Zdecimovaná realita

27.05.2011 05:00 - Ondřej Trhoň | foto: facebook interpreta

Znáte Denver Harbor? Ano? Tak jste o trochu blíž ke zjištění, kdo že je pravým jménem The New Regime. A Lostprophets? To jste ještě blíž. A pokud víte, kdo bubnoval na poslední šňůře s Nine Inch Nails, už to musíte mít. TNR, to je Ilan Rubin, bývalý bubeník všech těchto kapel. A jeho druhá deska je stejně výborná jako první.
8/10

The New Regime - Speak Through The White Noise

Skladby: Clairaudience, Live In Fear, Pray For The Weak, Enjoy The Bitterness, The Skeptic, Radiate The False, State Of Possession, All Laid Out To The Rest, The One In Need, For The Taking, What Brings Us Down, The Great Decline
Vydáno: 5.4.2011
Celkový čas: 55:23
Žánr: rock
Vydavatel: vlastní náklad
A Ilan Rubin je stejně jako ta punkerka, co bydlí ve vašem baráku, případně jako váš hloubavý kamarád, nespokojený s dnešním světem - média manipulují lidi a zábavní průmysl se cpe všude - a shodou náhod to je kluk šikovný, který má na to, aby si nahrál album celé sám. Ano, "Speak Through The White Noise" je one man show, daná do kupy sympaťákem z Kalifornie. A že mu to šlape.

Už debutové album "COUP", vydané ještě během spolupráce s Trentem Reznorem, naznačovalo velké věci - rocková deska v nejlepší formě. I když byla stravitelná běžným posluchačem, stále měla co nabídnout i těm trochu náročnějším. Ať už to byly zajímavé texty, případně v místech netradiční zvuk. A je dobře, že tohle se Rubinovi podařilo zachovat i na druhé nahrávce. Rozdíl je jen v tom, že aranže jsou složitější (v "COUP" se většinou omezovaly na klasickou kytara-bicí-baskytara-zpěv stavbu s pár elektronickými záchvěvy a elektrickým pianem) a celá deska pompéznější, rozmáchlejší, ale zároveň kompaktnější. Celé, od úvodní "Clairaudience" po poslední "The Great Decline", to zní jako jednolitá skladba, přerušená jen předěly mezi jednotlivými dějstvími.

Ale statisticky vzato se s největší pravděpodobností v každém takto ambiciózním díle chyby objeví a výjimkou není ani "Speak Through The White Noise". Některé skladby jsou zbytečně dlouhé, některé jsou si až moc podobné a některé mají naopak až moc dlouhý začátek. Právě v téhle větší podobnosti jednotlivých položek vidím největší slabinu alba - možná je to záměr, ale nějaké větší experimenty by neškodily. Mezi veskrze kvalitními písněmi i přesto několik vyčnívá, třeba hned první "Clairaudience" je silná záležitost, která vás svojí atmosférou připraví na zbytek. Pak třeba výtečně gradující "For The Taking" a nakonec singlová "Live In Fear", která byla jako reprezentativní kus vybrána velmi dobře.

Jak už jsem předeslal v úvodu a jak je z recenze jasně čitelné, je "Speak Through The White Noise" výborná deska. Nedosahuje sice kvalit absolutních, ale končí dva krůčky před vrcholem. Je lepší než debut a rozhodně stojí za pozornost. A do doby, než přijde The New Regime" s nahrávkou další, pokud vše půjde jak dosud, dosahující až k samotnému vrcholu, můžu jen doufat, že se na svém prvním turné zastaví i u nás. Protože mě tam určitě uvidí.


The New Regime - Live In Fear (s kapelou, která se objeví na pódiu během turné)


DOPORUČENÉ ČLÁNKY

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY