Jsou to na světě paradoxy, nejslavnější rapper světa je běloch. Anebo už ne? Eminem tuhle pozici ale jistojistě aspoň na chvíli okupoval a právě do období, kdy mu média i masy žraly z ruky, se podíváme se záznamem koncertu "The Anger Management Tour". A konkrétně to bude poslední štace této severoamerické šnůry, Detroit, kterou se Marshall Mathers rozhodl uchovat pro příští pokolení. Přizval si svou kapelu D-12, Obieho Trice, mohutnou pódiovou dekoraci a různé kejklíře, a výsledek tak měl dát dohromady skutečnou "Eminem Show". Vše je však relativní a co je show pro Eminema, nemusí být show pro diváka.

Ač celé DVD v podstatě prezentuje nejsilnější Eminemovy věci, tj. tvorbu z alb "Marshall Mathers LP" a "Eminem Show" (a taky nějaké štěky z minulosti) a hity z debutu D-12 "Devils Night", jako celek nudí. To, co zní skvěle na albu a dobře se poslouchá v rádiu, je na koncertě víceméně, až na singlové hity, jednotvárnou a plochou masou beatů. Vzhledem k tomu, že jej nedoprovází živá kapela a kousky za sebe sází z vinylů DJ, podklady znějí navlas stejně jako studiová produkce. Eminem se také nijak extra nepředvádí, jediným ozvláštněním a změnou je to, že na pódiu mu celou dobu dělá parťáka Obie Trice, a Slim Shadyho tak mohutně podporuje v momentech, kdy mu dochází dech. Na scénu sice občas dorazí (ale spíše do pozadí) nějaká atrakce, která má celou show oživit, jako třeba polykač mečů, hadí žena, či strýček Sam na chůdách, ale ti nějak nejsou schopni, i díky minimálnímu prostoru ve střihu, nudu zaplnit. Chvilkově se to daří spolu s příchodem D-12 na scénu, najednou se to před kamerami hemží a rojí, jenže po chvíli je konec a show zase spadá do nudného rapu, kdy na scéně vystupuje jen Eminem s Obiem, vyřvávání a skandování: "What's up Detriot?" případně: "Make some motherfucking noise!" a obsénních gest se vztyčeným prostředníčkem. A když už přijde vtipná vložka, skládá se z celkem trapného napadání Mobyho a jeho následného zastřelení. Jako bavič Eminem selhal, ač se prezentuje do role absolutní hvězdy, v zábavnosti svého vystoupení se nemůže popovým a rockovým kolegům vyrovnat.

Co se týče disku a jeho výbavy, klady a zápory jsou tak půl napůl. Zvuková stopa je sice uložena ve stereu a 5.1 mixu, ale obraz je vcelku temný a nevýrazný, místy je silně patrná komprese a velkou výtkou je fakt, že ač byl koncert zaznamenán širokoúhle, disk se nedočkal anamorfního přepisu obrazu. S koncertem je na DVD ještě i bonusový dokument o délce dvaceti sedmi minut, nicméně ten nemá prakticky žádnou vypovídací hodnotu a spíš je dlouhým videoklipem taškařic hudebníků, kteří po sobě házejí jídlo, plivou do kamery, předvádějí své oblíbené sexuální polohy etc. Není o co stát. Ale aspoň menu se hezky hýbe a je až kýčovitě stylizované do podoby lunaparku (jako scéna na koncertě).

Výsledné resumé příliš nepotěší. I když disk a koncert není vyloženě špatný a ani odfláknutý, k jeho odsouzení stačí to, že je nudný. Eminem jako showman v případě první "Anger Management Tour" selhal a davy zhypeovaných fanynek v prostřizích to nespraví.