Na pražském Strahově se 11. října konal v areálu kolejí ČVUT další, v pořadí již osmý Strahov Open Air festival. Tento rok záštitu nad celou akcí, na kterou byl vstup zdarma, převzala Nokia a studentské internetové Radio Akropolis, které se mezi studenty na koleji těší velké oblibě. Festival ovšem nebyl pojat pouze jako hudební akce, návštěvníci se měli především bavit, a tak se v celém areálu dlouho do noci hrály turnaje basketbalu, volejbalu či fotbalu. Nechyběla ani umělá horolezecká stěna, která je údajně nejvyšší v Praze. Ačkoliv měla akce v titulu označení open air, dění nebylo soustředěno jen pod širým nebem, ale prolínalo se i do okolních prostor. Jedním z takových míst byl například legendární klub 007, který bylo pod dohledem Rádia Akropolis zasvěceno především nezávislé rockové scéně.

Vše vypuklo okolo třetí hodiny odpoledne na hlavní scéně, kdy se o start celého festivalu postaral zajímavý projekt Exit Orchestra, který by se dal charakterizovat jako experimentální kytarový projekt doplněný houslemi. Kapela v současné době nahrává své první regulérní EP. Po nich následovala pražská ska formace Green Smatroll, obohacená o nového člena dechové sekce. Jelikož jsem měl možnost kapelu slyšet již mnohokrát předtím, musím uznat, že kluci po instrumentální stránce výrazně posílili. Jediné, co bych jim vytknul, je fakt, že upouštějí od svižných rytmů ska a dávají zelenou spíše pomalejšímu reggae či jazzem načichlým houpavým písním. Poté, co poslední píseň Green Smatroll odměnilo už docela početné publikum potleskem, vtrhli se (ostatně jako během každé přestávky mezi kapelami) na pódium moderátoři, kteří se snažili čas přestavby vyplnit, jak nejlépe uměli. V mnoha ohledech bývá produkce těchto bavičů velice podobná - tedy v podstatě nudná, sem tam proložená vtipnou hláškou.

o už probíhala zvuková zkouška hiphopové bandy z Karlových Varů Bow Wave. To, co činí tuto formaci tak originální, je především bravurní zvládnutí stylu a živých nástrojů, díky čemuž dokáží zaujmout i posluchače kytarové muziky. To se projevilo hned při první písničce, kdy se místo před hlavní stage slušně zaplnilo a lidi se začali vlnit v rytmu nekompromisních hiphopových beatů. Set byl tvořen výběrem jejich největších hitů jako "Pašerácká", "Dromedár" a "Sám dodám". Domnívám se, že po vynikajícím vystoupení na Nokia Strahov Open Air festu se zástup jejich příznivců rozšíří o notných pár hlav. Po pětačtyřicet minut trvající produkci karlovarských rapperů přišli na scénu Mindway. Jedná se o docela příjemný melodický hardcore, který mohl jako první naplno využít atmosféru světelných efektů. Díky tomu, skvěle naladěnému publiku a kvalitním výkonům hráčů se dalo kapele odpustit, že sem tam postrádá nápad. Po příjemné energické muzice přišel čas zvolnit s Eddie Stoilow, dle mého názoru průměrnou, místy nudnou kytarovkou. Pokud bych tuto kapelu měl k něčemu přirovnat, řekl bych, že jde o slabší odvar z výtečných Eggnoise.

Po této uspávačce následoval jeden z očekávaných headlinerů festivalu - Sunshine. S prvním akordem bylo jasné, že tahle skupina má opravdu náboj a působí doslova světově. Také publikum partu z Tábora očividně bere, kotel nabíral na varu i objemu, a tak se tančilo i několik desítek metrů od podia. Protože jsem Sunshine viděl naživo už nesčetněkrát, odběhl jsem se v půlce jejich setu podívat, co se děje v klubu 007. Tam zrovna dohrál Dirty Airlines, takový zajímavý emorock. I tady bylo lidí požehnaně, a v klubu se proto nedalo ani hnout. Jméno další formace, která v Sedmičce vystoupila, se pomalu dostává do stále většího povědomí, především vyznavačů stylu noise. Ano, jedná se o smečku Wollongong ze stáje Silver Rocket, kterým Sedmička očividně padla do noty.

Ale to už se na hlavním podiu venku připravovala nejočekávanější kapela celého večera - hanspaulští Tata Bojs, kteří si za své mnohaleté putování napříč hudebními styly vytvořili osobitý přístup k hudbě. Není proto divu, že se prostor mezi kolejemi zcela zaplnil lidmi, kteří za podpory videoprojekce vytvořili naprosto skvělou atmosféru. A Tata Bojs nezklamali. Energie a preciznost, se kterou hráli i hitovky "Tanečnice", "Toreadorská otázka" nebo "Attention Aux Hommes!" dokázala, že i česká kapela dokáže být opravdovým headlinerem. Jsem jenom zvědav, jestli se na chystané živé DVD podaří zachytit alespoň část atmosféry těchto koncertů. Tatáči skončili kolem jedenácté hodiny a spokojené davy se mohly vydat na cestu domů.

Celý festival navštívilo přes devět tisíc lidí, což je počet srovnatelný s největšími letními festivaly v Česku. Zvuk byl na docela dobré úrovni, fronty na občerstvení byly snesitelné a celková atmosféra velice příjemná. Jediné mínus, které bohužel organizátoři neovlivní, jsou chladné noci, charakteristické pro toto roční období. Už teď se ovšem těším na line-up dalšího pokračování tohoto studentského festivalu.

Nokia Strahov Open Air, Praha, 11.10.2005