jsme s mým bráchou vyrůstali, oba máme rádi věci od Indyho & Wiche a když Wich přišel s tím trackem, nemohl jsem to odříct. Všichni mi jsou nějak blízcí, nemůžu tedy říct, že by byl někdo úplně mimo.

Na albu jsou jak původní věci, tak i skladby z banky vydavatele, jak jste s těmi naložili?

My jsme je úplně přepracovali. Kdybych ti namátkou pustil původní verzi na "Move", tak bys ji vůbec nepoznal a v životě bys neřek', že to je vona. Byl to takový hiphopový track, kde kluci rapovali a holky zpívaly. Ale bylo v tom něco zajímavýho, co se nám tam líbilo a na čem jsme s Ondrou zapracovali. Přidali jsme nový melodický linky, zvýraznili groove a předělali jsme to blíž k tomu, jak jsem to viděl já. Martina pak nazpívala ty holčičí party a bylo to.

Kromě Martiny Balogové máš na desce jako hosta i Victorii, se kterou sis zazpíval duet "Hot And Wet". Kde jsi na ni natrefil a jak se ti s ní spolupracovalo?

Já jsem ji poprvé viděl na jedný diskošce, kde jsme s kámošema pařili. Znal jsem její singl "Cry", ale nevěděl jsem, že to je ona. Říkal jsem si - ty vole, to je hustý, ta holka má talent a zpívá tady na diskotéce. Ona to má hrozně těžký, protože fůra lidí si myslí, že když zpívá anglicky, takže je to automaticky americká zpěvačka. V tom já mám trošku výhodu, že mě už znají. Dohodl jsem se tedy s Ondrou, aby jí zavolal a poslal tuhle skladbu. Ona byla pro, ta věc se jí hodně zalíbila. Nejprve jsem chtěl od ní jen něco narapovat, ale nakonec jsme z toho udělali duet - prostě kluk a holka, hot and wet. Chtěl jsem mít na desce mladý a zajímavý osobnosti, ona k nim rozhodně patří. Jen jsem se s ní osobně ve studiu nepotkal, já jsem totiž v tý době fotil booklet, když ona natáčela.

Pro prezentaci desky byla vybrána dvojice singlů "Move" a "Až zastavíme čas". Který je blíž tvému srdci?

Tak jednoznačně "Move", to je určitě jasný. (smích) "Až zastavíme čas" je teď jedna z nejhranějších písniček a nemám s tím problém. Líbí se mi, že to není typicky česká muzika, a i ten text je hodně dobrej. Dost jsme se na ní ve studiu vyřádili, Wich udělal zajímavý smyčce a je mi to prostě blízký.

Mě jen napadlo, jestli třeba "Až zastavíme čas" není jen ústupek kvůli rádiím. Myslíš si třeba, že čeština a r'n'b jdou dohromady?

No, mě se samozřejmě o hodně líp zpívá anglicky. Ale zároveň chci, aby mě hráli v rádiích, a nezbývá než se tedy přizpůsobit, to přiznávám na rovinu. "Až zastavíme čas" byla původně v angličtině a byl to dokonce můj nápad ji dát do češtiny. Bylo v ní něco, co se mi strašně moc líbilo, a cítil jsem, že se v ní něco děje. Chtěl jsem, aby tomu i porozumělo vícero lidí. Takže když se pak udělala kombinace americký hudby s českým textem a šlapalo to, tak potom nemám vůči tomu žádný zábrany. Jsem rád, že jsme ji nakonec natočili takhle, stojím si za ní.

Kdesi jsem četl, že jsi na sobě hodně makal, co jsi tedy zlepšil?

Angličtinu, zpěv u Klezly a tanec. Bylo to náročný, třikrát čtyřikrát do týdne, což byl docela záhul, ale vyplatilo se to. Druhá deska se mi zpívala mnohem líp a jsem si jistější jak s kapelou, tak i v choreografii vystoupení. Mám tam skvělý talenty, s kterými si rozumím i lidsky, a baví mě to s nima hrát.

Já bych teď trošku odbočil - sleduješ třeba bujaré dění v americkém hip hopu a porovnáváš to s tím, co se teď děje tady?

Já se upřímně přiznám, že mi to v tý Americe až tak nevadí, protože tam se ty styly a lidi vzájemně spojujou. My se o tom s bráchou hodně bavíme, ale v Americe je kvanta undergroundovejch hiphoperů a oni se nestraní tomu dělat něco s někým mediálně profláknutým. Je tam i spousta hvězd, jako je Nelly nebo Snoop Dogg, a furt se tam něco novýho děje. U nás je problém, že většina lidí má okolo sebe zeď a brání se s někým spolupracovat, jako by staví nějakou barikádu a berou to moc vážně. Ani tady není nějaký dobrý pořad v telce, který by se téhle muzice pořádně věnoval. To povědomí v Čechách moc velké není a to je škoda, protože i tady je hodně respektovaných hiphoperů.

Já se ptám záměrně, protože na tvé nové desce je právě hip hop dost slyšet, a proto otázka je jasná: proč tahle cesta?

To je strašně jednoduchý, já hip hop prostě miluju a cítím v tom pro mě něco strašně blízkýho. Rád na něj tancuju, ale jelikož zpívám, tak nemůžu dělat čistě hip hop. Na to člověk musí mít něčím zajímavý hlas, umět držet a cítit rytmus - nějak vyčnívat z řady. Teď třeba plácnu blbost, ale když slyšíš Eminema, tak ho hned poznáš, že to je von. Já jsem s bráchou vyrůstal na černý hudbě, nejenom na hip hopu, a s chutí si poslechnu i rock, funky, jazz a další skvělou muziku. A na tom všem se mi právě líbí to, že prostě můžeš to r'n'b pospojovat s čímkoliv a právě hip hop k tomu pasuje skvěle, můžeš to i různě zaměňovat.

Já jsem koukal na tvůj web, abych si zjistil, co posloucháš, a narazil jsem na Lauryn Hill a Janet Jackson. Čím si tě získaly?

Já Lauryn Hill zbožňuju, ty její věci jsou úžasný. Má skvělej hlas, rapuje a prostě mě to baví. Ale teď jsem viděl nějaký koncert na MTV a tam mě zklamala. Ona tam skřehotala s kytarou, nevím, co se stalo, ale už to prostě nebylo ono a i ten hlas měla jinej. Když si ale pustím desky, tak je super, protože ty písničky jsou strašně odlišitelný od ostatních.

A co Janet Jackson?

Já mám doma od ní nějakou desku, ale asi jsem jí nikdy neslyšel celou. Mě se líbí její singly nebo když dělala s Timbalandem nějaký remixy. U ní mě hlavně bere to, jak tancuje a jakou dělá show. Ale mám jiný zpěvačky a zpěváky, který si radši poslechnu než zrovna Janet.

Dobrá, tak uděláme takovou minianketu. Jaké tři věci teda teď nejvíce posloucháš?

Tak to tě teda hodně překvapím, znáš The Pussycat Dolls?

Slyšel jsem o nich...

Když jsem slyšel jejich singl, říkal jsem si, jó holky maj hezký tvářičky a nic víc z toho asi nebude. Pak jsem slyšel celou desku a na to, jak dobře vypadaj, tak i dobře zpívaj a tancujou. Je tam hodně různých stylů - funky, jazz, pop, r'n'b a prostě jsem na nich ulít a koupil si jejich cédéčko. No a potom... Víš, já to mám všechno seřazený v iPodu a poslouchám podle nálady. V poslední době jsem dost protáčel Boba Marleyho, toho už mám rád z dob střední. A pak nová deska Missy Elliott, ta se fakt povedla.

Já bych se teď vrátil trošku v čase. Sledoval jsi druhý ročník SuperStar?

Abych ti řek pravdu, tak moc ne, minimálně. Neměl jsem na to tolik času, měl jsem dost práce a když jsem koukal, tak mě to moc nebavilo, byla tam trochu nuda. Byl to pro mě takový zvláštní pocit.

Myslíš si, že to třeba bylo tím, jaký byl výběr lidí, přeci jen za vás to bylo jinak. Našel bys tam případně někoho na spolupráci?

Asi jo, žádnou jejich desku bych si asi nekoupil, připadalo mi to takový dost český a nebral mě ten jejich styl. Jako byli tam talenty - Vlasta Horváth, Petr Bende a Gába Al Dhába - takový tahouni tý SuperStar. Ale jsou fakt mimo rámec hudby, co já poslouchám, takže by asi k ničemu mezi námi nedošlo jak z jejich, tak z mé strany. Každý si jdeme svou cestu.

Mně totiž neuniklo, že jsi s Filipem Jankovičem pro Novu natočil jednorázový duet...

No, on požádal mě, abych si s ním zazpíval, a byl bych hloupej, kdybych do toho nešel, když mi i nabídl, ať si vyberu, jakou skladbu dáme. Ale to bylo tak všechno, víc bych to radši nerozebíral, takže ani s ním ne.

SuperStar je svým způsobem reality show, jak se díváš na boom, který teď zaplavil televize, případně šel bys do nějaké vily?

Já určitě ne. Mně by to ani za tu výhru nestálo, protože ta pravděpodobnost ji vyzískat je malá a dávat v sázku svoje soukromí, který může každý vidět a zjistit tvý intimní věci, to není nic pro mě. Já obdivuju ty lidi, kteří do toho šli, protože i oni sami pak budou překvapený, až zjistí, do čeho vlastně vlezli. Ale občas na to kouknu, protože je tam i hodně veselejch momentů, ale já sám bych do toho nešel.

Plánuješ teď něco na nejbližší období, nějaké sólo turné?

No to každopádně. Na jaře pojedeme koncerty a rád bych tam měl Ondru, Victorii, když bude chtít, hodně tance a živou kapelu. Prostě chci, aby se tam všichni ty mladý lidi u toho skvěle bavili. Už teď mnoho těch věcí zpívám jinak, měníme to, aby to bylo víc taneční, ale zachováváme původní strukturu těch písniček. Použijeme i "Intro", aby to bylo správně hustý a hodně hiphopovýho tance. Já jsem schopnej mít nasazený sluchátka od rána do večera a zkoušet, co by se tam dalo s tím udělat, jak by to mohlo znít naživo, moc mě to baví a těším se na to.

Teď z jiného soudku - potěšilo by tě, kdyby k desce vyšel nějaký remixový singl / vinyl?

To by byla bomba, přemýšlel jsem taky nad tím. Jenže u nás ten trh na singly není stavěnej. Ale kdyby taková možnost byla, určitě bych do toho šel. On původně byl v plánu bonusovej remix na desku od DJ Nea, ale pak z toho z časových důvodů sešlo a nechtěl jsem tam mít nic zbytečnýho, za čím bych si pořádně nestál. A třeba "Move" by se zrovna na takovou věc výtečně hodila. (smích)

No, já bych si dokázal představit i "Beautiful Feeling", v které se mi líbí ty kytarové samply. Když se ještě vrátíme k těm koncertům, jak ji budeš prezentovat živě?

Ale pozor, ba naopak já takový kytarový věci mám rád. A zrovna na "Beautiful Feeling" se třesu, protože jí bych chtěl trošinku víc posunout do toho rocku. Ona je svým způsobem taková soulová a ještě se přelejvá s něčím dalším, ale ty kytary tomu dávají tu energii. Ta na tom koncertě nesmí každopádně chybět. Některý písničky chci postavit na razantnějším beatu, ale zrovna tuhle chci udělat víc na kytarách, aby to byl pořádnej nářez.

Blíží se nám Vánoce, máš nějaký tip, jak je prožít v bláznivějším duchu?

Moje nejbláznivější Vánoce byly u moře. (smích) Ale to je úplně mimo a zcestný. Já si stejně myslím, že je nejlepší prožít Vánoce na sněhu, to je taková klasika.

Díky za rozhovor.