Dirty Vegas vzkazují: Taneční hudba nejede, děláme pop

12.11.2004 05:00 - Dan Hájek | foto: facebook interpreta

Od vydání debutu skupiny Dirty Vegas utekly dva roky a trio chlapíků se vrací s deskou "One" a singlem "Walk Into The Sun". Několik věcí se však za tu dobu změnilo, taneční prvky šly ještě více do pozadí a Dirty Vegas přispěchali s pohodovým popem.
5/10

Dirty Vegas - One

Skladby: Roses, Home Again, Human Love, Walk Into The Sun, Closer, A Million Ways, Don't Throw It Away!, In This Life, Given You Everything, Save Me Now
Celkový čas: 49:05
Vydavatel: EMI
Pokud Paul Harris, Steve Smith a Ben Harris, tedy Dirty Vegas, kdysi dávno lámali taneční žebříčky s peckou "Days Go By", to se psal rok 2001 a jejich debut "Dirty Vegas" byl směskou taneční hudby a popových základů, tak na novince je to přesně naopak. Trio chlapíků dalo hlavy dohromady a asi zjistili, že taneční muzika je na sešupu do ústraní, a při natáčení nového alba "One" vsadili více na písničkový formát, kde elektronika dupká a pracuje jen kdesi na pozadí. Pilotním singlem se stala pohodová "Walk Into The Sun", ta prozradila kam vlastně Dirty Vegas chtějí vyrazit. Pod heslem "v jednoduchosti je síla" natočili deset písniček, kde prim hrají kytary, klávesové nástroje, naprogramované bicí a smyčce - taková popově tanečnější podoba škatulky britpop, by se možná dalo říci.

Zpěv Steva Smitha vás provází všemi deseti písničkami, které volně plynou jedna za druhou, aniž byste občas postřehli, že již hraje jiná. To mi připadá jako vada téhle desky. Velmi příjemný pop postavený na prostých kytarových akordech, houpavých melodiích nebo ozdobě v podobě trochy smyčců občas splyne do jednoho celku. Neříkám, že například "Human Love", singlovka "Walk Into The Sun" nebo asi nejlepší věc na desce "In This Life" si vás nezískají a nezpříjemní chvilku všedního dne. Je to nekonfliktní muzika, postavená na jasně chytlavých prvcích, které používá každý, kdo je nebo si jen hraje na popovou hvězdu. Nepojmenovaný debut Dirty Vegas byl nápaditější, ale dle mě měl mnoho hluchých míst. "One" je příjemně vyrovnáno, žádná skladba není vyloženě slabá. Paul, Steve a Ben taky dokáží nachystat docela povedené pomalé věci, kterými jsou "Closer" nebo poslední "Save Me Now". Jediným návratem k výrazně rychlému tempu a inspirací z debutu může být píseň "A Million Ways".

Dirty Vegas se v tomto poblázněném světě asi neztratí, jejich druhá deska "One" je vyrovnanějším opusem, ale nepřináší hudebně nic, co by tu ještě nebylo. Neříkám, že by tu a tu melodii někde vykradli, oni zůstali svoji a natočili desku podle svého nejlepšího mínění. Nevím, jak dlouho vás tento kudrlinkami dopilovaný popík bude bavit, nikoho však neurazí, ale taktéž ničím neinspiruje k častým a dalším poslechům.


DOPORUČENÉ ČLÁNKY

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY