Party startuje, asi tři patra pod zemí to začíná dunět. Stojíme nahoře, země se lehce chvěje a my zíráme na davy lidí. Fronta na lístky je na 40 minut a fronta u vchodu do garáží na 20 minut. Zřejmě nedostatek lidí s cedulkou "pořadatel", jinak si nedokážu vysvětlit, proč byl otevřen jen jeden vchod do garáží a jen jedna pokladna. Sice zpruzení, ale nakonec jsme se dostali dovnitř. 10 metrů pod Palachovým náměstím
Vešli jsme do prostoru. Ještě v minulém století se lidé společensky bavili a tančili v překrásných sálech. Toto byl sloupový sál, celý slitý z jediného materiálu – betonu. Sloupy byly zdobené pouze černými a žlutými pruhy. Vybavily se mi vzpomínky na "Underground On Strike", party která se zde konala v roce 1997. Tehdy zde byla navíc i breakbeatová scéna, víc světel, víc záchodů… Letos pořadatelé hodně šetřili. Jedna zásadní věc se ale změnila k lepšímu - to už ale nemá s organizátory nic společného. Před třemi lety se cena jedné pilule E pohybovala okolo pětistovky a ne každý si ji mohl dovolit. In bylo piko (za dvě stě). V pátek mi asi deset lidí nabízelo E (za dvěstě až dvěstěpade), nic jiného. Hvězdičkový mejdan mohl začít. Pokud jsme však chtěli tančit, museli jsme co nejblíže k reproduktoru. Jinak byla hudba potichu a na druhé straně garáží už se ozýval pouze nerozlišitelný hukot. Navíc jsem si občas nebyl jist, jestli mi jen nehučí v hlavě. DJ´s se snažili, ale mám pocit, že na české taneční scéně se vše už dlouho točí kolem jednoho problému. Jen ti bohatší si můžou dovolit vyjet do zahraničí a nakoupit kvalitní desky. A takových u nás moc není. I sebelepší DJ se mnou nehne, pokud nehraje muziku, co zvedá ruce nad hlavu. Na tom jsme se shodli všichni a seděli jsme v druhé půlce garáží na zemi. Vymysleli jsme spoustu věcí, jaká bude muzika za deset let, jak budou vypadat party, co by se stalo, kdyby se otevřely poklopy a ze země vylezli trpaslíci, nebo že by mohl z klimatizace vycházet barevný kouř a vonět a taky by tu mohla být voda a spousta pěny a každý by měl u východu dostat "výhuční list" a bla, bla, bla, jak už se to tak stává (viz. film "Human Traffic" – pro lepší pochopení). K DJovi jsme se vrátili až k ránu a tančili jsme asi do půl sedmé. Pak se rozsvítily zářivky, zhasly kontrolky na zesilovačích a drsní hoši nás směřovali k východu. Vyšli jsme, ale později než slunce. Ostré světlo nás vrátilo trochu do reality. Ještě tu byla možnost vyrazit na afterparty, ale šli jsme spát. Kdybych měl Pepsi Energy Party hodnotit objektivně, známkou od jedničky do pětky, byla by to lepší trojka - hlavně kvůli organizaci. Vadilo mi málo záchodů (hlavně pro dámy, které raději chodily ven) a půl litru vody za třicet korun. A cokoli na sezení bych uvítal víc, než podlahu od oleje. A subjektivní známka? Nambr van! Protože každá party je taková, jakou si ji uděláte. A kdo hrál? 22:00 - 23:20 - DJ Pavel Krejdl
23:20 - 00:40 - DJ Miss Kittin
00:40 - 02:00 - DJ Chris Sadler
02:00 - 03:20 - DJ Matt Wilson
03:20 - 04:40 - DJ Joel
04:40 - 06:00 - DJ Electromajk
06:00 - ??? - DJ Coitus Exitus
