Udílení cen Grammy v roce 2002 je památné hlavně díky dvěma událostem. První z nich bylo, že ten rok ceny doslova vybrakovala Norah Jones, ze které se té noci stala megastar. Tou druhou událostí bylo zahájení celého slavnostního ceremoniálu: Po dlouhých letech na pódiu opět stanuli bok po boku Paul Simon a Art Garfunkel a akusticky zahráli a zazpívali "Sound Of Silence". Toto vystoupení se stávalo legendárním zároveň s tím, jak Paul Simon rozechvíval struny své kytary. Obrovské standing ovation tehdy nebraly konce a asi právě někde zde vznikla myšlenka na ještě jedno turné této dvojice. Na některé země se samozřejmě nedostalo (v Česku bychom o tom mohli něco vyprávět), proto myslím, že většina fanoušků uvítá záznam ze dvou koncertů, který dostal název "Old Friends: Live On Stage".

Můj kolega Luboš Svoboda oplakávající svůj ztracený discman, ve kterém bylo i stejnojmenné dvojcédé, ve své recenzi napsal, že je tento koncert velice průměrným vystoupením Paula a Arta. Já si dovolím nesouhlasit. Ovšem chápu, že z CD může záznam mixovaný ze dvou koncertů v Madison Square Garden a v Continental Airlines Aréně znít drobátko odlišně. Ano, je pravda, že jsou oba dva hlavní aktéři už postarší pánové, ale co naplat, pořád jim to šlape skvěle. Ostatně stejně jako Everly Brothers, kteří se zde také mihnou jako hosté v krátkém bloku.

Pohledem do setlistu zjistíte, že co písnička, to hit. Nechybí žádná zásadní věc - naopak je zde několik skladeb, které nejsou až tolik profláklé. O každé z nich je opravdu zbytečné psát, to bych zde akorát prosíval již několikrát prosátý písek. Ale kdyby mi přece jen nějaký kamínek ulpěl na sítku, pak by to byla zcela určitě "Kathy's Song", která má opravdu úžasnou atmosféru. Musím se ztotožnit s výrokem samotného Arta Garfunkela, který o ní prohlásil, že je to jedna z nejlepších milostných písniček, jakou zná. Simon i Garfunkel se snaží, aby skladby nezněly stále stejně, jak je lidé znají již po léta, a v tom jim vydatně pomáhá i doprovodná skupina. Svými téměř jazzovými sóly (například v "Homeward Bound") posouvají některé skladby do dalších a dalších poloh. Obzvlášť musí divák žasnout na konci celého koncertu, kdy muzikanti berou do rukou nástroje, které se běžně na pódiech nevyskytují a, abych se přiznal, které neumím ani správně pojmenovat. Zkrátka a dobře, je na co se dívat i co poslouchat.

Výbava tohoto titulu bohužel není nějak zvlášť oslnivá, což by díky výbornému koncertu nemuselo být až tak na škodu, ale vzhledem k tomu, že je na "Old Friends: Live On Stage" relativně nový záznam, mohl být zvuk namíchaný i do DTS. DD 5.1 sice není špatné, ale přijde mi to jako promarněná šance. Čert ví, jestli tidva ještě někdy pojedou nějaké turné a přemíchávat poté několik let starý materiál bude obtížnější. Trošku chybí i titulky, ale toho mluvení zase není tolik, navíc je oběma docela dobře rozumět, takže o velkou tragédii nejde. Bonusová výbava je na tom o chlup lépe. Je zde k nalezení poměrně obsáhlá fotogalerie, nová písnička "Citizen Of The Planet" v audio podobě a hlavně osmnáctiminutový záznam raritního vystoupení dvojice z roku 1970.

Ač by "Old Friends: Live On Stage" mohlo být hlavně po zvukové stránce vybaveno daleko lépe, nostalgie mi prostě nedovolí dát nižší známku než 8/10. I když na většinu skladeb Simona & Garfunkela už nějakou dobu sedá prach, mohu je poslouchat prakticky kdykoliv a kdekoliv. A toto DVD je jimi zaplněno až po okraj. Nechybí nic podstatného a když je to umocněno ještě obrazem a koncertní atmosférou, pak není co řešit. Všem, kdo si chtějí občas zavzpomínat, mohu tento záznam vřele doporučit.