Mariánskolázeňští šviháci za sebou mají opravdu hektické období. Jenom pro pořádek - nebo pro ty, kteří ještě se 100°C neměli tu čest (i když pochybuji, že by se mezi vámi někdo takový ještě našel) - vše rozpoutalo jejich vítězství v prvním ročníku talentové soutěže Coca-Cola PopStars. Následoval podpis smlouvy se Sony Music / Bonton a natáčení desky pod dohledem hvězdného producentského dua Helešic - Čechtický. Mediální poprask, který se pak kolem kapely rozpoutal, zapříčinil, že se najednou od party dvacetiletých mladíků čekaly velké věci. I proto se možná až přehnaně učesaná nahrávka "Evergreen" dočkala vesměs rozpačitých reakci. To, co podle mnohých postrádala deska, totiž energii, však nabízejí jejich živá vystoupení v množství větším než velkém. Kapela si získala pověst pěkně rozjeté koncertní partičky, díky čemuž se brzy protlačila mezi českou festivalovou a klubovou smetánku.

Zaplněný trutnovský klubík New End, v němž se 100°C představili v rámci svého podzimního turné Evergreen, jejich současnou pozici jenom potvrdil. Kapela si ten večer dávala dost na čas a ani DJ At Work se svými houpavými vinyly místy nedokázal přehlušil natěšený dav mačkající se před pódiem. Některé slečny v první řadě si příchod kapely vynucovaly až tak hlasitě, že jsem pojal podezření, jestli se náhodou nenacházím na koncertě Samera Issy. Stupně prostě táhnou. Jsou mladí, veselí, pro ječící teenagerky jistě velmi velmi přitažliví. Navíc z nich číší až roztomile naivní nadšení, s jakým si jdou za svým cílem, kterým je snaha maximálně pobavit sebe a své publiku. Zatím absolutně neřeší prachy, nebojí se experimentů a co je důležité, mají talent, takže jestli budou mladé fanynky omdlívat blahem při poslechu právě jejich muziky, nelze mít námitek.

Prostory, jakým je i trutnovský New End, jsou pro každou kapelu takovou zkouškou "opravdovosti". Když vám totiž rozdovádění fandové máchají rukama metr od obličeje, tak jednoduše nemůžete nic ošidit. Nelze uhnout pohledem, nelze se schovat za oslepující světla nebo multimediální kouzla. Když se však zadaří, je zážitek oboustranně dvojnásobný. A 100°C se tentokrát opravdu zadařilo. Je evidentní, že se kapela v podobných prostorách cítí jako ryba ve vodě. Mana, jak kapela označuje jakýsi specifický druh energie shůry (a zároveň svůj hudební styl), v trutnovském klubu opravdu proudila všemi směry.

Stačilo se jenom porozhlédnout kolem sebe - desítky klátících se a vesměs rozesmátých lidiček, které k ještě větší pohybové aktivitě provokovalo svými klasickými tanečními kreacemi neunavitelného dechařské duo Špalda a Laury. Pánové se sice museli spokojit s minimálním prostorem, ale to je od předvedení perfektně secvičených sestav (viz obrázek) nijak neodradilo. Kapela dokonale zvládla dramaturgii celého večera, který měl přirozený vývoj a spád. Začínalo se hodně hutnou dubovou půlhodinkou s typicky "vyhulenou", místy až psychedelickou atmosférou, ale s postupujícím časem a stoupající teplotou v sále začal koncert nabírat na otáčkách, aby vyvrcholil při sérii přídavků. To už však dění pod i na podiu připomínalo spíš pěkně rozjetou taneční party. Kapela odehrála většinu skladeb ze svého debutu, ke kterým přihodila ještě několik tradičně zařazovaných starších kousků a taky dvě dosud neznámé novinky, z nichž jedna překvapila svou kytarovou přímočarostí a krásným refrénem, za který by se nemuseli stydět ani takoví Smashing Pumkins.

Největší ohlas sklidila samozřejmě singlovka "Azataki", ale velmi dobře vyzněly i další skladby - hypnotická "Under The Lamp", příjemný popík "From Base To Travel", houpavé reggae "Smoking The Killa", "Babylon" nebo scratchingem oživená "Sorrow". Kapela hrála soustředěně, přitom s velkým nasazením. Joshua sice není bůhvíjaký zpěvák, ale na co nestačil technicky, uhrál díky svému silnému charisma. Přitom skupina není ani náhodou postavená na klasickém modelu - frontman plus křoví. U 100°C na sebe chtějí všichni v dobrém slova smyslu upozornit, což činí jejich koncerty ještě zábavnější. Nyní jenom doufejme, že na druhé desce se kapele už podaří zachytit alespoň kousek výše popisované koncertní atmosféry, abychom si mohli podobné "veselé večírky" dopřávat kdykoliv i doma.

100°C, New End, Trutnov, 2004