Rozruch, který kolem sebe vyvolala skupina Gaia Mesiah, když vydala velký debut "Ocean", mohl být pro ledaskoho překvapením. Firma je prezentovala málem jako zachránce českého rocku, tři ženské a jeden Australan mrkali na kolemjdoucí z kdejaké prodejny cédéček a do toho se v pozornosti předháněly rozličné tiskoviny. Česko už dlouho, alespoň na té mainstreamové scéně, trápí nedostatek skutečných osobností, umělců, kteří mají jasný názor a dokáží ho přesně formulovat. Gaia Mesiah by takoví mohli být. Ve svých textech orodují za ekologii, demokracii, svobodu a mír. Na rozdíl od System Of A Down, o jejichž koncertě v Berlíně psala pro musicserver právě bubenice Gaia Mesiah Misha Cortéz (článek si přečtěte zde), se ale nepovažují za politickou kapelu. Jak se to s nimi tedy ve skutečnosti má, vám odhalí rozhovor s kytaristkou Santou Morellou a Mishou.

Kolem vás se vytvořila aura, že jste ostrá politická kapela, přitom to tak vlastně není. Čím si to vysvětlujete?

Misha: Co bysme si vysvětlovali, když to tak není.
Santa: Způsobilo to hned několik faktorů. Jednak naše sympatie k Rage Against The Machine, ty nám přinesly nálepku levičáků. Tu se nám snad podařilo odlepit účinkováním na akci S komunisty se nemluví. Potom různé projevy mezi písničkami a vlastně i během nich. Prostě říkáme, co si právě myslíme, a naše názory se samozřejmě vyvíjejí. A prezentace v médiích působí určitě nejvíc, protože se v rozhovorech chceme bavit o stavu společnosti. Mluvit o tom, jak vznikla kapela a co hrajeme, se dá jen pár minut.

Do určité míry v tom může hrát také roli fakt, že v Česku, když pomineme kluby, stále chybí silná kapela, která by měla jasný názor na život a společnost. A tak si vás lidé a novináři do té kolonky dosadili.

Misha: Ne ne! Žádnej mesiáš nebude.
Santa: Možná.

Vy jste vystoupili na akci proti komunismu. Dokázali byste si ale představit, že byste svou hudbou podpořili nějakého politika?

Misha: Ano. Krále-Hrdinu a samozřejmě pana Beeblebroxe.
Santa: Určitě bychom podpořili osvíceného monarchu, který by vedl své ovečky něžně železnou rukou pod vlajkou úcty k matce Zemi. Ideální by byl nadčlověk zkomponovaný jako Salvator Dalí s figurou antického hrdiny a s Herakleitovým ohněm v očích a pochopitelně aby hrál na elektrickou kytaru!

Když jsme u té politiky: Co říkáte na dění v EU? Jste pro euroústavu?

Misha: V Bruselu asi seděj Vogoni, a to může být konec.
Santa: Euroústavu jsem nečetla, ale umím si představit, že je to oslava byrokracie. Osobně si myslím, že je vcelku jedno, jestli bude mít Evropa jednotnou ústavu. Každá země si určitě vyžádá tolik výjimek, že bude třeba dalších tisíců úředníků, aby ty výjimky někdo řešil, evidoval, měnil a oprašoval. Vidím v úřadech Kafkův "Zámek", který je nezničitelný. Ostatně, EU se stejně jednou rozpadne, jako se vždycky všechno rozpadlo.

V Reflexu jste řekly, že být ženou a dělat tvrdý rock je výhoda. Můžete to trochu rozvést?

Misha: Není tady tlačenice.
Santa: Bodejť by to nebyla výhoda, když ženských hraje tak málo! Jsme prostě víc vidět a víc se nám odpouští. Pár lidí to asi pěkně štve, ale tak to prostě je.

Je těžké v Česku bojovat s předsudky?

Misha: Hlavně že je s čím bojovat.
Santa: S předsudky se bojuje všude těžko. Každá skupina lidí má svoje. Konkrétně jsem se setkala v hudbě s předsudky u zarytých countryistů vůči rocku a naopak. V dnešní době je asi největší problém averze k islámu. Za vším je omezenost, malost, nedostatek vzdělání, hrabání si svého písečku.

Také jsem četl, že byste nikdy neustoupily konzumu. Kde jsou pro vás meze tohoto dnes už poněkud vágního termínu?

Misha: Stále v osobní umírněnosti.
Santa: Meze konzumu jsou pro každého z nás individuální. Nepříčí se nám dát klip do ESA, ačkoli je Nova jedním ze symbolů konzumu, protože výběr klipových pořadů v Česku je nevelký. Na druhou stranu tam nepůjdeme žvanit do studia. Také bychom se mohly nafotit nahoře bez na billboardy, aby se naše deska víc "konzumovala". Jsem zastánce hesla "všeho s mírou". Ať se to prodává, ale platiny na zdi mít nemusím.

Mesiáš v názvu může vyvolat dojem, že jste věřící. V co, pokud v něco, věříte?

Misha: Věříme v TO.
Santa: Já věřím ve Stvořitele a v to, že jsou různé cesty, jak se k němu dostat. Náboženství je jednou z cest. Čistý a spravedlivý život ateisty také. Hlavní je tolerance.

Na "Ocean" jsou i některé starší věci. Proč jste je na album zařadili?

Misha: Každá z nich si svý místo poctivě vybojovala.
Santa: První deska Gaia Mesiah vyšla v omezeném nákladu a prodávala se takřka výhradně jen na koncertech. Chtěli jsme, aby se starší věci dostaly k novým posluchačům.

Když jsem si pročítal text písně "Black Bridge", kde zpíváte mimo jiné o špiclování, napadlo mě, že pořady typu "Big Brother" vás musí upřímně děsit, není to tak?

Misha: Děsivej je Orwell.
Santa: Tyhle pořady, násilí a zvrácenosti ve filmech, talkshow, kde si lidé odhalují pomalu i vnitřnosti a kde se tleská vrahům a štětkám, jsou temnou předzvěstí čehosi. Katastrofy, války, revoluce, prostě kataklyzmatu. Je to výsledek nudy, stereotypních zaměstnání, nedostatku přirozeného nebezpečí. Hrozně se mi líbí myšlenka, co řekl můj oblíbenec Salvator Dalí, že žít už lidi neuvádí v úžas.

A jak si vysvětlujete, že lidé si nechávají stále více nahlížet do soukromí?

Misha: Potřebujou prachy. Nebo pozornost. Or both (nebo obojí - pozn. red.).
Santa: Je to druh pornografie a je to vzrušující. Potřebujeme závrať, emoce. Všechno se ubírá tímhle směrem. Rychlejší auta, rychlejší růst ekonomiky, rychlejší internet, rychlejší sportovci. Připadá mi to, jako bychom se už nemohli dočkat, co je na konci. A tam je smrt.

"Revoluce skrz muziku." Ono to pěkně zní, ale máte z mladých lidí pocit, že mají chuť něco udělat, že chtějí s tímto světem někam pohnout?

Misha: Jo, něco se děje.
Santa: Spousta lidí dělá spoustu malých užitečných věcí. Nikdo nemůže hýbat celým světem. Každý má šanci udělat kousek.

Díky za rozhovor.