Sedm myšlenkových pochodů

25.11.2003 19:35 - Pavel Parikrupa | foto: facebook interpreta

Tři roky po "Six Degrees Of Inner Turbulence" nabízejí Američané Dream Theater novinku pod názvem "Train Of Thought". V naší recenzi se vynasnažíme potvrdit, že kapela na novém albu nezůstala pranic dlužna své pověsti a vytvořila opět vrcholné dílo svého oboru.
8/10

Dream Theater - Train Of Thought

Skladby: As I Am, This Dying Soul, Endless Sacrifice, Honor Thy Father, Vacant, Stream Of Consciousness, In The Name Of God
Celkový čas: 69:24
Každá nová deska Dream Theater, kapely, která vznikla již před patnácti lety, znamená velkou výzvu nejen pro posluchače, ale i pro skupinu samotnou. Oni sami sobě jsou totiž limitem, svou tvorbou si nasadili laťku velmi vysoko. Otázkou je, zda ještě mohou jít výše, rozvíjet styl a instrumentální schopnosti, přicházet na nová témata a nápady a převést je do podoby díla přijatelného posluchači. I nová deska "Train Of Thought" je hozenou rukavicí - přijmeš výzvu, nebojíš se dobrodružství, máš na to? Sedm skladeb trvá bezmála sedmdesát minut a vemte na to jed, děje se v nich hodně.

V recenzi minulé desky "Six Degrees Of Inner Turbulence" jsem na závěr spekuloval, jestli Dream Theater přistoupí na hrátky s elektronikou - nestalo se tak (zatím?) a ani další náznaky přiklonění k nějakým módním trendům nelze vystopovat. Kapela zní pořád stejně, což nelze brát jako výtku, protože lze těžko najít lepší mistry svého oboru. Samotná virtuozita, jakkoli beroucí dech, ovšem nestačí, je třeba ji přínosně využít pro sdělení a nálady. Už název desky ("Myšlenkové pochody") opět naznačuje oblíbené téma textů - totiž psychické stavy, putování v těch nejtmavějších zákoutích lidské duše a snad i ono pověstné světlo na konci tunelu. Ale to ať si každý probere sám, prostoru na výklady Dream Theater ponechávají dostatek.

Dlouhá minutáž skladeb znamená hodně prostoru pro rozehrání mnoha motivů - v jedné kompozici se jich střídá několik. Jediná krátká píseň (také jediná, která se tímto slovem dá označit), smutná "Vacant", založená na zvuku smyčců, je koneckonců jen předehrou k následující instrumentálce "Stream Of Consciousness", jež rozvíjí a přitvrzuje načrtnutý motiv, dále jej překrývá dalšími melodickými nánosy. Při zpětném pohledu skladby připomínají obrazy o několika vrstvách - každá z nich může být malovaná jinou technikou a má jinou ideu, ale pořád je to jeden obraz, jehož bohatství (i to neviditelné) je uchyceno v neměnném rámu. "Endless Sacrifice" se zpočátku tváří jako normální metalová balada, ale je jasné, že to tak nezůstane - do zdánlivého poklidu vnikne něco znepokojivého, ostrého a po dalším vystupňování se nakonec vše vrátí k prvotní náladě. Dream Theater na tomto albu používají (mimo jiné) dvě protikladné metody jak změnit tok kompozice - buď vpády odsekávaných trashových riffů anebo velmi osvěžujícími vložkami klasicky znějícího klavíru.

"Train Of Thought" je dárkem pro vnímavé posluchače, předpokládá se samozřejmě, že se vám aspoň trochu zamlouvá tvrdší hudba. Dream Theater jsou přeborníci svého oboru, skvělí muzikanti a skladatelé schopni zachytit a zkrotit přetlak nápadů i instrumentální zdatnost tak, aby se v ní neutopili. Je to exhibice a neskrývaná, ale oni to tak prostě mají - nelze jim to zazlívat. Mají snad hrát jednodušeji? Tohle je progresivní metal!


DOPORUČENÉ ČLÁNKY

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY