Patti Smith naživo - rebelka i obrýlená babička

10.07.2001 20:44 - Hynek Just | foto: facebook interpreta

Druhá návštěva Patti Smith v Praze proběhla tuto neděli přesně po pěti letech na tomtéž místě.
Patti Smith, jedna z nejcitovanějších bouřlivaček přelomu sedmdesátých a osmdesátých let, se do světa hudebního byznysu vrátila po osmileté pauze s kritikou vřele přijatým albem "Gone Again". Psal se rok 1996 a tenkrát se u nás v létě ukázala poprvé. Od té doby stihla natočit ještě dvě desky - "Peace And Noise" (1997) a "Gung Ho" (2000), jež nám přijela představit do stejné budovy ve stejný čas s pětiletým odstupem.

Patti Smith II., Kongresové centrum Praha, 8.7.2001
© Karel Šuster
Od aktuálního pražského koncertu tedy bylo možné čekat regulerní průřez většinou vydaných desek, nemohly překvapit ani relativní novinky z posledního alba, ani hity jako "Dancing Barefoot", "Because The Night" či "Gloria" z první etapy hudební kariéry zpěvačky. Překvapit nemohly ani jejich verze, které za ta léta prošly zanedbatelnými proměnami. Překvapit mohlo chování protagonistky během skladeb a mezi nimi, zejména ty, kteří ještě neměli tu příležitost se s ní setkat. Mládí zaprodané rock'n'rollu a všem atributům, které k němu náleží, je na ní (se vším všudy) znatelné dodnes. Rebelské laškování s diváky, vazbení na kytary, exstatické přefukování klarinetu, skopávání stojanů na nástroje, kombinuje s pozicí (pózou?) uzrálé stařenky s brýlemi, čtoucí básně Williama Blakea a vlastní hudebně lehce podbarvené litanie, roztomilými průpovídkami mezi písněmi ("za výpadek slov v té poslední skladbě se omlouvám, ale já jsem byla tak vzrušená, že mě to úplně rozhodilo"), případně s trochu zastydlými výkřiky typu "Fuck off capitalism!, Fuck off businessmen!, Fuck off economy!" - což při vzpomenutí na skutečnost, že vydává desky u stejné firmy jako Aretha Franklin, Eurythmics, Whitney Houston nebo Santana, nedává dohromady zrovna harmonický obrázek.

Patti Smith, Kongresové centrum Praha, 8.7.2001
© Karel Šuster
Živý kontakt s Patti Smith představuje v každém případě zážitek silný a setkání s nadobyčejně charismatickou osobou. I muzikanti v pozadí (kterým se bohužel dostávalo nepoměrně malého prostoru) jsou od pohledu sympatičtí a uvolněnému projevu své šéfové konvenují. A tak litovat chvil strávených v blízkosti živé legendy jejího formátu by ani nešlo. Spíš místy zamrzí, že hudební postupy lehce zamrzlého psychedelického rozmlženého rock'n'rollu začnou být po chvíli otupující, zamrzí, že procítěné předčítání z knihy vlastních literárních textů (jemuž bylo věnováno několik bloků) neprofesionální angličtinář nemá téměř šanci vstřebat (i když, je to skutečně jen otázka jazykové bariéry?), zamrzí, že některým gestům člověk zkrátka nevěří, zamrzí možná i to, že vůbec existuje důvod se nad některými skutečnostmi zarážet a nepřijímat nabízené s absolutní důvěrou.

Koncertní playlist:
So You Want To Be (A Rock'nRoll Star, Dead City, Redondo Beach, Birdland, Gone Pie, Lo and Beholden, Privilege (Set Me Free), Summer Cannibals, Spell, Beneath The Southern Cross, Boy Cried Wolf, Gung Ho, Dancing Barefoot, Frederick, Because The Night, Dont Say Nothing, People Have The Power
přídavky: Rock'nRoll Nigger, Gloria

Patti Smith, Společenský sál pražského Kongresového centra, Praha, 8.7.2001


DOPORUČENÉ ČLÁNKY

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY