shop.musicserver.cz

Makrorecenze 'Hotel' Mobyho

Vydáno: 04.04.2005 05:00 v sekci Makrorecenze - Redakce | foto: facebook interpreta

Deska "Hotel" je prý plná skvělých popových písniček. Je taky prý jen marnou snahou složit hit. Taky prý je to naprostý průser, který nikdo nevydrží poslouchat. Jen málokteré album vyvolalo tak protichůdné reakce jako Mobyho novinka - makrorecenze s deseti názory našich redaktorů je tedy logickým krokem.

Moby - Hotel
© facebook interpreta
Byly doby, kdy byl Moby součástí tanečního undergroundu. Jeho přerod ve velkou popovou hvězdu nastal nejpozději s deskou "Play", která obsahovala spoustu hitových singlů a ještě více reklamních znělek. Po trošku komerčně méně úspěšném albu "18" přišel v půlce března s novinkovou kolekcí "Hotel", která zatím sbírá velmi rozporuplná hodnocení. Dan Hájek v naší hlavní recenzi desku ohodnotil osmi body z deseti, stejně nadšený byl i z koncertu, který díky EMI shlédl v Berlíně. Vzhledem k Mobyho postavení na současné hudební scéně byla jeho novinka skvělým podnětem pro další makrorecenzi. Jaké jsou tedy názory dalších deseti redaktorů musicserveru? Jak za chvíli zjistíte, velmi různorodé je velmi jemné označení...

Karel Veselý - 3/10

Vzpomínám si na šok, který jsem dostal, když jsem poprvé slyšel Mobyho album "Animal Rights". Mistr hypnotického techna začal dělat křesťanský punk. Tušil jsem, že je to začátek jeho konce, který na chvíli oddálil chytrým "Play". Jenže pak přislo "18", které se snažilo naklonovat "Play" s minimem myšlenek. Dna ale Moby dosáhl až s aktuálním albem "Hotel", neskutečně unylou a nudnou kolekcí, za jejíž nepřerušovaný poslech by se měly dávat medaile za odvahu. Nevím, co nebo kdo Mobyho přesvědčil, že má tentokrát zkusit natočit písňové album, když mu chybí jakékoliv hudební nápady a navíc neumí zpívat. Sázka na pompézní aranže jen zvýrazní neschopnost přijít s čímkoliv zajímavým a efektování titěrného hlasu je přímo směšné. Takhle nějak by znělo album kterékoliv hudebního amatéra bez talentu, který by si mohl koupit drahé vybavení. To bych si už raději poslechl desku Rosse z "Přátel". Desku tak nakonec od úplné katastrofy zachraňuje vokalistka Laura Dawn a dvě decentní coververze. Co může být pro Mobyho smutnějšího než právě tento fakt? "Hotel" je nakonec věrný svému jménu. Absolutně chladný, hygienický, bezpohlavní, konstruovaný tak, aby nikoho neurazil. Je asi dobře, že Moby dosáhl díky své víře klidu v duši, ale jaksi postrádám důvod, aby o tom točil desky.

Tomáš Turek - 4/10

Znáte to - koupíte si tlusťoučký, atraktivně vypadající časopis, aniž byste očekávali bůh-ví-co, jenže už po letmém prolistování je vám stejně líto vyhozených peněz. Je tam sice spousta hezkých a barevných obrázků, ale to je asi tak všechno. Na hromádku do domácího archivku si jej zkrátka nedáte. A stejně je to i s Mobyho "Hotelem". Spousta příjemných a bezkonfliktních písniček. Nic víc, nic míň. Teď už jen záleží na tom, co od hudby očekáváte. Moby je bezesporu velmi zajímavá a inspirativní osoba, ale zdá se, že se toho v jeho ložnici (kde dnes ponejvíce tvoří) poslední dobou moc neděje. Rádoby sexy track "I Like It" nebo zdánlivě už stokrát slyšená "Spiders" přesně ukazují, jak moc chtěl Moby složit silnou chytlavou píseň, nakonec ale zůstalo jen u vetché chytlavosti. "Hotel" tak svým způsobem vypovídá o současném stavu světové popmusic. Skutečnost, že se dnes nahrávají tuny balastu, kterým se člověk hledající cosi inspirativního musí prodrat, pak ty unavenější posluchače sune k tendenci držet alespoň krok s byvšími hrdiny. V případě Mobyho se ale bohužel ani to nevyplatí. Kde totiž bylo kdysi "Play" zábavné, je dnes "Hotel" nudný. Jasně, tentokrát "vzteklounek" žánrově trošku ukročil stranou a pustil se více do skládání "opravdových písniček", ale v konečném důsledku nic nového ani příliš zábavného nepřinášejících. Jako kulisa jsou fajn, ale takových už tu bylo, je a ještě bude... Na druhou stranu mě přesto stále zajímá, s čím se vytasí příště. Ale jen z pouhé zvědavosti, ne z toužebného očekávání kvalitní hudby. Té se totiž bohužel z Mobyho "Hotelu" line jen poskrovnu.

František Matějíček - 6/10

Kritiky se jednoznačně neshodují na tom, jaké album "Hotel" je, ani jaké by mělo být. S těmi, kteří tuhle desku zařazují pouze do nudné polohy bez nápadu, nesouhlasím. Přitom ovšem nejde o album, které by soudobý hudební směr otáčelo jinam. Moby pouze obohatil image o naškrobenou košili a akademické brýle, což se k jeho vokálnímu projevu docela hodí. Jednu výtku si "Hotel" ovšem určitě zaslouží - unylé tempo a trochu statický pěvecký přístup autora samotného. Je velice hezké, že se natáčení věnoval celou silou své osobnosti, občas ale chybí kreativnjší hlasové proměny. Tato koncepce však velmi umně koresponduje se zbylými částmi zvukové stopy, což znamená, že si "Hotel" žije svým vlastním životem a nelze ho tak úplně srovnávat s kolekcí typu "Play". Zřejmě jedinou skladbou, v níž umělec projevil sklony k inovátorství, je úvodní "Intro". Že by se ale základní motiv v podobě pozpátku puštěného podkladu dal považovat za vrchol originality? Spíše jde o úvodní příjemné vybočení ze čtrnátky jinak poměrně stereotypních kousků. Onen popisovaný stereotyp však není v tomto případě nepřekousnutelným problémem. Mistr sám určitě nikdy neskládal melodie na jedno použití, ani na novém albu takové nenaleznete. Vždycky je možné si mezi jednotlivými tituly najít něco nového, poslech obohatí vaše vnímání, nečekejte ovšem revoluci. A závěrečný sumář? Moby vydal novinku, těšte se a radujte! Nic víc.

Luboš Kreč - 6/10

Můj vztah k Mobymu byl vždycky stejně rozeklátý, jako byla jeho hudba. Když jsem dvakrát viděl živě jeho punkové kreace říznuté HC, nevěděl jsem, co si o tom myslet. Moc kvalitní to nebylo, ale v kontrastu k elektronickým peckám, které produkoval bokem, to bylo jako nebe a dudy. Když odhodil ostré kytary a vydal se trasou popového melodika, můj zájem o něj se zdál být ztracen. Jenže ani "Play", ani "18" se mi nevyhnulo. Nevadí mi si je pustit, což o to, ale k mým favoritům nepatří. Totéž stihne "Hotel". Moby má jeden základní problém - nedokáže udržet mou pozornost po celou dobu trvání alba a je mi putna, které to je. S "Hotel" to je nachlup stejné, krom pár opravdu zajímavých pecek, např. "Raining Again", "Lift Me Up" nebo "Spiders", obchází novinku šedý pléd nekonfliktního popu s jemnými přesahy tu k dance music, tu do rocku. Mám z toho ale takový podivně unylý dojem; možná nemělo být na desce písniček čtrnáct, ale jen deset. Když jsem se rozhodl doposlouchat album celé (a to bylo několikrát), vždycky mě začala svrbět ruka, chvěla se a její prsty chtěly poskakovat po dálkovém ovládání. "Hotel" je sice příjemná nahrávka, bohužel až příliš nezávazná, nekladoucí na posluchače žádné nároky. Jen si tak volně plyne, občas přidá, občas ubere plyn, ale když dorazí do cíle, člověk si oddechne a s radostí přesedlá na něco osobitějšího.

Honza Balušek - 6/10

Je vědecky dokázáno, že na vývoj dítěte může mít nepřijímání masa jako potravy neblahý vliv. Na dospělé prý už absence masa v jídle nemá až tak negativní dopad, ale samozřejmě existují výjimky. Jednou z nich je bezpochyby i Moby. Jak jinak si jeho nové album vysvětlit jinak než tím, že nejí maso a blbne? Jsem popař celým tělem a duší, a přesto je pro mě nová deska až moc popová, téměř v jednom duchu a bez výraznějších odbočení jinam. Jsou to většinou pěkné písničky, ale žádná megapecka mezi nimi není. A těch několik ambientních kousků, které by bez problémů složil a nahrál kdejaký domácí kutil na svém počítači, to rozhodně nevytrhnou. Ještě před několika týdny by se dalo říci, že při porovnání Britney (na jejíž poslední řadovce spolupracoval) a Mobyho je jednoznačné, kdo je hezčí, má větší prsa a kdo dělá lepší hudbu. Po vydání alba "Hotel" je jasné, že všechny trumfy jsou nyní na straně té blonďaté toxické kočky. A to pro Mobyho není moc dobrá vizitka.

Pavel Parikrupa - 7/10

Z velké většiny recenzí a kritických ohlasů, jež se objevily po vydání nového Mobyho alba, musí čtenář nabýt dojmu, jakoby ta deska byla úplně strašná. Nemyslím si to, i když o nějakém výjimečném a skvělém díle také nemůže být řeč. Je to normální popová písničková deska, odlišná od "Play" a "18". "Hotel" jsem si nakonec po počátečních rozpacích dokonce i oblíbil (tedy alespoň jeho část). Závěrečné dvě instrumentálky přeskakuju, protože mi připadají hrozně nudné, naopak mne velmi zaujaly písně, které jsou jakýmisi milostnými rozhovory Mobyho a Laury Dawn ("I Like It", "Dream About Me"). První singl "Lift Me Up" je přesně vyprojektovaná dálnice hitovým směrem, má jednoduchý chytlavý refrén a přitažlivý sound. Takových písniček je na desce více - nic komplikovaného ani objevného, ale jako by Moby otevřeně říkal, že jen o to mu šlo, aby to byl refrénový hit, který s ním na koncertech budou zpívat davy. Vtipně využívá infantilní elektroniky a hlasu á la Kylie ve "Very", refrén "Love Should" připomíná balady Martina Goreho a jestli po "Beautiful" nesáhne ani jeden kreativec pro televizní reklamu, tak se picnu. Žádné elektronické výboje nebo experimenty s kombinováním starých nahrávek a moderních technologií. Hudba je zde kvůli zpívanému sdělení, a pokud se někde objevilo tvrzení, že tato Mobyho deska je pro pětatřicátníky (pokud tento vágní termín bereme jako označení jistého typu lidí, kteří vypadají asi jako já), pak to bude pravda. U mě tedy lehký nadprůměr.

