Deloraine vytesali další silný hudební monolit - "Srdce z kamene"

11.01.2021 00:00 - Ondřej Hricko | foto: facebook Deloraine

Deloraine se po dvou letech od působivého debutu "Vlaštovka" vrátili s jeho následovníkem. Na albu "Srdce z kamene" svět Zaklínače téměř opustili. Sympaticky tak přes úvodní úspěch vstoupili do nových vod a svůj nastolený rukopis naplno rozvinuli. Připravte se na plavbu mezi netvory, severskými bohy i válečníky.
9/10

Deloraine - Srdce z kamene

Skladby: Divoký Hon, Nilfgaard, Horalové, Srdce z kamene, Jestřábi, Ostara, Les kostí, Baba Jaga, Falka, Zlatěnka, Ragnarok, Morfeus, Král, Avalon
Vydáno: 18.12.2020
Celkový čas: 70:57
Vydavatel: kapela
Kdo si občas rád poslechne velmi specifický subžánr pagan folku, nemůže minout výrazné zástupce stylu - holandskou Omnii či německé Faun. A ani členy Deloraine zřejmě tyto formace nenechaly chladnými, neboť právě jejich rukopis je z novinky "Srdce z kamene" cítit. Hudební zaměření party kolem Tomáše Deriase (sestava se po vydání úspěšného debutu "Vlaštovka" lehce proměnila) je ovšem v našich končinách natolik originální, že jim ono pomrkávání snadno odpustíme.

Zatímco prvotina se nesla ryze v duchu světa "Zaklínače" z pera polského spisovatele Sapkowského, a skvěle se tak svým načasováním trefila do hajpu způsobeného popularitou seriálu z produkce Netflix, na jejím nástupci se skupina překvapivě od tématu téměř oprostila.

"Srdce z kamene" je tematicky širší, ale stále se pohybuje ve vodách fantasy či mytologie. Ještě více než svými texty toto album zaujme svou propracovanou hudební složkou. Ta je co do barvitosti více než velkorysá, zejména díky multiinstrumentálnímu umu lídra kapely a jeho zálibě v exotických nástrojích, z nichž na nahrávce znějí třeba portugalské či irské bozouki, turecký úd, ruan či kvinterna.

Každá ze čtrnácti písní je skutečně neuvěřitelnou a v českých končinách jen vzácně srovnatelnou přehlídkou zvuků. Práce na aranžích musela stát muzikanty nemálo úsilí a času. Výsledkem je pro posluchače velmi atraktivní bohatá mnohovrstevnatá kolekce.

Ta nabízí převážně delší kusy, a to i díky rozmáchlé produkci. Oproti "Vlaštovce", která byla působivá svou písničkovostí a melodikou, je aktuální dílo silné právě především v kompozicích. Instrumentální vložky různorodých nástrojů jsou tak nedílnou a zásadní složkou každé skladby.

Slabých míst najdeme skutečně málo. Méně výrazný je snad nejstarší song desky "Jestřábi", zahraný třeba již na koncertě zkraje předloňského roku v klubu Vagon. Ani přehnaně pozitivní "Zlatěnka", stojící na trochu protivné vokální lince, nemá tolik co nabídnout.

Na opačné straně pak stojí dechberoucí "Ragnarok" s hutným groovem a skvostně budovanou atmosférou. Tou se může pyšnit také titulní "Srdce z kamene", která umí zaujmout i po vícero posleších. S každým dalším se jejímu hypnotickému rytmu stále snadněji poddává.

Za zmínku stojí i válečnická hymna "Horalové", která svou úderností doslova zvedá ze židle. Po působivém komorním intru následovaném bojovým pokřikem "Jsme horalové!" máte chuť vzít do rukou sekyry a bít se za své druhy. Na první poslech možná skrytým, ale přesto klenotem je závěrečný, klidný "Avalon". Ten trochu odhaluje již nastíněný drobný neduh Deloraine, a to vokál zpěvačky Máši, která převzala otěže za mikrofonem po své předchůdkyni Lori.

Nová frontwoman disponuje výrazným vysokým hlasem, líbivým zejména ve vypjatých partech. V těch klidnějších daleko atraktivněji znějí její mužští kolegové a právě závěrečná balada je toho přímým důkazem. Jejímu zpracování by daleko více slušel mnohem klidnější, procítěnější projev. Naopak Mášina hra na flétny je skutečným zážitkem a instrumentální nirvanou.

Deloraine si svým debutem nastavili hodně vysokou laťku a novinkou ji s neuvěřitelnou lehkostí zvládli zdolat. "Srdce z kamene" je technicky precizní a autorsky nápaditou deskou. Úžasným počinem s nezaměnitelným rukopisem, ze kterého srší nadšení a energie všech zúčastněných.


DOPORUČENÉ ČLÁNKY

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY