© facebook interpreta "Prej i kočkám se stejská, šetřím smutkům na kabát," zpívá se v písni "Masopust" skupiny
Nerez. Po Zuzaně Navarové, člence tohoto tělesa, se od loňského roku, kdy zemřela na rakovinu, jistě stýská nejen kočkám, ale i většině jejích příznivců. Právě pro ty dalo vydavatelství EMI dohromady výběrovou kolekci "Smutkům na kabát", sestavenou ze všech písní, s nimiž měla kdy co dočinění.
Album se snaží zachytit žánrovou pestrost, jakou výjimečná zpěvačka a autorka obsáhla na cestě od Nerezu ke kapele KOA. "Masopust" se nakonec na desku nedostal, protože hlavní hlasy v něm vedou oba její kolegové z Nerezu,
Zuzana jen dobarvuje atmosféru. Místo toho zde najdeme koncertní verzi písně "Já s tebou žít nebudu" (
Nerez), swingové evergreeny s texty Josefa Kainara i písně, na nichž Navarová spolupracovala s
Karlem Plíhalem.
Zuzana Navarová začínala ve folkové kapele
Nerez, po jejím rozpadu pokračovala sólově. V roce 1995 vydala spolu s písničkářem a kytaristou kolumbijského původu Ivánem Gutiérrezem album "Tres", které bylo počátkem dlouholeté spolupráce, následovalo angažmá ve skupině KOA, spolu s níž obdržela cenu Akademie populární hudby. Krom toho má Navarová na svědomí hudbu k několika divadelním hrám i k animovanému filmu Michaely Pavlátové "Řeči, řeči, řeči", jenž byl v roce 1993 nominován na prestižního Oscara. Produkovala také dvě alba romské zpěvačky Věry Bílé, jednoho z jejích hudebních objevů; na světlo reflektorů pomohla i folkové zpěvačce Radůze. Založila nadaci Život umělce, pomáhající začínajícím umělcům i seniorům v obtížné životní situaci. Zemřela 7. prosince v brzkých ranních hodinách ve věku pětačtyřiceti let. Její jméno bylo zapsáno do Síně slávy cen Anděl 2004.