Sice naživo, ale tak trochu bez života

08.11.2004 05:00 - Michal Koch | foto: facebook interpreta

Jedna z mála skutečně československých hvězd v pravém slova smyslu, v Praze žijcí slovenský zpěvák, skladatel a kytarista Miroslav Žbirka zvaný Miro, přichází s deskou nazvanou lakonicky "Live". Jak se záznam loňského koncertu vydařil a zda lze očekávat nějaká překvapení, se můžete dozvědět z naší recenze.
6/10

Miro Žbirka - Live

Skladby: 22 dní, Denisa, Len zatvor oči, Mayday, Bezchybná, Myslím, že ti rozumiem, Zima zima, Čierny deň, Medley, Cesta zakázanou rýchlostou, Len s ňou, Co bolí to přebolí, Cesta zakázanou rýchlosťou, Miliónkrát, Biely kvet, Atlantida, Mám rád. Bonusy: Lásky bezbranných, Follow Me
Celkový čas: 70:57
Vydavatel: Universal
Jak už jsem možná někdy zmínil, patřím mezi ty posluchače, kteří od záznamů koncertů očekávají něco, co neposkytují nahrávky studiové. Celkem nezáleží na tom, v čem by živá nahrávka měla být jiná. Může se jednat o změněné aranže, přenos atmosféry vystoupení nebo třeba i nevyretušované, leckdy milé chyby (skutečným přeborníkem v tomto jest třeba DVD "Vltava Tour" Daniela Landy) - zkrátka něco, co mě přiměje k tomu občas oželet kvalitu studiového záznamu a pustit si koncert.

Bohužel musím říci, že na Žbirkově "Live" je jakýchkoliv zvláštností či zajímavostí po málu. Záznam koncertu z pražské Lucerny z prosince roku 2003 plyne tak nějak příliš poklidně. Kytary (převážně akustické) mile zvoní, baskytara s bicími bezchybně, ale také neinvenčně tvrdí muziku, klávesy občas ozdobí skladbu nějakou tou kudrlinkou a Mr. Žbirka pěje hlasem zvučným, místy však, zdá se, poněkud znaveným. Ještě že má v zásobě tolik skutečných hitů, jejichž nakažlivé melodie si prostě budete pobrukovat, ať už vám je naservíruje v jakémkoliv hávu. A na tomto koncertu ze své zásobárny čerpal opravdu důkladně, takže nechybí ani "22 dní", ani "Biely kvet", dokonce ani ta "Atlantida" ne. Oživení by jeden očekával od hostující Marthy v nedávném šlágru "Co bolí to přebolí", leč nějak se nezadařilo a veškerá energie byla vyčerpána křečovitou snahou, aby duet naživo vůbec jakž takž ladil dohromady. Druhý host David Žbirka, který usedl na jednu skladbu (respektive na její opakování) za bicí, také nepřinesl nic zásadního krom faktu, že bigbít "Cesta zakázanou rýchlosťou" je na desce tak trochu zbytečně dvakrát.

A tak skutečné překvapení čeká až v bonusech. Ne, není to ve studiu nahraný nový duet s Žbirkovou dcerou Lindou "Lásky bezbranných", kterážto skladba jediná získala výsadu otištění textu ve velice chudě vybaveném, jen třístránkovém bookletu. Je to skladba poslední, s pořadovým číslem 19, zvaná "Follow Me". Celkem obyčejná, leč příjemná melodie, která vám možná svým duchem připomene album (nikoli Mira Žbirky) "Flaming Pie". Ano, je to skladba z pera Paula McCartneyho, kterou zahrál sám britský šlechtic Žbirkovi v zákulisí před svým pražským koncertem s tím, že jí právě složil a co na ní Žbirka coby také skladatel a zpěvák říká. Pikantní je, že skladba na tomto cédéčku vychází vůbec poprvé, neboť autor ji doposud nevydal. Takže jediná verze nejnovější písně Paula McCartneyho se nachází na nejnovějším albu Miroslava Žbirky. Milé, že?


DOPORUČENÉ ČLÁNKY

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY