Černé mlíko poněkud zkyslo

03.12.2003 05:00 - Tomáš Parkan | foto: facebook interpreta

Když Black Milk minulý rok vydaly singl "Modrej dým", byla to bomba. Tento singl a i následující stejnojmenné album je skoro přes noc etablovaly na vrchol české hudební scény. Byly chváleny jak kritikou tak i posluchači. Nyní po více než roce vydávají druhé album "Sedmkrát". V následující recenzi se můžete dočíst, jestli Black Milk své kvality udržely či nikoli.
4/10

Black Milk - Sedmkrát

Skladby: Intro, Málo slov, Sedmkrát, Same Day Twice, Hvězdy, Every Time, Netahej mě za vlasy, So Wrong, Movin On, Over, No Secret, Ticho
Celkový čas: 41:15
Vydavatel: Universal
Přede dvěma roky málokdo věděl, kdo je Tereza Kerndlová, Tereza Černochová a Helena Zeťová. Stačila jedna jediná písnička a najednou jich bylo všude plno. Na všech radiích se hrál "Modrej dým", později i "Pár nápadů" a "Nechci tě trápit". Nové české hvězdy byly na světě. Dcery tří populárních hudebníků byly chváleny kritikou, jejich album se prodávalo víc než dobře (třicet tisíc kousků se už dá považovat za pořádný úspěch, tedy alespoň v našich končinách). Každý tedy očekával, co předvedou na dalším albu, s čím novým Black Milk přijdou. No a nyní je nové album "Sedmkrát" konečně na pultech. Jak to tedy dopadlo?

Samotnou recenzi začnu trochu netradičně obalem a bookletem, protože to je to, co posluchače praští ihned do očí. Nemůžu si pomoct, ale holky prakticky na všech fotkách na obalu i v bookletu vypadají jako noční sociální pracovnice z Perlovky, o které bych si neopřel ani kolo. Chápu, že chtějí vypadat sexy, ale toto se nějak nepovedlo. Bohužel obalem to nekončí, Black Milk šly dolů i po stránce hudební. Sestupný trend je znát i v počtu písniček (což by samozřejmě nebyla žádná katastrofa, kdyby alespoň stály za to). Záměrně píši písniček, protože počet tracků zůstal (tedy dvanáct), ale celou desku otevírá kratičké "Intro" a jedna skladba je na "Sedmkrát" ve dvou jazykových verzích s drobnou změnou v aranžmá. Tudíž se dá napsat, že na albu najdete deset písniček. Pět písniček je nazpíváno v češtině a šest v angličtině s tím, že "Ticho" a "Every Time" je jedna a ta samá skladba.

Ještě předtím, než tato deska vyšla, prohnal se éterem pilotní singl nazvaný stejně jako deska "Sedmkrát". V redakci jsme se v podstatě shodli, že ke kvalitě "Modrýho dýmu" má hodně daleko. Neoriginální coververze starého hitu "Long Train Runnin'" od Doobie Brothers s českým textem opravdu není to, co se od Black Milk očekávalo. Proto ty, kteří s námi tento názor sdílejí, jistě překvapí, když napíšu, že právě tato skladba patří do té nejlepší čtvrtiny, kterou na albu najdete. Smutné je to, že nemůžu napsat ani lepší půlka, protože tato deska lze rozdělit pouze na čtvrtiny. Na jednu lepší a tři zcela nudné. Black Milk se na desce opět nechaly inspirovat zámořským r'n'b, respektive prostřednictvím Daniela Hádla, který je podepsán s výjimkou dvou písniček pod veškerou hudbou. Těmi výjimkami jsou výše zmiňovaná coververze "Sedmkrát" a hodně povedená "Same Day Twice", kterou napsal John Capek a která patří do té lepší čtvrtky. "Same Day Twice" mi stylem a vlastně i melodií hodně připomíná "Trust Me (This Is Love)" od Amandy Marshall. Ale tato shoda bude asi pouze náhodná, už proto, že tuto kanadskou zpěvačku tady nikdo moc nezná. Do výčtu těch povedenějších patří ještě poslední skladba na albu - "Ticho". Dá se předpokládat, že tahle písnička bude i dalším singlem, protože je to vánoční písnička a Vánoce už klepou pomalu na dveře. O "Tichu" jsem psal již dříve a to, že je to stejná písnička jako "Every Time". Proč tedy nepatří i ta mezi ty lepší? Jednoduše proto, že anglická verze začíná naprosto otřesným rapem, aranžmá není tak povedené jako u české verze a v neposlední řadě mám pocit, že anglický text se k této písničce moc nehodí. I přesto, že očekávám od fanoušků Black Milk odplatu v podobě rituální vraždy, musím napsat, že zbytek alba už za moc nestojí. Mám pocit, že jedna písnička je jako druhá a bohužel stejně nudná. Holky se sice hezky inspirovaly americkým r'n'b, ale bohužel tou špatnou částí. V tomto stylu není problém sklouznout do stereotypu, což se Black Milk naneštěstí povedlo.

Black Milk tedy na novém album nešly dopředu a kromě svých poloobnažených těl neukázaly nic nového. Spíš mi připadá, že zůstaly na místě a ještě ke všemu zapadly někam do bahna, ze kterého se nemohou hnout. Říká se, že v kariéře hudebních interpretů je rozhodující třetí deska. Ale i ta druhá může ledacos napovědět. Pokud se holky chtějí vrátit s dalším albem na pozice, které si předtím vydobyly deskou "Modrej dým", měly by přijít s něčím jiným a hlavně lepším. Mohly by si vzít příklad třeba z Jany Kirschner, která na výborném albu "Pelikán" změnila styl a natočila v podstatě jazzovou desku. K tomu je ovšem potřeba i určitý kus odvahy a otázkou je, zda ji Black Milk mají a chtějí dělat hudbu jinak. Nám nezbývá nic jiného, než jim držet palce, ať se jim na další desce povede překvapit v tom lepším slova smyslu.


DOPORUČENÉ ČLÁNKY

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY