Modelka Tereza Maxová a její nadace pořádaly tuto neděli v pražském Lucerna Music Baru charitativní akci s názvem Music Helps Children, která měla od počátku velké předpoklady k úspěchu. V rádiu běžely reklamy, inzeráty v časopisech, lístek se pohyboval kolem 150 korun a hlavně hudební osazení slibovalo skvělý hudební zážitek, kdy se na pódiu vystřídaly tři talentované mladé zpěvačky. Díky nim se z tohoto koncertu stala téměř mezinárodní akce. Zazpívala slovenská Misha, skoro Francouzka Iva Frühlingová a domácí, nicméně převážně anglicky zpívající Martina Balogová. Nevím, jestli za to může nedělní termín, či něco jiného, ale bohužel se divácky z této akce stal spíše propadák.

Možná za to může i relativně brzký začátek akce, jež měla podle plakátů začít už v šest hodin. V šest pochopitelně nebylo ještě ani odemknuto. Když zhruba ve čtvrt na sedm konečně začali pouštět, zjistil jsem, že první zpěvačka vystoupí až v půl osmé a do té doby bude vyplňovat čekání jakýsi DJ. Jak tomu bývá zvykem ani v půl osmé se koncertovat nezačalo, asi se čekalo až přijde více lidí a nebylo se čemu divit, v tuto chvíli se prostory Lucerna Music Baru pohybovalo na dvě stě lidí. Bohužel, do konce se jich víc neukázalo, a tak se koncertovalo ve velmi komorní atmosféře.

To nejlepší hned na začátek, i tak by se dal komentovat line-up. Slovenskou Mishu jsme měli možnost naposled vidět v Praze na jaře a to v trošku odlišném světle. Tehdy hrála v podstatě takový akustický set pouze s bubeníkem a klávesistou, zatímco nyní přivezla už celou kapelu ve složení kytara, basová kytara, klávesy a bubny. Upřímně řečeno z jejího vystoupení mám pocit, že ona může zpívat s jakýmkoliv doprovodem a stejně to pořád bude výborné. Koncert odpíchla skladbami z poslední desky "Misha". Od "Dobrého pocitu" přes "Music" se dostala až ke "Stále", kterou zazpívala včetně všech hlasových smyček, a v podstatě hned od počátku sklízela od té hrstky lidí zasloužené ovace. Svým stylem na rozhraní mezi r'n'b a jazzu za chvíli roztančila lidi a když začala sázet hitovky typu "Words" nebo "Naozajstné dobré" a především "Barbecue", chvilku to vypadalo, že většina lidí přišla hlavně kvůli ní. Doprovodná kapela dala i dalším písničkám daleko hutnější zvuk a své udělala i akustika Music Baru. Jenom po tom, co odzpívala Misha poslední "Druhou", jsem si tak říkal, jestli ona nepřináší podobným akcím smůlu. Ve Futuru taky na jaře nepřilákala moc lidí, ale zase na druhou stranu na obou akcích ti, kteří se na ni přišli podívat, si její koncert patřičně užívali. Osobně má u mě za nedělní vystoupení jedno malé mínus, a to že nezahrála výbornou "Stonewalling", ale to je opravdu to jediné, co jí samotné šlo vytknout.

Po jejím odchodu přišla na jeviště moderátorka večera Laďka Něrgešová s ještě jedním speakerem, jehož jméno jsem bohužel přeslechl. A zde právě začala asi ta nejtrapnější část, která se opakovala i mezi koncerty zbývajících dvou zpěvaček. Odstartovala totiž dražba jakési exklusivní řady oblečení Time-Out, na kterou bylo ale připraveno pouze několik málo jedinců. Většina z lidí nejspíš přišla pouze na koncert a o nákup zboží zjevně nejevila příliš zájem a spíše se uchylovala do psychologického úkrytu k baru.

Když konečně dražba skončila, přišla na řadu Iva Frühlingová (mimochodem používá už i Krajčovo jméno?). Po angličtině a slovenštině se tak dostalo i na francouzštinu a od r'n'b a jazzu se přešlo více k popu a rocku. Abych se přiznal, Ivu jsem viděl na koncertě vůbec poprvé, a tak nedokážu posoudit, jak se chová jindy, ale v Lucerně mi přišla, a teď mi všichni prominou, nějaká divná. Písničky zpívala velice dobře, ale ve chvíli, kdy začala mluvit, přišlo mi jako by byla úplně někde jinde. Nicméně po muzikální stránce si nemohu na nic stěžovat, i když její muzika na lidi působila asi nejméně a pravdou je, že při první "Tu Me Manques" její mikrofon chytal zpětnou vazbu. Lidé na ni zjevně neměli náladu a našlo se pouze pár nadšenců, kteří se odvázali tancovat. Během jejího koncertu zazněly prakticky všechny hity, které se dostaly do podvědomí širší veřejnosti díky filmu "Román pro ženy". Po "La Muerte" zazněly i dvě novinky z alba "Baby Doll", ve kterých naznačila dosti velký přesun k rockové hudbě. Obě dvě byly o dost tvrdší než jsme mohli slyšet na desce "Litvinov". Samozřejmě se dostalo i na autobiografickou "Alice" a na jednu coververzi skladby Bridget Bardot - "Harley Davidson". Těžko říct, jestli to bylo stylem nebo onou divnou komunikací s publikem, ale po dohrání svého koncertu odešla Iva Frühlingová z pódia v téměř naprostém tichu.

Příjemné překvapení přišlo po další aukci, kterou tady již nebudu rozebírat. Martinu Balogovou jsem naživo viděl zatím třikrát (jednou na koncertě SuperStar, posléze na křtu desky Anety Langerové a nakonec na šíleném LG Tour) a teď to bylo tedy do čtveřice všeho dobrého. Poprvé se představila se svou kapelou, která byla, ve srovnání s předchozími nejpočetnější. Na pódiu se nakládal kytarista, basák, perkusista, klávesák, bubeník a dvě doprovodné zpěvačky, a i když bylo vidět, že se s nimi Martina zatím sžívá, musím napsat, že koncert všichni zúčastnění odehráli více než slušný. Martina a její band hráli prakticky pouze písničky z debutu "I'm Not From Here", jehož titulní skladbou koncert otevřela. V následující "Breakfast, London Style", která je příjemnou funky laděnou písničkou, jsem citelně postrádal ještě dechovou sekci, ale uznávám, že to bych chtěl už příliš. Martina pak servírovala jednu ochutnávku za druhou, popovou "Someone Like You", rychlejší r'n'b song "Feel Like A Woman", pomalou baladu "Já se rouhám" nebo například lehce jazzovou "Sunshine". Vzhledem k tomu, že jsem slyšel většinu písniček poprvé, musím uznat, že jsou velmi kvalitní a jestliže stejně dobře vyznívá i deska, o čemž nepochybuji, pak má Martina Balogová můj obdiv. Do pořádného groove se pak pustila společně s "Gonna Give You Something", kterým roztančila tu hrstku lidí u pódia, jejichž počet se v průběhu doby snad ještě zmenšil. Samozřejmě Martina musela ukázat i svůj velký hlasový potenciál a vybrala si k tomu italsky zpívanou písničku. Během jejího vystoupení jsem narazil snad na jediný kaz, kdy se v pomalé nádherné "You're My Love" najednou z reprobeden ozývaly naprosto otřesné, neidentifikovatelné rány. Celé své vystoupení Martina Balogová zakončila swingem, ve kterém se představili v krátkých sólech i všichni muzikanti.

Mohla to být velice vyvedená akce, všechny tři zpěvačky ze sebe vydaly i přes minimum publika maximum, ale celkový dojem je spíš horší než lepší. Sama hlavní "pořadatelka" se ani neukázala, plynulost koncertu těžce narušovaly aukce oblečení, se kterou zjevně počítal málokdo, a hlavně zkrátka tomu všemu chybělo početnější publikum.

Music Helps Children - Misha, Iva Frühlingová, Martina Balogová, Lucerna Music Bar, Praha, 20.11.2005

Fotogalerie