Semtex není jen energetický nápoj, tato značka se i podílí na několika akcích a festivalech. Minulý rok odstartovala svůj vlastní festival Semtex Culture, který se konal v Praze a v Brně. Letošní pražský díl se uskutečnil v sobotu 4. června a v dobře zvoleném prostředí Plaveckém areálu Slavie bylo přichystáno dostatek hudebních pochutin, více v našem reportu.
© Eva Balaštíková / musicserver.cz Sobotní ráno s datem 4. června bylo v Praze zahaleno do nepřetržitého deště, do kterého byste ani psa nevyhnali. Celé dopoledne jsem pokukoval z okna a tajně si přál, aby to nepříjemné sychravé počasí nahradil svit slunce. Plavecký areál Slavie nabízel nejenom koncerty a nabitý program
Semtex Culture, ale i plavání ve venkovních bazénech. Bohužel déšť pořádně ustal až po páté odpolední a lehce tedy poznamenal návštěvnost tohoto povedeného festivalu. Já jsem na Slávii přišel před druhou hodinou, na hlavní pódiu za gramci ještě válel
DJ Wich. Erektus stage umístěná vedle dětského brouzdaliště zcela prázdnotou a snažení
DJe Barta přinášelo nulový efekt ze strany posluchačů. Stan s Green arenou byl umístěn na opačném konci areálu, i ten tou dobou zel prázdnotou a mě osobně začaly napadat chmurné myšlenky, že to celé dopadne nějak divně. Naštěstí se nic z toho nevyplnilo, ale o tom všem pěkně postupně.
© Eva Balaštíková / musicserver.cz S úderem druhé hodiny na
Semtex live stage naběhli mariánskolázeňští vítězové Coca-Cola Popstar
100°C, kteří dokončují svou druhou desku. Na úvod zahráli "Boring" z první placky
"Evergreen" a u pódia se přeci jen objevilo relativně početné publikum. Po tomto hybném začátku skupina představila novinky a minimálně "History" slibuje, že druhá nahrávka bude neméně povedená jako ta první. Trojice "Smoking The Killa", "Azataki" a "From Base To Travel" živě fungují výtečně,
100°C se již stali ostříleními otvírači festivalů a mohou myslet na vyšší mety. Vydařený začátek vystřídalo asi největší zklamání celého
Semtex mejdla.
Iva Frühlingová si dovezla tříčlenný doprovod a hned od začátku si stěžovala na počasí, technické problémy a vše korunovala nepovedenou reklamou na film Filipa Renče "Román pro ženy". Můj kamarád to komentoval slovy, že takhle se to prostě nedělá a že to byl spíš trapas. Chvílemi se mi zdálo, že se Iva ztrácí, nemá tolik jistoty v živém hraní a skladby z příjemné desky
"Litvínov" živě nemají tolik kouzla. Hitovky "La Muerte" a "Où Tu Veux Quand Tu Veux" potěšily, ale zbytek byl takový vlažnější. Závěr nejkratšího vystoupení ze všech (!), dokonce si ho ještě zkrátila a hrála necelých třicet pět minut, korunovala obstojně udělaným coverem hitu Brigitte Bardot "Harley Davidson".
© Eva Balaštíková / musicserver.cz Déšť stále trápil festival různě intenzivními přeháňkami. Největší příděl dešťových kapek dostalo vystoupení seskupení
Moimir Papalescu & The Nihilists. Jejich dokonalé
voodoo živě funguje ve víru strhující energie, a za tak krátkou historii působení téhle party se z nich stávají výteční baviči.
"Analogue Voodoo" mi stále potvrzuje, že na koncertech funguje ještě lépe než při poslechu cédečka a i tentokrát to platilo. Skladby "Mickey Bar", "Motorpsycho", "Chaingang" nebo "Boys And Girls And Heroes" v prodloužené koncertní verzi rozpálily publikum na hodně vysoký stupeň varu. Při závěrečné, téměř kultovní "Summer Deviation" by se dalo říci pár slovy, že to byla neskutečná jízda. Můj kolega Ondřej Pravda asi se mnou nebude souhlasit, poněvadž měl určité výhrady k přebuzenému zvuku a tak různě, ale mám takové tušení, že Nihilisti mají našlápnuto na nejlepší
live act letošních letních festivalů. Po tomto výtečném vystoupení jsem nahlédl na Erektus stage, abych shlédl skvělou hakisakovou exhibici doplněnou o beatboxing. Stihl jsem i kousek breakdancové exhibice, ta byla též povedená. Na tomto pódiu mi bohužel posléze uniklo vystoupení
Living Legends.
© Eva Balaštíková / musicserver.cz Zbytek dne jsem pak strávil na hlavním bodě dění festivalu
Semtex Culture.
Sunshine to pěkně rozpálili, jejich hutný sound nenechal nikoho ani na minutku váhat, že by táborská formace mohla nějak klopýtnout. Jejich vystoupení přineslo ještě jedno pozitivum a to, že se začátkem jejich setu se mračna vytratila a začalo svítit slunce. Pecky z desky
"Moonshower And Razorblades" - "Miss Kharma Kkuma", singl "Victim Is Another Name For Lover", "Victoria's Secret Blackmail", elektronikou prošpikovaná "Never's Always Never" nebo na konci setu zahraná "What You've Got" - živě plnily svůj úkol na výbornou. Kay lítal po pódiu, až mu občas ani kabel od mikrofonu nestačil, mělo to prostě ty pravý našlápnutý
koule. Po tomto nadupaném bloku jsem se vydal posilnit, abych byl pln sil na pojízdný zábavný cirkus
Mig 21. Ti mají již delší dobu venku desku "Pop Pop Pop" a musí se uznat, že Jirka Macháček je bavič každým coulem. Nejen hitovky "Snadné je žít", "Slepic pírka" nebo právě z
"Pop Pop Pop" do rádií vybraná "Vlajky vlají" rozveselovaly publikum tak, jak se patří. To už však pomalu začal klapat na dveře vrchol večera.
© Eva Balaštíková / musicserver.cz Závěr a největší časový prostor patřil
Monkey Business, kteří zde dva dny před vydáním křtili nové album "Kiss Me On My Ego" a samotný set se tomu podřídil. Zaznělo hodně nového materiálu, které publikum přijalo hnedle za vlastní a pohupovalo se do rytmu. Titulní "Kiss Me On My Ego" nebo "Golddigger" patřily k jasným následovníkům povedených tref do černého tvorby tohoto souboru. Nedošlo na časově prostorné jam sessions, protože vedlejší Erektus stage rušila výkony bandy Romana Holého, který to v jeden moment komentoval slovy:
"Pánové, musíme hrát víc nahlas!" nebo v jinou chvilku se pro jistotu ptal, jestli všichni slyšíme dobře. Dočkali jsme se i pár parodií na hip hopácké rytmy vedlejší scény, několika drobných technických problémů a i zvukový aparát této scény dostal slušně zabrat. Na
Monkey Business se mi vždycky líbilo, jak jsou sehraní a že stačí náznak a celé těleso začne jako na povel fungoval podle nově nastoleného scénáře. Samotný křest byl opět atypický, během skladby "Artistic Suicide" byli z publika vytáhnuti jeden kluk a jedna holka a ti pivem (plzeňskou dvanáctkou, šampaňské nebylo, což Roman opět humorně komentoval ve stylu, že to je zase den) desku pokřtili. Po slavnostním křtu, stále v rytmu "Artistic Suicide", bylo vysvětleno téma této písně, že vlastně největším průserem je, když skupina hraje nějaký notoricky známý flák a dokonale ho
zkurví, což bylo dokumentováno autentickou ukázkou totálně rozhozené úpravy olympikovské "Jasné zprávy".
Monkey Business ještě stačili přihodit již provařené záseky, mimo jiné od Sexy Dancers vypůjčený "Slim Jim" nebo vlastní "Piece Of My Life", "My Friends" a z oslavy pěti let musicserveru známou improvizaci na téma "Boží mlýn" v plném instrumentálním nasazení. Musím podotknout, že
Matěj Ruppert je minimálně stejně dobrý bavič jako jeho kolega z
Mig 21, dokonce neodolal a lezl i po konstrukci pódia.
Na úplný konec programu byl nachystán efektní ohňostroj a tím
Semtex Culture na Slavii skončil. Bylo to povedené odpoledne, jen škoda toho spíše aprílového počasí. K vidění bylo několik výtečných vystoupení, ale bylo zde i jedno spíše slabé. Nemohu se ubránit dojmu, že mi
Iva Frühlingová zde nějak nesedla a její set mě nijak moc nevzal, ale věřte mi, já tu holku mám rád (jen doufám, že mi teď Richard nenabančí). Velmi dobrá organizace a dobře zvolené místo udělalo z tohoto festivalu příjemný začátek hudebního léta.
Semtex Culture, Plavecký areál Slavia, Praha, 4.6.2005
Na závěr tu je ještě galerie fotografií (v pořadí
100°C,
Iva Frühlingová,
Moimir Papalescu & The Nihilists,
Sunshine,
Mig 21 a
Monkey Business).
© Eva Balaštíková / musicserver.cz
© Eva Balaštíková / musicserver.cz
© Eva Balaštíková / musicserver.cz
© Eva Balaštíková / musicserver.cz
© Eva Balaštíková / musicserver.cz
© Eva Balaštíková / musicserver.cz
© Eva Balaštíková / musicserver.cz
© Eva Balaštíková / musicserver.cz