"Se jménem nebo bez jména / mám pořád stigma kreténa," konstatuje v písni "Stigma kreténa" Aleš Háma a upozorňuje tak na (nejen) svůj největší problém. Díky zkratce a rychlosti si jednotlivé osoby rádi zařazujeme do škatulek. Je to příjemné a zjednodušující, dělá to snad každý. A jen neradi pak zpětně měníme obsah těchto škatulek. A tak, když jste jednou za debila, zůstanete jím navždy (Luděk Sobota, Pavel Liška), jste-li za čestného a charakterního slušňáka (Marek Eben, Zdeněk Svěrák), také s tím nic nenaděláte. A nemusí jít ani o uvěřitelnost, spíš o prvotní nezvyk, nutnost dovolit mozku vnímat danou osobu zase z jiné strany.

Jenže Aleš Háma skládá písničky už dvě desítky let. A že v této aktivitě nebyl příliš vidět (nepočítáme-li jeho kapelu Hamleti nebo pěvecké působení v muzikálech), není vůbec podstatné. Poslechněte si "Plesovou sezónu" a pohled na tohoto herce a moderátora se najednou ukáže ve zcela nových obrysech. Jeho písničky, které se pohybují na pomezí popu, jazzu i folku totiž rozhodně nejsou prvoplánové rýmovačky, jak by mohl leckdo předpokládat. Háma představil třináctku příběhů ze svého života, reflexí vlastních prožitých událostí.

Co na tom, že v textech nezřídka narazíme na šílená klišé, třeba rýmy typu "trávě / právě" nebo "petržel / vydržel" (oba příklady z písně "K sežrání"). Ačkoliv je Háma ve svých slovech místy neobratný či kostrbatý, je uvěřitelný, a to je podstatné. A tak posloucháte jeho zpověď o tom, jak rád tráví život na chalupě ("Na chalupě") nebo příběhy lidí z jeho okolí ("Italka z Libně") a víc, než cokoliv jiného z nich cítíte upřímnost. A to, že si na nic nehraje (i když se někdy může vynořit otázka - "A proč nám to všechno říká?").

Háma není ani příliš výrazný zpěvák, což ale v tomto případě také nevadí. Plní si svůj klukovský sen nahrát vlastní desku (a když už pořádný sen, tak ji nechal masterovat v Abbey Road Studios London). Povedlo se mu dát dohromady tým skvělých muzikantů (znamenitý Norbi Kovács na kytaru, Boris Carloff na klávesy, basu, bicí i produkce, Juraj Bernáth kontrabas a produkce a další) a vydat (jak sám píše) časosběrný dokument (a my můžeme dodat), za který se nemusí stydět. A navíc, dokázal ze sebe smýt i to stigma kreténa.