V zajetí nejtvrdších strun

04.11.2002 19:36 - Luboš Kreč | foto: facebook interpreta

Po půl roce zavítal do Prahy další z metalových mini-kolotočů nazvaný "Redblack Fest". V Paláci Akropolis se v sobotu 2. listopadu postupně představili Animé, Sad Harmony, Dark Gamballe a Endless. MusicServer vám z této akce přináší reportáž včetně fotografií.
Brněnské vydavatelství Redblack Productions pro své stájové koně tradičně připravuje několik společných koncertů do roka a pražská zastávka ze soboty 2. listopadu byla jedním z nich. Den předtím heavy metal zasáhl Brno, v průběhu měsíce ještě dojde na Olomouc a Ostravu. V Paláci Akropolis, kde se pražská štace odehrála, vystoupili mladí a nadějní Animé, poté dvě skupiny, kterým vyšly nedávno nové desky, tedy Sad Harmony a Dark Gamballe, a jako headlineři se představili ostravští Endless.

Animé
© Luboš Kreč / MusicServer.cz
V důsledku starého (a možná jediného) nešvaru žižkovské Akropole, jímž je nutnost skončit do desíti večer, zahajoval Redblack Fest už v šest hodin. Start měli na starost brněnští "emo-coreři" Animé, kterým by měla do konce listopadu vyjít první deska. Jejich čtyřicetiminutový set přilákal logicky nejméně posluchačů, ale i tak ukázali, že nejsou další z mnoha průměrných, bohapustým hlomozem se obklopujících kapel. Naopak předvedli relativně vyspělou směsku doom metalu, trashe, HC a hardrocku, v níž hrály prim především instrumentální výkony. Slabinou byl nevýrazný zvuk, kvůli němuž nebylo občas zpěváka takřka slyšet. S podobným neduhem se ale potýkaly v podstatě všechny soubory.

Animé zafungovali jako vynikající "malá rozehřívačka" na "větší rozehřívačku".
Sad Harmony
© Luboš Kreč / MusicServer.cz
Tou byli jihomoravští Sad Harmony, kteří v srpnu vydali skvělé album "Téte-A-Téte". Davy pod pódiem přeci jen zhoustly, takže kapela se zpěvákem a basistou Skunym v čele mohla naplno rozvést své muzikantské umění. Pražanům představily Sad Harmony hlavně skladby z poslední desky: "Engine Driver", "Hanele & Schloymele" nebo "Love Is A Bitch". Zamrzí dvojnásob absence ženského hlasu při koncertech, protože slyšet naživo "Hanele & Schloymele" v podání Skunyho a třeba Hanky Nogolové, by mohl být skutečný zážitek. I tak ale podali Moravané více než solidní výkon.

Třetí na řadu přišli Dark Gamballe z Vyškova. Vystoupení těchto původně deathmetalistů bylo jednoznačně nejtvrdší a nejagresivnější.
Dark Gamballe
© Luboš Kreč / MusicServer.cz
Bylo to dáno nejen charakterem tvorby, jejím žánrovým rozpětím, ale také odlidštěnou, robotickou stylizací dramaturgie. Dobrou polovinu setu bylo zcela zhasnuto a na jevišti bylo lze nejsnáze vidět namalované ornamenty na tělech zpěváka De Seda a kytaristy Catche. To však neznamená, že by Dark Gamballe zklamali. Nikoliv! Pokud se ovšem někdo těšil, že si zařádí pouze a jedině u písniček z poslední desky "Merizo Nanen", musel být zklamán. Jejich show byla složena rovnoměrně z posledních tří alb, proto byly ke slyšení a k vidění jak pecky "Můry", "Proti větru" nebo "Tatadada Tada Datada", tak třeba "Svět se posral" či "Strange Pain".

Pověstnou třešničkou na dortu byli ostravští Endless, nositelé ceny Anděl 2001 za nejlepší hard’n’heavy skupinu. Jestliže na jaře hráli v rámci Redblack Festu spíše podřadnou roli, listopadové turné se nese v jejich jménu.
Endless
© Luboš Kreč / MusicServer.cz
Ostatně, v Praze to byli právě oni, kdo vystupoval v pozici headlinera. A všichni, kteří byli tomuto koncertu přítomni, museli uznat, že tento post jim náleží naprosto právem. Z Endless se během posledního roku stali skuteční profesionálové, pro něž není problém navázat pohodovou komunikaci s publikem, kteří ty samé lidi dostanou do varu a k tomu všemu se sami výborně baví. Lví podíl na tom má Libor Bartusek, zpěvák a kytarista souboru. Jako již tradičně byl při koncertu Endless položen důraz na druhý disk, "Vital #1", jenž odehrála skupina skoro celý. Endless jako jediní ocenili diváky přídavkem - druhou performancí písně "Sundown". Endless se dostalo naprosto zaslouženě nejvášnivější odezvy stran těch dvou stovek návštěvníků, kteří tak poděkovali za energičnost, profesionalitu, instrumentální zdatnost (zvláště Libor Bartusek je podivuhodným muzikantem), odhodlanost a radost.

Vězte, že takovéto koncerty, takovéto akce, měly, mají a budou mít smysl. Člověk si při nich sice neodpočine, ale zato se mu dostane výjimečného kulturního zážitku. Pokud někdo bude tvrdit, jak je metalová muzika nemelodická, prázdná či monotónní, odkažte jej na Redblack a všechny jejich aktivity, koncerty počínaje a deskami konče. Potom možná onen kacíř utichne a zaleze do kouta.

Redblack Fest, Palác Akropolis, Praha, 2.11.2002


DOPORUČENÉ ČLÁNKY

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY