Na novou desku Gargabe "Bleed Like Me" se čekalo velmi netrpělivě. Aby ne, vždyť skupina v uplynulých deseti letech pomohla definovat pojem moderního rocku, který se neštítí elektroniky, ba přímo ji vyhledává. Čtyřka s charismatickou Shirley Manson za mikrofonem vydala až do letoška tři alba, přičemž nejméně ta první dvě "Garbage" a "Version 2.0" zůstanou nesmazatelně zapsána ve vzpomínkách řady hudebních fandů jako progresivní, zásadní, originální, zkrátka dobrá. Novinka "Bleed Like Me" zdaleka tak jednoznačné přijetí nemá. Kritici se shodují, že kapela ztratila něco ze své jedinečnosti. V hlavní recenzi, kterou na "Bleed Like Me" napsal Honza Balušek, jste se mohli dočíst, že deska je lepším průměrem. A co si o ní myslí dalších deset redaktorů musicserveru, to se dozvíte nyní.

Lukáš Franz - 5/10

Mluvilo se o tom, že se rozpadli. Bubeník Butch Vig dokonce na několik měsíců kapelu opustil. O odchodu uvažovala i zpěvačka Shirley Manson. Butch se vrátil, Shirley zůstala. Aby toho nebylo málo, vyhořelo jim studio. Na "Bleed Like Me" jsme zkrátka čekali dlouho. Otázkou bylo, zda se jim povede zastavit tendenci, kterou načali na "beautifulgarbage" - sestupnou. O změně k lepšímu se nás snaží přesvědčit hned prvním singlem "Why Do You Love Me". Což o to, vypalovačka je to dobrá, o tom není pochyb. Jenomže tu je menší problém. Takových ostrých tracků je v hudebním světě spousta a na "Bleed Like Me" nenajdeme ani jednu skladbu, která by "Why Do You Love Me" nějakým podstatným způsobem převyšovala. Když to vezmu zkrátka, tak se to má s novinkou Garbage asi takhle: Kapela upustila od hrátek s elektronikou a "Bleed Like Me" je kytarovější a o dost syrovější než její předchůdci. Hezky se to poslouchá, ale chybí tomu charisma předchozích desek. Nejlepší skladby jsou "Why Do You Love Me", "Bleed Like Me" a "Run Baby Run".

Radek Antl - 5/10

Garbage jsou mazáci. Nezastaví je osobní potíže ani samotný rozpad. Shirley je jednou z nejvýraznějších zpěvaček své generace, Butch Vig je machr v producentské branži. Celý soubor má zkušeností na rozdávání. Jak je potom možné, že parta takového potenciálu natočí tak obyčejnou desku? Že to mají po zvukové stránce vychytané, je bez debaty, kde by ovšem byli nemít po ruce takové zázemí a hlavně Shirley Manson v čele? Ano, tam. Jelikož však mají obé, zajímat je to nemusí. Žádná z jejich desek není neposlouchatelná, každá má své hitové momenty. Těch ovšem "Bleed Like Me" moc nenabízí, většina alba jedná dle okřídleného "neurazí, nenadchne". Řinčivý otvírák "Bad Boyfriend" zpočátku vzbudí respekt, o pár vteřin později už nudí, následná "Run Baby Run" skóre nezlepšuje, nic moc nejsou ani další rychlovky "Why Do You Love Me" či "Why Don't You Come Over"; přetéká z nich klišé, jsou nemastné, neslané. Pokud si z "Bleed Like Me" něco budu pouštět i poté, co vyjde tento příspěvek, pak pozvolnější "Bleed Like Me", "Metal Heart", "It's All Over But The Crying" a "Happy Home". Je v nich smutek a rozervanost zhrzených zamilovaných, dovolí vám vyslzet, když vás odkopne vaše láska a kámoši jsou zrovna až moc šťastní, než aby vás pochopili. Když nad tím tak přemýšlím, možná občas přidám ještě "Right Between The Eyes" (sympaticky kvílivý refrén) a "Sex Is Not the Enemy". Zbytek je o ničem.

Luboš Kreč - 6/10

Je dost dobře možné, že tuhle desku už si nikdy nepustím. Kvůli makrorecenzi jsem ji poslouchal důkladně, o tom žádná, ale že bych v tom hodlal nějak urputně pokračovat, to zase prrr. Připouštím, čas od času se rád v televizi juknu na klip "Why Do You Love Me", kteroužto pecku považuji z naprosto nevysvětlitelných důvodů za setsakramentsky rajcovní, pochopitelně díky mnohaleté a řádně vyzrálé skotské Shirley. Ale jinak mi toho moc z desky neplechu v kaťatech nedělá. Ba co hůř, ani nikde jinde. Nemůžu se ubránit dojmu, že "Bleed Like Me" je prostě taková obyčejná kytarovka, která sice nezadusí nudou, stojku se kvůli ní ale taky nenaučíte. Já být hudebníkem a poslouchat tyhle Garbage, jak mi říkají "zkus to jako já, pusť si žilou", tak prásknu dveřma a půjdu radši dělat instalatéra. Nebo pokrývače. Prostě něco, kde si ze mě snad nebudou dělat takovou prču, protože na "Bleed Like Me" není skoro nic k napodobování, to je totiž celé napodobenina. Kopie kytarovek a grunge, které minimálně někteří z bandy znají až moc dobře. Ale ta skotská, uahhhh, ta by za nějakou tu kapku krve stála, to vám povídám.

Ondřej Pravda - 6/10

Jak už jste si mohli v makrorecenzích všimnout, nemáme povinnost souhlasit se šéfem. Většinou se spolu také neshodneme, i když na úplně opačných hudebních březích zdaleka nestojíme. Ale po poslechu nových Garbage s ním mohu jen souhlasit. Je škoda, že skoro opustili to, čím byli zajímaví, tedy mixem kytar a mašinek v zajímavém skoropopovém balení prezentovaném dobrou zpěvačkou. Přesto konec poslední desky naznačoval, že skladatelská bezradnost a opakování stejných postupů se jich také týká. Bohužel si s tím neporadili, na novince až neuvěřitelně ztratili schopnost napsat chytlavou písničku (fakt nečekejte další "Only Happy When It Rains", "Shut Your Mouth"), refrény nejsou vůbec nebo nevýrazné, Shirley Manson je nějak utlumená. Možná kvůli problémům s hlasem, které zmiňuje v bookletu. Nejen v prvních třech položkách alba od sebe opisují až moc a Dave Grohl za bicími to nevytrhne. Proud aranžerské stejnosti schované v kytarových riffech s málo slyšitelnými mašinkami pokračuje i prvním singlem "Why Do You Love Me", takhle slabý ještě neměli. To "Sex Is Not The Enemy" by se hodila víc. Garbage se tentokrát úplně nedaří ani v pomalých nebo atmosférických záležitostech, jako byly "Milk", "Crush" nebo "Cup Of Coffee". Titulní skladba, "It's All Over But The Crying" nebo "Happy Home" potěší, ale spíš jako odlehčení v jednotvárném kytarovém bloku. Garbage prostě natočili na své poměry dost nudnou (ještě že krátkou) desku, a to že jsou na světě mnohem horší věci, je neomlouvá.

Pavel Parikrupa - 6/10

Už název desky "Bleed Like Me" připomíná ono trefné české slovní spojení "potit krev". Garbage se málem rozpadli a prý jim dalo hodně práce, aby vůbec dali desku dohromady a ono je to na výsledku znát. Kdyby takové album vydala začínající kapela, byla by to událost, u Garbage je to bohužel mírné zklamání. Jsou v roli, kdy je každá jejich nahrávka a priori očekávána jako něco mimořádného, ale v tomto případě jako by jen přešlapovali na místě, pootevřeli dveře bez rázného vstupu dovnitř a jejich solnička s kořenkou mají ucpané dírky. Méně elektroniky a více kytar činí zvuk alba tak nějak obyčejnější (onen deset let starý zvuk by vůbec nevadil, kdyby měli silnější melodie) a tentokrát to celé vypadá, jako by se tři muži-producenti a stále výtečná zpěvačka Shirley Manson ve studiu hledali a jen občas se našli. Přitom dobré momenty tady jsou (titulní píseň "Bleed Like Me", "Happy Home", "Sex Is Not The Enemy"), jen na konci poslechu zůstane v hlavě rozpačitý pocit - "to je všechno?". "Bleed Like Me" je takový lepší průměr, což je u skupiny kalibru Garbage příliš málo. Není to nezapomenutelná nahrávka.

Dan Hájek - 6/10

Po všech těch peripetiích, které Garbage potkaly, jsem spíše očekával, že už snad další deska ani nebude a brzy se dočkáme výběrovky hitů a dalších různě vydřidušně zaobalených kompilací. Nestalo se tak a chvilku si na ně ještě počkáme. Shirley a spol. oživli a zapracovali na čtvrté desce "Bleed Like Me". Na jedno stranu jsem byl hodně šťastný, že se tak stane, ale když jsem ji uslyšel, tak mi ten úsměv zprvu ztuhl. Neučesaný zvuk (možná to měl být záměr?) mi nesedl a místy jsem se přistihl, že být producentem asi bych si s tím ještě chvilku pohrál. Každým dalším poslechem se naštěstí začaly objevovat písničky, které jsem si přeci jen zařadil do té lepší části desky a tu si rád poslechnu. Na "Bleed Like Me" je vidět kvalitativní roztříštěnost a je otázkou, jaký tlak byl ve finále na samotné Garbage vyvíjen a jak moc chvátali s dokončením. Pilotní singl "Why Do You Love Me" není úplně špatnou volbou, ale "Right Between The Eyes" by byla údernější a chytlavější. Povedené jsou též "Run Baby Run", "Sex Is Not The Enemy" a z těch poklidnějších rozhodně zaujmou "Bleed Like Me", "It's All Over But The Crying" nebo poslední "Happy Home". Když se tak kouknu zpátky a porovnám to s tím, co tahle parta dokázala a jaké má již za sebou zkušenosti, nemohu se ubránit dojmu, že už se u toho tolik nebavím. Možná jsem se i více pousmál, když jsem v nějakém už hodně starém vydání české mutace časáku Rolling Stone četl rozhovor se Shirley, kde tlachala kde co, třeba i to, jak má hezky obarvenou číču na zrzku.

Vojta Kostelecký - 6/10

Natočíte desku, o kterou v dané chvíli "skoro nikdo" nestojí, načež začne atmosféra v kapele poněkud houstnout. Jdete si na nervy a celé to zavání rozpadem. Nakonec ale přeci jen zjistíte, že bez sebe nedokážete být, zalezete do studia a spíchnete svižné album s pěkně vohulenýma kytarama. Že by Happy End? Při bližším zkoumání ne tak docela. Co se týče zvuku, aranžmá a celkové produkce je "Bleed Like Me" čistá práce. To je ale v případě, že vám v kapele šéfuje producentské eso Butch Vig, jenž má navíc k ruce další dva neméně zkušené chlapíky od fochu, tak trochu samozřejmost. Po formální stránce tedy není příliš co vytknout. Sebedokonalejší formu je však potřeba naplnit adekvátním obsahem. A to se tentokrát Garbage ne úplně povedlo. První půlka desky hlavně díky hitovkám "Run Baby Run", "Right Between The Eyes" a "Why Do You Love Me" ještě pěkně odsýpá, takže nemáte čas přemýšlet nad tím, že to není zrovna dvakrát originální, ale postupem času začínají být jednotlivé skladby tak nějak předvídatelné a z "Bleed Like You" se stává pouze vkusná kulisa. Shirley suverénně klouže po příjemných melodiích, ale rozhodně přitom není ani z poloviny tak rajcovní jako kdysi. Chybí větší vnitřní náboj, napětí, atmosféra, to "něco", co z Garbage kdysi udělalo hvězdy. Je pravda, že většina muzikantů by za podobnou desku dala nevím co, ale na kapelu s takový renomé a tvůrčím potenciálem je to celé přeci jen trochu málo.

David Věžník - 7/10

Existují lidé, jejichž znalost skupiny Garbage končí se soundtracky k filmům "Romeo & Julie", "Jeden svět nestačí", popřípadě ještě k seriálu "Brutální Nikita". Garbage pro ně představují rockovou bandu, která se nebojí experimentů a do svých skladeb vkusně voperovává elektronické a smyčcové samply tak, aby se ještě dalo mluvit o rocku s prvky elektroniky a ne naopak. Když tihle lidé dostanou do ruky novinku "Bleed Like Me", budou šokováni. Vždyť tohle je úplně normální rock! Ne že by to v jiných případech bylo málo, od Garbage se ale určitě očekávalo víc. Kapela se evidentně rozhodla svézt na vlně populárního retra. Progresivní elektronika a smyčce tak nastupují až ve druhé třetině desky, a to ještě jenom na chvíli. Titulní "Bleed Like Me", "Metal Heart" a ploužoid "It's All Over But The Crying" budou těmi písněmi, které uspokojí posluchače z úvodu recenze. Pravověrný rocker zase bude nadšen zvukově nejdrsnější skladbou na albu - pilotním singlem "Why Do You Love Me", rychlou a přitom vlastně melancholickou "Run Baby Run" a možná ještě úvodní "Bad Boyfriend". Jmenované písně tvoří více než polovinu alba, tak proč deska jako celek ne a ne zaujmout? Asi proto, že od obojího je na ní jako šafránu, že posluchač není žádnou písní vyloženě ohromen, že všechny jako by už někdy slyšel a že mnohé určitě ještě uslyší, třeba z rádia. Ano, Garbage albem "Bleed Like Me" definují rockový mainstream. Kéž by ovšem všechno, co zní z rádií, bylo alespoň takhle dobré!

Jakub König - 7/10

Když jsem se dozvěděl, že kapela Garbage řeší interní problémy a že natáčení jejího nového alba neprobíhá úplně přesně tak, jak by asi mělo probíhat, zachmuřil jsem se. Jejich předchozí počin "beautifulgarbage" jsem si zamiloval pro jeho dravou energii a pro účelné spojení rockových kytar a vkusné elektroniky. Informace o tom, že se vše dalo jako zázrakem do pořádku, mě tedy logicky potěšila, a já se těšil na CD, které vyšlo nyní pod názvem "Bleed Like Me". Na první poslech ubylo elektroniky a přibylo kytar. Členové kapely se k tomu ostatně rádi přiznávají v propagačních rozhovorech a mluví o jakémsi ozdravení, očištění, novém dechu, návratu k přímočarosti. Což o to, všechno jsou to tuze hezké řeči, ale musím se přiznat, že zpočátku mi na albu všechny ty digitální a analogové legrácky chyběly. Zpočátku. Než jsem přistoupil na to, že se musím naučit Garbage poslouchat s otevřenýma ušima a bez předsudků. Než mi jsem se přistihl, jak si prozpěvuji melodii titulní (mimochodem velice povedené) "Bleed Like Me". A než mne přistihl kolega, jak zběsile poskakuji po kanceláři na klipovku "Why Do You Love Me". Domnívám se, že nové album Garbage je povedené dílko a jsem rád, že chlapci a jejich překrásná frontmanka dokázali překonat zabijáka kapel – vleklou vnitřní krizi. Pravda, občas se mi trochu zasteskne po jednoznačných hitech, jako byl "Shut Your Mouth", ale jsou tu snad kapely od toho, aby neustále opakovaly to samé?

Pavel Novák - 8/10

Vždycky jsem měl raději kapely, kde za mikrofonem stojí pořádná ženská. Garbage sice nikdy nebyli úplně mou nejoblíbenější, ale jejich písničky jsem měl vždycky rád. Přestože nepochybuji, že při poslechu "Bleed Like Me" slyším Garbage, není to úplně přesně to, co bych si přál slyšet. Největší problém totiž začíná u toho, že jsem je začal poslouchat díky písničce "Push It" a nemůžu si pomoct, ale zatím jsem od nich neslyšel nic, co by tuhle úžasnost předčilo. Stejně tak na "Bleed Like Me" nenacházím moc písniček, které by měly ambice zbořit hitparádové žebříčky. Na to, že si kapela dala docela na čas, jsem čekal trochu víc. Nechci ale o albu mluvit nějak negativně, protože i tak je hodně dobré. Jako první singl snad nemohlo být zvoleno nic jiného než "Why Do You Love Me", na němž co do rychlých skladeb album stojí a která se asi jako jediná vyrovná velkým hitům, jako byl třeba "When I Grow Up". Ne snad, že by ostatní rychlé písničky nebyly povedené (třeba "Bad Boyfriend" nebo "Boys Wanna Fight" stojí za to), ale mnohem povedenější je podle mě trojlístek pomalejších počinů, jmenovitě "Bleed Like Me", "Happy Home" a "It's All Over But The Crying", která je pro mě absolutní královnou celého alba. Celkově se mi na novém albu líbí, že i když Garbage trošku přitvrdili, tak pořád nejde o štvaní divé zvěře, ale o příjemnou rockovou muziku. Kdybych si měl ale vybrat mezi Garbage z "Version 2.0" a Garbage z "Bleed Like Me", volil bych ty starší, i když přiznávám, že "Bleed Like Me" je super deska.