Zdá se, jako by se letos počasí rozhodlo, že znepříjemní hudební zážitky všem návštěvníkům velkých festivalů. Déšť před pár dny znepříjemnil Festival s Carlem Coxem v Roudnici nad Labem, vyplavil spousty fandů z Rock For People v Českém Brodě a první den koncertního maratonu bohužel také rozbředl festivalový areál Colours Of Ostrava. Letošní ročník opět nabízí kromě domácích kapel i spousty interpretů z všeobjímající škatulky world music, největší hvězdou bude v neděli bezpochyby George Clinton a jeho ansábl Parliament / Funkadelic. Pátek ale nabízel také několik zajímavých vystoupení, ač je neustávající déšť (jenž začal jen pár minut před startem festivalu) velmi znepříjemnil. V noci byly oba areály (jak Černá louka, tak Slezskoostravský hrad) tak zablácené, jak tento festival snad nepamatuje. Proto se není co divit, že jsme z kvanta nabízené hudby viděli a slyšeli jen zlomek.

Déšť trošku posunul i začátek vystoupení Mekyho Žbirky, který odstartoval program na scéně Barvy. Zkrácený koncert (končit musel samozřejmě přesně, aby se pódium stihlo nachystat pro další účinkující) vyžadoval změněný playlist, což občas zaskočilo muzikanty, jimž Meky další skladbu oznamoval stejně jako divákům. Společně s ním šestičlenná sestava však várku dávných hitů odehrála bez jediného zaváhání a snad právě melodie hluboce zakořeněné ve vzpomínkách návštěvníků publikum před pódiem udržela přes vytrvalý déšť. Za výdrž Žbirka několikrát poděkoval, odměnil vytrvalce také několika typickými fórky, když třeba po refrénu "Hey Jude" podotkl: "Ale máme to hity!" (Honza Balušek)

Otevírací večírek na Kofole odstartoval rapper Gipsy, který si dovezl doprovod a svou první desku "Ya Favourite CD Rom". Gipsy žije v Praze a na své placce řeší romskou otázku svým pohledem na věc. Za deště bavil publikum na Moravskoslezkém hradě, který oproti loňskému ročníku prošel velkou rekonstrukcí. Gipsy.cz nabídl přestrou směs romské hudby, funky, ethnic music, popu a hip hopu, toto vše korunoval zábavně vloženými beat boxovými vsuvkami. A právě tyto vsuvky publikum nejvíce bavily, trumfem v rukávu byla takto upravená klasika Michaela Jacksona "Billy Jean". Jeho vystoupení bylo hudebně rozverné a rozhodně pobavilo. (Dan Hájek)

Na hlavním pódiu Colous Music Stage následovala britská partička Alabama 3. Festivalový průvodce o nich psal, že "její členové kombinují acid house se stylem country a western" a přesně tak to bylo. Naživo velmi zábavná show, která se díky nadhledu a ironii v každém tónu a gestu musela líbit i zapřísáhlým antikotlíkářům. Však se také prostor před pódiem u konce jejich vystoupení téměř zaplnil. (Honza Balušek)

Colours Of Ostrava je festivalem přitažlivých paradoxů, takže se klidně může stát, že kapela odkazující k městské poetice (jak píše festivalový průvodce) svůj set odehraje na středověkém hradě. To byl případ malé české superskupiny Umakart. Ústřední trojici Švejdík (zpěv), Neuwerth (kytara), Muchow (basa) doplněné klávesami (Hradil) a bicími (Neuwerth č. 2) se podařilo vytvořit tvrdý, hutný zvuk, jenž úspěšně přesunul písně alba "Manuál" z melancholických sluchátek na živé koncertní pódium. Projekt vytvořený pro zábavu špičkových hudebníků tak bavil početné publikum - bylo kouzelné sledovat "panelákovou skupinu" hrající na hradní Kofole, když při "Době ledové" lidé v pláštěnkách a s deštníky skákali do rytmu. (Pavel Parikrupa)

Jednou z očekávaných, i když ne překvapujících hvězd byl Čechomor, který startoval po jedenácté v noci na scéně Barvy. Inu, vystoupení to bylo po všech čertech poctivé, protože parta kolem Karla Holase a Františka Černého je svou energičností pověstná. Samozřejmě, že došlo především na pecky z veleúspěšné novinky "Co sa stalo nové:", ke slyšení ale byly i pecky staršího výrobního data. Na setu Čechomoru bylo dobře znát, jak se kapela za těch několik let, co je na výsluní, proměnila. Mluvit v jejich případě stále world music je bezpředmětné, protože dnes se jedná o ryze rockovou skupinu, jež svou tvorbu akorát ozvláštňuje folklorními motivy. Alespoň na koncertech tomu tak je, vždyť Černého kytara snese co do tvrdosti srovnání s kdejakými bigbítovými bandy. Nic to ale nemění na tom, že Čechomor je vítaná atrakce jak ze strany posluchačů, kteří se mohou spolehnout na vitální taškařici, tak ze strany pořadatelů, kterým kapela zajistí plný dům. Navíc vystoupení Čechomoru bylo jedno z posledních, které ten večer nezkazil déšť.

Slova chvály lze adresovat také karlovarským Bow Wave, jimž byla vyhrazena hodinka - bijící se s Čechomorem - na alternativní Star Guitar stage v klubu Marley na Černé louce. O svérázných hiphoperech platí, že rostou s každým koncertem. Jestliže na debutovou desku "EMIgrant" se nepodařilo přenést všechnu živou energii, set na Colours rozhoupal a místy i rozskákal několik desítek přihlížejících, kteří s povděkem kvitovali rýmy o dromedárech, pašování marihuany a bytí cool. S ještě větším úspěchem se setkali prověření Skyline, jimž patřila po půlnoci tanečně laděná Global Zone scéna. V kalužích bahna jim přihlíželo nemalé publikum, jež se rádo nechalo vtáhnout do rytmu kombinací drum'n'bassu, junglu a rocku. Jen kdyby MC Nu-C nefrázoval tak strašně monotónním flow, které svou sekaností začne po chvilce bavit. Vždyť Jitka je jedna z nejlepších zpěvaček, které se na českých pódiích pohybují, takže Skyline by jí mohli dávat ještě větší prostor.

Mazlavé svinstvo na zemi předznamenávalo příchod něčeho horšího. Vydatného deště. Ten začal - opět - zkrápět festival po jedné hodině v noci a vydržel to přes část vystoupení britských etno proroků Trans-Global Underground a balkánských folkmetalistů Zdob Shi Zdub. Obě zmíněné party samozřejmě nepolevily a do publika mydlily to své, jenže přihlížejících bylo, zvlášť v případě moldavských úderníků, mnohem méně, než by si jména účinkujících zasloužila. Dostat se potom z prostor pod Slezskoostravským hradem, kde sídlily Colours Music stage a Kofola stage, zpět do areálu výstaviště, byl tak trochu boj o kecky a fusekle, které bahno lidem vytrvale rvalo z nohou. Suma sumárum lze říct, že excelentní program prvního dne totálně zabilo počasí, které se lidem i pořadatelům vysmálo očí. Přinejmenším na začátku a na konci úvodního dne. (Luboš Kreč)

Colours Of Ostrava, Slezskoostravský hrad a Černá louka, 8.7.2005 (den první)