Ondřej Pravda - 7/10

Na první poslech nelze na novince neslyšet o hodně méně piána než na "Play", také samplů ubylo, soulových a gospelových odkazů už se nedočkáme vůbec. Vše zmíněné je nahrazeno kytarou a o něco písničkovější strukturou, častějšími pokusy o nějaké texty, a ne jen opakováním jednoho samplu hlasu. Celkem logicky je hlavním pocitem z alba jeho obyčejnost, a to všech aspektech tohoto slova. Je fajn, že se Moby snažil úplně neopakovat model "Play", když už se mu to na "18" tolik nepodařilo, ale na druhou stranu piánové vyhrávky a otisk soulu a gospelu bylo, myslím, to unikátní, proč se "Play" líbila tolika lidem. Že Moby nebyl nikdy žádný velký zpěvák, se ví, ale dříve to při jeho samplovacích hrátkách tolik nevadilo, k muzice sedělo. Při příklonu k kytarovějším písničkám si ale jeho pěvecká omezení uvědomíte víc, taková "Spiders" je takhle jen dobrá. Hostující Laura Dawn je příjemným osvěžením, i když "Temptation" je až moc utahaná a dlouhá. Nejen instrumentální intro, ale hlavně neinzerované (proč?) otravně dlouhé ambientní outro i jeho předchůdce zní strašně nudně, bez jakéhokoliv nápadu (kdepak Eno nebo Vangelis v nejlepších letech). Singl "Lift Me Up" je povedený, ale to "o la la" na konci až příliš připomíná makedonské odtrhovačky. Ze začátku zaujme i upgrade disca ve "Very", ale nejvíc mě bere desátá "I Like It" - pomalá triphopová záležitost, jednoduchá, přitom vlastně nejvíc experimentální. Je jasné, že z téhle desky už tolik skladeb kreativní manageři reklamních agentur nepoužijí. Nevypovídá to nic o kvalitě hudby, ale stejně by Moby neměl jiným kecat do toho, jak chtějí dělat muziku oni. Deska "Hotel" je spíš potvrzením toho, že by mohl pro příště uvažovat o víc hostech on a každopádně by už neměl nudit s ambientními pokusy, takhle to měl málem o bod míň. Je dobrý, ale nezvládne všechno sám. Ale ta malá esej v bookletu k názvu desky má něco do sebe.

Radek Antl - 7/10

Interpreti Mobyho typu mi s každým návratem připraví menší dilema - mám po nich chtít nějaký posun nebo mi stačí osvědčený model, který důvěrně znám z předešlých nahrávek? Přijde na to, pokud vaří zručný šéfkuchař, stále to samé jídlo v jiných úpravách zachutná i po několikáté repríze. Na jednu stranu nesouhasím, že "How To Dismantle An Atomic Bomb" je líná kopie "All That You Can't Leave Behind", ale poctivě odvedená práce, na stranu druhou "Cliché" Support Lesbiens je tak nechutně podobná baladám z "Tune Da Radio", že dodnes marně sbírám odvahu poslechnout si celé album. A Moby? Kdyby repertoárem z desky "Hotel" debutoval nějaký nový hudebník, mnozí zajásají, že se zjevil někdo, kdo dnes zní jako Moby a za pět let může hýbat příslovečnými hudebními hranicemi. Ale že jde pouze o Mobyho, který zřejmě už několik let mává vlastnímu zenitu, naříkají, protože on těmi hranicemi už nezahýbá, ba co víc, ani se o to nesnaží. Svůj "Hotel" postavil na jednoduchých, přímočarých, snadno zapamatovatelných písničkách, jak jinak než poznamenaných jeho zasněnou, melancholickou náturou. Vůbec si z toho nedělá hlavu a ani nemusí. Přestože ho není těžké nachytat při opisování ze starších věcí ("Raining Again" vs. "Honey") a některé písně jsou vyloženě nuda ("Very"), nemohu se zbavit sympatií, které k "Hotelu" po týdnu opakovaného poslechu chovám. Ne že by mě ta deska vyloženě odrovnala, přeci jen není ani ničím převratným, ani progresivním, ani překvapivým, ale je tak nějak fajn. Nechybí jí silné melodie, atmosféra, ani účelné aranže. Inu, vaří-li zručný šéfkuchař...

Tonda Kocábek - 7/10

Je to více než deset let, co jsem tehdy ještě nepříliš známého plešouna viděl poprvé na jeho vcelku nepovedeném pražském vystoupení. Od té doby se toho pochopitelně dost změnilo, a tak dnes je z něj uznávaný popmaker s několika alby, která by snad nemusela být ani časem zapomenuta. Je mi vcelku ukradené, pro kolik dřívějších opěvovatelů je už za zenitem či v kolika reklamách se jeho melodie zase objeví, ale z novinky "Hotel" mám nakonec ke svému vlastnímu překvapení docela dobrý pocit. Stojí za ním především vyrovnanost, se kterou míchá jednotlivé ingredience. Dělá to s grácií zkušeného barmana, nevrství desítky zbytečných stop, nepodléhá pokušení multiinstrumentalistů předvádět se, dokáže stále vystavět silný motiv i s jednoduchými prostředky. Jistěže nepřináší nic ani výrazně překvapivého, ani nového - v úvodu takové "Beautiful" je to (zdaleka ne naposledy) Lou Reed před čtvrtstoletím jak vyšitý - ale je stále moderní právě v onom povznesení se nad zažité představy o tom správném a jediném rocku a popu. Bezstarostně si přeskakuje od jednoho k druhému, stejně jako dává nemalý prostor hostující Lauře Dawn. Má to ale celé jeden docela podstatný háček. Většina těch písniček je řemeslně dobře provedená, skvěle funguje jako kulisa, aniž byste měli onen trapný pocit, který se dostavuje u poslechu většiny českých rádií, ale spousta těch skladeb vám hlavou prošumí, aniž by tam po nich něco výraznějšího zůstalo. Resumé je tak jasné - dobrá popová deska, ale zrovna od Mobyho bych čekal víc.

Michal Koch - 8/10

Přiznám, že nejsem žádný odborník přes život a dílo Mobyho. Poprvé jsem jej zaznamenal až díky převelice úspěšnému, jistě zajímavému, leč dle mého názoru také lehounce přeceňovanému počinu "Play". Proto jsem k nové desce "Hotel" přistupoval se zdravou skepsí a nulovým očekáváním, ať v pozitivním či negativním směru. Jestli mě ovšem za první tři měsíce letošního roku dokázala nějaká nahrávka překvapit, pak je to právě "Hotel". Ne, neděje se nic převratného, nepřichází geniální vizionář, aby pootočil kormidlem vývoje populární hudby. "Hotel" je prostě normální popová deska s trochou tanečních rytmů ("Lift Me Up", "Where You End"), několika pomalými a zamyšlenými skladbami ("Temptation", "Love Should"), najde se i pár opravdu silných melodií ("Spiders") a co zákusek nějaká ta až meditační hudební plocha ("Hotel Intro", "Homeward Angel"). A já ani nevím, proč to na mě tak silně a velmi příjemně všechno dohromady působí... Možná je to krásné doplňování se hlasů Mobyho a Laury Dawn, možná ta napůl teskná a zasněná, napůl optimistická a smířlivá nálada, možná je to všechno jen hezky poskládáno k sobě a zrovna v tuto dobu to promlouvá k mé duši. Nejsem schopen vyzdvihnout jeden či dva nejsilnější momenty desky, jen mi zkrátka jako celek připadá krásná.

  • Deska a koncert (Thom, 04.04.2005 13:04) Reagovat

    Jo, docela výstižné. Poslouchal jsem to včera cestou vlakem a jako kulisa k za oknem ubíhající krajině se to celkem dalo. Bohužel nic víc.

    A když jsem viděl ty ceny, kolik má stát koncert ... ufff, to fakt ne, tím spíš vzhledem k tomu albu, ze kterého asi bude dost hrát.

  • Makrorecenze (Elessar, 06.04.2005 18:23) Reagovat

    Jedna z najlepších "makier", aké som tu videl. Fakt, veľmi dobré, najviac sa asi prikloním k šéfredaktorovi, aj keď rozhodne nesúhlasím, že Britney robí lepšiu hudbu- je to sračka. Ale inak všetko výstižne a hlavne ma bavilo čítať si tie ROZMANITÉ názory, rozdiel 3/10 rank Verony alebo 8/10 rank kvalitnej hudby:)

  • hotelová otrava, chce to někam ven (Rosťa, 06.04.2005 21:38) Reagovat

    Doporučuji každému fanouškovi, pokud oplývá rychlým počítačem a nějakým tím native-instruments.com produktem, pak ať si tvoří a vydává desky každý den, protože Moby dokazuje, že to opravdu jde. Neváhejte a točte :o) Taky jsem kdysi dávno žasl, jaképak zajímavé zvuky se linou z té které desky, ale stačí trošku prozkoumat ty aparátky a ono zase žádná velká dřina, resp. když pustím psa na klávesnici, taky náhodným stisknutím tlačítek tlapkami vytvoří tajemný ambient :o)

  • Hmmm. (Jana, 08.04.2005 19:41) Reagovat

    Ta deska fakt není bůhvíjaká, ale na druhou stranu má pan Parikrupa pravdu, ze tak strasna (jak pise treba pan Vesely) zase opravdu neni. Mela jsem to stesti ho videt pred lety v prazske Pyramide spolu s Inspiral carpets a tam byl asi tak desetkrat horsi... :-)

  • Jojo (Petr, 10.04.2005 19:22) Reagovat

    Máš pravdu. Já už se delší dobu bavím články K.Veselého, který si evidentně žije uzavřen v bublině svého vysněného světa, kde všichni rockeři už pomřeli a nic krom hip-hopu, elektroniky a r´n´b už nikoho nezajímá. Realita je jak známo úplně jiná - a nejen v Česku. Já si třeba myslím, že ono období "hypnotického techna" patří k tomu asi nejslabšímu v Mobyho kariéře...

DOPORUČENÉ ČLÁNKY
Bárta, Basiková i Střihavka vystoupí v prosinci v O2 areně ke 30 letům od uvedení muzikálu "Jesus Christ Superstar" v Česku
Bárta, Basiková i Střihavka vystoupí v prosinci v O2 areně ke 30 letům od uvedení muzikálu "Jesus Christ Superstar" v Česku © Honza Průša, musicserver.czNa konci tohoto roku, 28. prosince, se v pražské O2 areně odehraje koncert k výročí třiceti let od premiéry české podoby muzikálu "Jesus Christ Superstar". Na netradiční tiskové konferenci,... čtěte zde
Vydáno: 06.11.2024 18:30 v sekci Novinky
Nové desky 44/2024 - od The Cure přes Tylera, The Creatora po Willieho Nelsona
Nové desky 44/2024 - od The Cure přes Tylera, The Creatora po Willieho Nelsona Novým titulům tentokrát jednoznačně vévodí návrat The Cure po šestnácti letech, rapoví fanoušci ale určitě jásají nad novinkou Tylera, The Creatora. Pozornost si zaslouží třeba i novinka Willieho Nelsona, dark country od Poly Noir,... čtěte zde
Vydáno: 06.11.2024 13:00 v sekci Novinky | Nové desky
Bratři - Escape 8/10
Recenze: Bratři na "Escape" levitují na hraně ruchu velkoměst a přírodních zákoutí Na následovníka debutu "Two Minds" projektu Bratři jsme si museli počkat téměř tři roky. V mezičase vyšlo hned několik singlů, které nemalým způsobem poodhalovaly, kam se chtějí hlavní aktéři na "Escape" posunout. Výsledkem je... čtěte zde
Vydáno: 06.11.2024 08:00 v sekci Recenze
Abba - The First Fifty Years (4LP) 8/10
Recenze: Komplet "The Singles: The First Fifty Years" Abby může být opravdovým epitafem nejslavnější popové skupiny světa Abba překvapila fanoušky v roce 2021, kdy zničehonic vydala své možná už poslední studiové album "Voyage". Nynější výběr "The Singles: The First Fifty Years" lze proto brát jako konečně definitivní a příjemné ohlédnutí za... čtěte zde
Vydáno: 05.11.2024 16:00 v sekci Recenze
Štěpán Suchochleb (Blues Alive) - Chceme, aby byl festival nejen o zábavě, ale taky trochu o poznání
Rozhovory: Štěpán Suchochleb (Blues Alive) - Chceme, aby byl festival nejen o zábavě, ale taky trochu o poznání Už v polovině listopadu se v Šumperku uskuteční další ročník festivalu Blues Alive. S klíčovým mužem celého týmu, bookerem Štěpánem Suchochlebem, jsme v rozhovoru probrali nejen aktuální ročník, ale i výzvy, které stále... čtěte zde
Vydáno: 05.11.2024 08:30 v sekci Publicistika | Rozhovory
SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY
- Nové desky 24/2024 - od Mobyho přes Black Country Communion po Lindsey Stirling (19.06.2024 12:15)
- Moby ohlásil nové album. Turné oslavující pětadvacet let od desky "Play" už téměř vyprodal (22.04.2024 17:41)
- Nové desky 19/2023 - od Jonas Brothers přes Lauren Daigle po Alison Goldfrapp (17.05.2023 16:30)
- Moby ohlašuje "Resound NYC". Sekundovat mu budou Nicole Scherzinger, Gregory Porter i Ricky Wilson (19.02.2023 17:11)
- Moby ohlásil na první lednový den nové album "Ambient 23" (21.12.2022 14:33)
- Video: Moby úderným singlem "This Is Not Our World" apeluje, abychom přestali ničit svět (14.09.2022 15:51)
- Audio: serpentwithfeet díky songu "On Air" vrací Mobyho do hry (30.08.2022 13:12)
- Moby vydá většinu svých starších řadovek na vinylu, některé úplně poprvé (02.08.2022 14:37)
- Mobyho "Reprise" se v květnu dočká remixové podoby (13.01.2022 18:54)
- Moby vydá speciální edici alba "Reprise", mezi bonusy bude i oceňovaný dokument "Moby Doc" (07.11.2021 19:47)

ALBUM TÝDNE 45/2024

Mirek Kemel
Mordyjé

Patrně to zaznít musí, protože tyto dvě role nelze oddělit: Mirek Kemel je karikaturista - a písničkář. Obě povolání v sobě nesou aspekt pečlivého pozorování lidského pinožení a jeho vtělení do média, jež vyžaduje výstižnou zkratku. Třináct takových vhledů přináší deska nadepsaná výkřikem "Mordyjé".

9/10

NEJČTENĚJŠÍ ČLÁNKY (za poslední týden)

FILMSERVER.CZ PÍŠE

FULLMOONZINE.CZ PÍŠE

SPARK PÍŠE

CO, KDY, KDE   (doporučujeme)

Čt 07.11.
November 2nd (CZ) (Stará střelnice, Hranice)
Pá 08.11.
McKinley Dixon (US) (Kasárna Karlín, Praha)
Pá 08.11.
Mezzoforte (ISL) (Metro Music Bar, Brno)
Pá 08.11.
Miles Kane (UK) (Rock Café, Praha)
So 09.11.
Royel Otis (Lucerna Music Bar, Praha)
So 09.11.
Palace (UK) (MeetFactory, Praha)
Ne 10.11.
Sum 41 (US) (O2 arena, Praha)
Ne 10.11.
The Last Dinner Party (UK) (Roxy, Praha)
Ne 10.11.
The Last Dinner Party (UK) (Roxy, Praha)
Ne 10.11.
Been Stellar (US) (Café V Lese, Praha)

» zobrazit všechny akce «

OBLÍBENÍ INTERPRETI (za poslední týden)

Vladimír Mišík The Prodigy Justin Bieber Prince The Cure Coldplay Lady Gaga Lucie Vondráčková Queen Madonna Kabát Beyoncé Taylor Swift Linkin Park Ed Sheeran Billie Eilish Viktor Sheen Dua Lipa Katy Perry Adele
filmserver.cz na Facebooku filmserver.cz na Twitteru filmserver.cz na LinkedIn filmserver.cz na YouTube
musicserver.cz - hudba od začátku do konce
©2010-2024 IMEG s.r.o. | Vyrobil Prolidi.cz
Kontaktní informace | Informace o inzerci | Redakce | Volná místa | Zásady ochrany o.ú. | Mobilní verze | ISSN 1803-6309
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu IMEG s.r.o. zakázáno.
Tento server byl v roce 2024 podpořen Ministerstvem kultury České republiky.
smile music: spark | fakker | czech blade | musicserver | full moon | xplaylist | day after | filmserver | webglobe