Záblesky a podněty otevřených smyslů

03.05.2005 16:00 - Dan Hájek | foto: facebook interpreta

Brněnští Depressive Disorder patří k utajovaným vrcholkům české electronic body music. Jejich dlouhohrající debut "Ultima Ratio" vyšel u labelu Monopol Records a nabízí úderné kompozice, kterými je tato dvojka jednoznačně rozpoznatelná.
8/10

Depressive Disorder - Ultima Ratio

Skladby: Sign (Prelude), Silent Killer, False Regret, Ultima Ratio, Blasted, Under Watch, My Decay, 11.09.01, Genocide, Victim, Resurgence, Fallen City, Sign (Final)
Celkový čas: 59:40
Vydavatel: Monopol Records
Depressive Disorder mají na svém kontě dvě dema, se kterými se usídlili na vrcholu brněnské electro scény. "Near To Death" a "Another Step To Death" předznamenaly směr, kam se Patrik Disorder Lev a Radim Stork Čáp vydali bádat ve vodách electronic body music. Na svém oficiálním debutu "Ultima Ratio" pokračují tam, kde svou práci s elektronikou započali, a vše posunují dravějším směrem, který vychází z jejich vnímání rozmanitých potemnělých ploch zvuků a rytmů. Hybnou kostru celku předznamenal promo singl "My Decay" z minulého roku. "Ultima Ratio" vydal v limitovaném nákladu pěti set kusů label Monopol Records. Ten pod svá křídla shromažďuje naděje české undergroundové scény na poli elektronických experimentů. K dobru je třeba připočíst i projekty H.E.E.L. a Mastermind - Disorder a Stork toho tedy již zvládli hodně a jsou ostřílenými hráči.

Po úvodním instrumentálním opusu "Sign (Prelude)" se bez jakéhokoliv ohraničení rozprostře zvukový prostor, ve kterém se spojují dvě důležité ingredience: Tou první je Disorderova práce se zvuky a jejich kombinování v koncepční a funkční celek, druhou je pak producentská a technická zručnost Storka. Nelze opomenout texty - jejich autorem je Disorder. Do posledního záblesku myšlenek se do nich přenáší jeho vnímání dění nejen z jeho blízkého vnějšího a vnitřního světa, ovlivněného nejrůznějšími náladami. Hmatatelným rozdílem oproti prvním demo snímkům je důkladnější práce s rytmy a vokálem Disordera. Ten již není zaobalen do ruchů a zkreslen ve vlnách výkřiků, ale proměnil se v jasně čitelný, nedeformovaný hlas.

Jak již bylo zmíněno, Depressive Disorder zapracovali na rytmice a natočili velmi hybné a dynamické album, které srší energií. Dřívější rozsáhlé plochy kláves se nevytratily, jen jsou více protkány zvuky. Příjemným zpestřením jsou kytarová harašení Marka Šmerdy (alias Ashok ze skupiny Root) v kompozici "Blasted", která je již známa z dřívějších koncertů. "My Decay" nebo "Silent Killer" patří k typickým ukázkám důrazné smršti elektrizujících výbojů. Objevuje se i určitá naléhavost globálních problémů v "Genocide", nebo potemnělé podněty v "False Regret", "Victim" a "Fallen City". Zajímavou součástí desky jsou instrumentální tracky, do této kategorie nezapadá pouze dvojdílná "Sign". Mrazivým nádechem zavane kompozice "11.09.01", pojmenovaná podle data letadlového útoku na newyorská dvojčata, která nepotřebuje komentář. "Resurgence" a titulní "Ultima Ratio" jsou též určitými instrumentálními předěly a všechny tyto zvukové práce navozují atmosféru pro následná dějství.

Depressive Disorder ani o píď neustoupili ze svého nasazení, naopak šli více do hloubky podstaty svého hudebního cítění. Pokud třeba máte rádi takové partičky jako Front 242, Front Line Assembly a Suicide Commando, rozhodně nebudete zklamáni. "Ultima Ratio" je zevrubným exkurzem do undergroundového elektronického světa, který zatím u nás neobjevilo tolikero fanoušků, a to je velká škoda. Depressive Disorder si udržují určitý náskok na čele tohoto pelotonu a je třeba mít otevřené smysly při vnímání těchto elektrizujících podnětů.


DOPORUČENÉ ČLÁNKY

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY