Když vyjeli vloni Supporti na turné, byla to opravdu velkolepá akce. Konkrétně v Brně v hale Vodové atakovala návštěvnost koncertu třítisícovou hranici. Namísto velké sportovní haly si však letos pro svoje účinkování, které proběhlo ve středu 15. prosince, kapela zvolila podstatně menší místo - Kulturní centrum Semilasso, které ale také pojme slušný dav lidí a hlavně po nedávné rekonstrukci působí vcelku reprezentativním dojmem. Zhruba půl hodiny před začátkem, kdy už se ve vestibulu těsnalo několik stovek lidí, pořadatelé konečně otevřeli dveře do sálu a my jsme spolu s fotografem hned zabrali "Pole Position" u pódia. Pár minut před dvacátou předstoupila před asi tisícový dav předkapela Post-It, aby všechny přítomné dostala pořádně "do varu". Svým nu-metalem, který však kapela nazývá krutej pop, si hned při prvním songu získala publikum na svoji stranu, a to i přesto, že většina lidí formaci očividně viděla a slyšela poprvé. Všichni členové kapely srší při hraní obrovskou radostí, spontánností a energií, kterou všem v sále předali natolik, že se ruce samy začaly zvedat nad hlavu a nohy odrážet od země a najednou byla kvalitní pařba v plném proudu. Když Post-It dohráli a rozloučili se, měl jsem pocit skvělého hudebního zážitku. A přitom to hlavní bylo teprve přede mnou.

Kdybych napsal, že Support Lesbiens není třeba představovat, neměl bych pravdu, a to hned ze dvou důvodů. Od svého návratu v roce 2001 se kapela prezentovala jako tříčlenná (Kryštof Michal, Yarda Helešic, Hynek Toman). K těmto jménům letos přibyla další dvě - Jan Daliba (baskytara) a Tomáš Novák (bicí). Tito hráči, dříve označovaní jako koncertní, jsou nyní rovnocennými členy skupiny. Další změnou je nový kytarista René Rypar, známý z účinkování v kapelách Krucipüsk či Eleison, který nahradil Yardu Helešice. V pozměněné sestavě bylo nahráno nové album "Midlife", jehož recenzi si můžete přečíst zde. Sám jsem byl plný očekávání a zvědavosti, jak se s těmito událostmi Supporti smíří a v jakém světle se po roce v Brně předvedou. Úderem deváté hodiny se hlavní hvězdy večera konečně objevily na pódiu. Kryštof Michal všechny přítomné hlasitě pozdravil a spolu s kapelou spustil úvodní písně "Fisherman's Friend" a "Bubblebrown" z alba "Regeneration?". Jako třetí zazněla současná rádiová hitovka "Cliché", u které se většina fandů dala do zpěvu.

Další songy, které byly převážně z nového alba, vždy frontman představil tak, že stručně popsal, o čem písnička pojednává a jaký je její význam. U songu "You Are My Star" například vysvětlil, že se nejedná o lichotku určenou dívce, ale že je to píseň o jeho synovi, který se mu před rokem narodil. Kromě nových věcí nechyběly také starší hity jako "In Da Yard" nebo "Sweet Little Something", z kterých mělo publikum největší radost a kapele přinesly pochopitelně největší ovace. Z publika se občas ozvalo "kde je Yarda?" a musím se přiznat, že i já jsem si posteskl po bývalém členovi kapely. Nicméně jeho nástupce René Rypar ovládá kytaru neméně dobře a nedá se dělat nic jiného, než smířit se s tím, že ten hubený, vysoký a ušatý sympaťák už ke skupině prostě nepatří. S blížícím se koncem se začalo přitvrzovat, ale přišlo mi to spíš jako snaha o zamaskování textové a aranžerské nedokonalosti některých písní. U jedné z nich dokonce sám Kryštof poznamenal, že je o ničem, že je to absolutní "frk smrk", ale že ji zahrají, protože se jim líbí. Poslední songy tak zřejmě měly za účel vyždímat z lidí maximum, i když ti by asi ke konci radši uvítali nějakou tu známou pohodovku, kterou by si mohli všichni s kapelou zazpívat. To se však o písničkách "She Lives In Man" a "Wareligion" zrovna říct nedalo. Po rozloučení nenásledovalo nic jiného než bouřlivý potlesk, pískot a jekot, který přivedl kapelu nazpět, aby zahrála ještě dva kousky. Z nasazeného tempa už Supporti neslevili a krom "M. F. Stealing" (zasvěcení asi ví, co ta dvě písmena znamenají) se rozloučili definitivně punkovou verzí songu "Bet My Soul".

Koncert v brněnském Semilassu byl od kapel Post-It a Support Lesbiens hezkým (před)vánočním dárkem. Prvně jmenovaná předvedla kvalitní, energický nu-metal, při kterém se snad nikdo nemohl nudit, a ta druhá uspokojila známými songy i představením těch z nové desky. Na oplátku se muzikanti dočkali plného sálu lidí, kteří jejich snahu po celou dobu patřičně odměňovali.

Playlist:
Fisherman's Friend, Bubblebrown, Cliché, Dreamland, Meditating, In Da Yard, Nodding, You Are My Star, Telephone, Savannah, Gotta Get Home, Function Disabled, Drift Of Sober, On My Line, Sweet Little Something, Apology, She Lives In Man, Wareligion
Přídavek:
M. F. Stealing, Bet My Soul