Kterak rocker muzikálem zblbnul

Muzikály a mnoha rockovými kapelami protřelý Petr Kolář se rozhodl vydat svou debutovou sólovou desku. Pod svá producentská křídla si tohle dílko vzal Karel Svoboda, takže si dokážete představit jak deska, prostě nazvaná "Album", zní. Řízný rock nečekejte. Pro detailnější informace čtěte dále.

4/10

Petr Kolář - Album

Celkový čas: 55:31

Skladby: Život je jako vtip, Plamen vášně, Vyznání, Jsi volná, Malá černá kočka, Lepší svět, Pojď si hrát, Přístav sen, Kouzlo odejít, Dál poslouchej, Jsou kolem nás, Zpívej dál, Fádní blues, Ještě, že tě lásko mám, Den kdy se vrátí láska

Vydavatel: Universal

Byl to poslední říjnový pátek, co jsem se byl se svou přítelkyní projít do údolí Divoké Šárky. A nebyli jsme tam sami, mezi četnými procházeči byl i Petr Kolář. A ani on tam nebyl sám, byl tam s kameramanem a právě natáčel svůj nový videoklip. Když jsem pak přišel domů a kontroloval příchozí poštu, byla tam i nabídka na recenzi jeho "Alba". Přišlo mi to zajímavé, a tak jsem ji vzal. Možná to, že jsem ho ten den potkal, znamení bylo, ale varovné. Protože jakmile si CD pustíte, tak prakticky po dvou minutách první skladby "Život je jako vtip" už víte, jak bude vypadat celá deska. Žádný svěží nápad. Lovesong střídá lovesong. Klišé střídá klišé.

Hlas Petra Koláře mi vždycky svou barvou trochu připomínal Kamila Střihavku. Ovšem "Album" se se tři roky starým Střihavkovým počinem "Woo-Doo!" srovnávat nedá. Autorem většiny skladeb, a to jak textů, tak hudby je sám Petr Kolář. Bohužel se nejedná o nijak silné písně. Všechno si je moc podobné a navíc je to tak nějak naivní. Při poslechu jsem si občas připadal, jako bych byl někde zpět v roce osmdesát osm. Například singlová "Vyznání" jako by vypadla z "Discopříběhu". Ble. Tuhle představu ve mě asi silně evokuje i text "...Pár let se dá tak prožít, je to celkem fajn. Život je jak velkej flám...". Naštěstí máme i světlejší momenty. "Jsou kolem nás" nebo "Zpívej dál" jsou docela pěkné písničky. A druhá jmenovaná je i slušně rytmická a zpěvná. Pro mě určitě nejlepší z celého alba. Ovšem i těm něco chybí. Ale co?! Těžko říct, proč je to celé takové fádní. Dost možná za to můžou texty, protože ať už ty z pera P. Žišky, nebo od Koláře nepřinášejí nic nového a neubrání se stereotypu. Všechny tyhle loveslinty už jsme slyšeli několikrát a nejednou lépe. Navíc drtivá většina skladeb po hudební stránce zní, jako by vypadla z nějakého muzikálu. Moc tuctové melodie v omšelém aranžmá.

Dále tady najdete píseň "Ještě, že tě lásko mám". Tu nazpíval Kolář pro Karla Svobodu a ten ji věnoval své manželce. Zamáčkneme slzu a jedeme do finiše, protože poslední pecka je ústřední písnička ze seriálu "Pojišťovna štěstí", duet s Leonou Machálkovou s názvem "Den kdy se vrátí láska". Netřeba představovat - kdo má doma televizi a zapne si ji alespoň na pět minut denně, zná.

Prostě pro mě je celé "Album" velké zklamání. Stejně jako asi pro všechny fanoušky kapel Precedens nebo Arakain, protože tenhle výtvor toho má s nimi společného asi tolik, co čabajka s racionální výživou. Nejspíš i Petra Koláře definitivně schramstnul gigant Nova, kde ho můžeme čím dál tím častěji vidět ve vtip zabíjejících estrádách. Na druhou stranu, nějak se peníze vydělávat musejí. A já jsem přesvědčen, že si "Album" svou cílovou skupinku najde. Ať už to budou ženy v domácnosti, den co den dychtivě hltající rodinné bazény v ulici, kde je ordinace štěstí, nebo adolescentní dívky. Ty ať si pět bodíků přičtou. Ostatní můžou s klidným svědomím tohle album přejít. Škoda že se majitel takového hlasu rozhodl vydat směrem k mainstreamu.

• !!! (Aneta, 11.11.2005 07:11) Reagovat

  kolářovo album je skvělý !
  
  

• Recenze o Kolářovi a ne o Albu?! (Lucie, 11.11.2005 07:12) Reagovat

  Poslušna návodu pod článkem, neváhám a píšu. Recenze je subjektivní názor, vím, ale přesto:
  Už po dvou minutách první skladby autor článku ví, jak bude vypadat celá deska?? Tak to je ovšem "super paráda", tuto vlastnost by chtělo uplatnit i jinde, je škoda takovou předvídavost a jasnozřivost nechat jen pro hudbu. Když pominu to, že po přečtení článku jsem nabyla dojmu, že autor nemůže Kolářovi zapomenout Pojišťovnu štěstí - musím konstatovat, že recenze obsahuje faktické chyby. Autorem písní na Albu není v převážné většině Kolář a autorem textů není není převážně Žiška. I v případě, že by jako zdroj informací sloužil pouze booklet Alba, pokud byste četl pořádně, zjistil byste něco jiného.
  
  
  

• nesouhlas (Petra, 11.11.2005 07:13) Reagovat

  Po přečtení recenze na Album od pana Tenkráta mě polil pot a hrůza. Ne nad tím, jak probůh snad to Album vlastně vypadá, v žádném případě, ale nad tím, jak se vůbec blábol ten,co napsal, dá nazvat recenzí a navíc pustit dál do světa. Evidentně z toho čiší jakási averze vůči Kolářovi vůbec. Možná autorovi se zdálo znamení varovné potkání v parku,mě se zdá býti dostatečným varováním čtení jeho výtvoru, a to varováním před jeho dalším počinem, ať už by se týkal recenze čehokoliv. Pan Tenkrát je také zřejmě odborníkem přes minuty a širokou veřejnost, pokud po minutách dvou ví,jak budou ostatní hodnotit celé Album, jeho špatnému jasnovidectví také odpovídá špatná informace o tom, kdo skládal hudbu, k čemuž by ovšem došel sám, pokud by věnoval svých pár vteřin či minut na to,aby zjistil pravý stav věci, to by si ovšem musel dát práci a podívat se do bookletu.
  Ne písničky z Alba, ale přirovnání jich k hitům osmdesátých let a stereotypu vůbec je omšelé a fádní. Doporučovala bych přestat se zabýval tím, že cílová skupina budou pouze adolescentní dívky či ženy v domácnosti (toto přirovnání je opravdu dosti ubohé) a raději si Album pustit vícekrát. Kdyby se totiž pořádně zaposlouchal nad smyslem textů a nad hudbou, potom by možná pan Tenkrát kroutil hlavou nad svým vlastním výtvorem. Jinak mi nezbývá, než zakončit své hodnocení jeho článku výrazem jaký použil on sám. Prostě Ble.
  
  
  

• Lucie pokračování (Lucie, 11.11.2005 07:13) Reagovat

  No, neberu vám názor, že Album nestojí za nic. Ale už jen nadpis vašeho článku mě zvedá ze židle! Kterak rocker muzikálem zblbnul? Milý pane, Kolář je rocker srdcem i duší a to, že zpívá v muzikálech mu na kvalitách rozhodně neubírá! Ono totiž ne každý rocker má hlasový rozsah čtyři a půl oktávy a ne každý rocker vůbec dokáže muzikály uzpívat.
  Co se týče lovesonglů a písní nad kterými zamačkáváte slzu ... ty dvě, které vám asi vadí nejvíc, jsou na Albu jako bonusy. Nejsou pro cd ani nosné, ani nepostradatelné. Prostě bonus, chápete? Něco navíc ... A ty ostatní - kde jsou tedy ty lovesongy? Jsou to ty, v kterých se zpívá, že "maj ty baby odejít"? Nebo které? Možná nejsem typická představitelka fanynky zamilované do Koláře (takže tedy mám nevýhodu), ale prostě tam ty typické ucajdané lovesongy v omšelém aranžmá nevidím. Je mi líto.
  
  
  

• Lucie ... (Lucie, 11.11.2005 07:16) Reagovat

  Celé Album je unikátní tím, že na první poslech vás opravdu nezaujme. A tedy ani po dvou minutách poslechu. Čím déle jej posloucháte, tím víc se vám líbí - a je fakt dobře, že mu to tak trvá. Protože tím mu nehrozí, že se oposlouchá po deseti přehráních.
  A ještě s dovolením vaše racionální výživa proti čabajce. Vtipný, fakt že jo. Předesílám, že Arakain poslouchám ráda, stejně tak Precedens. Ale opravdu se domníváte, že zpěvák Kolářova formátu má potřebu někoho kopírovat? Ano, Album není pro příznivce tvrdého rocku. Ale, fanoušci Arakainu prominou - kolik jich je v téhle republice? Není člověk ten, který by se zavděčil lidem všem. Jak ukazují různé průzkumy, samozřejmě jsou lidí, kteří mají na Album stejný názor jako autor recenze. Každý z vás má na ten názor právo, stejně jako já mám právo na svůj. Ale proč recenzi píše redaktor, kterému Kolář evidentně leze krkem??
  
  
  

Naživo: The Branford Marsalis Quartet famózně otevřel letošní Prague Sounds Multižánrový festival Prague Sounds vstoupil do svého nového ročníku. Ve Velkém sále pražské Lucerny jej pomyslně odemkl americký jazzový saxofonista Branford Marsalis se svými třemi spoluhráči a pro řadu fanoušků žánru se na... čtěte zde

Vydáno: 04.11.2024 19:45 v sekci Naživo

Rozhovory: Ensoul - Kdo si poslechne naši desku, začne se prý usmívat a cítí se hezky Začátkem října vydali Petr Vaněk se Sárou Bukovskou debutové album svého projektu Ensoul - "Roztáhnout křídla". Svou hudbu chtějí formou netradičního audiovizuálního konceptu představit také naživo. Povídali jsme si s nimi o... čtěte zde

Vydáno: 04.11.2024 12:30 v sekci Publicistika | Rozhovory

9/10

Recenze: Mirek Kemel koncipoval album "Mordyjé" jako sbírku povídek pro každou náladu Patrně to zaznít musí, protože tyto dvě role nelze oddělit: Mirek Kemel je karikaturista - a písničkář. Obě povolání v sobě nesou aspekt pečlivého pozorování lidského pinožení a jeho vtělení do média, jež vyžaduje... čtěte zde

Vydáno: 04.11.2024 00:00 v sekci Recenze

Naživo: Všechny barvy hudby. Dream Theater v Praze důstojně a radostně oslavili čtyřicet let na scéně Když se vloni do řad Dream Theater vrátil bubeník Mike Portnoy, řada fanoušků si ulehčeně oddechla. Znamenalo to totiž naději, že skončí více než dekáda tápání a spíše průměrných alb. Ještě než kapela v kompletní sestavě... čtěte zde

Vydáno: 03.11.2024 16:37 v sekci Naživo

9/10

Recenze: Jacob Collier přináší na "Djesse Vol. 4" čirou radost z hudby a její pestrosti V roce 2018, ještě jako takřka neznámý hudebník, odstartoval Jacob Collier svoji albovou sérii "Djesse". Během šesti let a dalších tří dílů se z něj stal hojně vyhledávaný umělec, který může spolupracovat de facto s kýmkoli.... čtěte zde

Vydáno: 03.11.2024 13:45 v sekci Recenze