Podpultovky

Výlet na čerstvý vzduch

19.05.2010 12:30, Dominika Jiroušková

Obhajoba skvělého debutu nebývá pro kapelu extra velká sranda. Nad Foals a jejich prvotinou "Antidotes" se před dvěma lety rozplýval kdekdo, jejich druhá deska "Total Life Forever" zatím dělí fanoušky do dvou táborů. Přichází po slibném začátku slibný konec?

7/10

Foals - Total Life Forever

Vydáno: 10.05.2010
Celkový čas: 50:10
Žánr: indie rock, dance-punk

Skladby: Blue Blood, Miami, Total Life Forever, Black Gold, Spanish Sahara, This Orient, Fugue, After Glow, Alabaster, 2 Trees, What Remains

Vydavatel: Transagressive Records

Když se na začátku letošního roku zavřelo pět slušňáků z Oxfordu do podzemního studia ve švédském Gotenburgu, očekávání byla obrovská. Severské země jsou v posledních letech opravdu cool, a to nejen v hudební sféře, takže spojení s Foals dávalo tušit kombinaci s mírou výbušnosti atomovky. A stokrát skloňovaná výměna Davea Siteka na postu producenta debutu je již naprosto zapomenuta poté, co se Yannis Philippakis začal telefonicky rozplývat nad tím, jaký je nynější chlápek za pultem Luke Smith frajer a alchymista.
Deska, kterou společně nahráli, se srovnávání s prvotinou nevyhne. Zatímco "Antidotes" nebylo album na první poslech - silné momenty vyskakovaly postupně, aby se nakonec zavrtaly hluboko pod kůži a zůstaly tam déle než vytetovaná kotva na paži -, "Total Life Forever" je vysloveně deska líbivá. Se skladbami, které za srdíčko chytí skoro napoprvé.
Jako kdyby sebou Foals švihli na zamrzlém jezeře a pomalu po ledě sklouzli ke škatulce pop. K oslizlosti mají ještě hodně daleko, ale nasládlý první singl "This Orient", který na úplném začátku zní jako eklektické a pozitivní "Go Do" od Jónsiho, mluví za vše. U "Miami" by se už ovšem hodil zvednutý ukazovák. Ale to jsou zatím jen dva extrémy, které nemluví za celé album. To rotuje kolem zasněžené písničky "Spanish Sahara", která je konceptuálně připodobnitelná k "Two Steps, Twice" z debutu. Sedm minut, během kterých se z něžné balady ve stylu jarního poupěte dostanete až k ohromnému a strhujícímu závěru.
Trumpety, které minule vévodily a vlastně Foals namalovaly obličej, se ztratily. Nebo byly zapomenuty v Británii a ve studiu je vystřídalo plno jiných hraček, které dostaly slovo v úvodní "Blue Blood". Nebo třeba v "2 Trees", díky kterým zní Foals na "Total Life Forever" jako jemnostpáni. Ale jasně, zůstal jim charakteristický rukopis, který neslyšitelně reprezentuje samotný projev frontmana Yannise Philippakise. Toho sice při focení musíte postrčit metr před všechny ostatní, aby byl vidět, na albu se však všechny výškové rozdíly stírají.
Nožičkou si nervně podupávat zřejmě nebudeme, protože Foals nikdy nezněli takhle (sebe)jistě. Jestli se dalo na "Antidotes" řádit, tancovat a blbnout do vytřepání duše, "Total Life Forever" je přesný opak. Je pomalá, na mnoha místech přímo klidná. Jako výlet na čerstvý vzduch po dvou letech v temné kobce.

Názory

Vložit názor

Zaškrtněte, pokud nechcete zobrazit u svého příspěvku Váš e-mail.

Zasílat reakce e-mailem na vaši reakci, článek nebo nezasílat.

Antispam: * Napište první dvě písmena ze slova musicserver
Bez správné odpovědi na následující otázku nebude názor přidán.

  • ne. (Noah, 19.05.2010 16:20) Reagovat - e

    Nezastávám názor žádného posedlého fanouška Foals ani anonymního, internetového rejpala, ale myslím, že když člověk píše recenzi, měl by mít alespoň elementární znalosti o tom, co píše. Tím, že jste označila píseň Two steps, twice za konceptuálního příbuzného Spanish Sahara, jste mě v jedné větě přesvědčila o tom, že o Total Life Forever a Antidotes Sahara víte ( se vší úctou ) pranic. Ty skladby jsou diametrálně odlišné, v každá hraje prim zcela jiné nástroje, o melodii ani nemluvě. Zcela toleruji autorovo právo na subjektivní pohled na věc, ale už né tak dobře toleruji neznalost. Celkově k recenzi jste omlela miliónkrát drcenou kávu o "klíčovém" druhém albu, k tomu jste přidala pár neutrálních popisů a zakončila jste to ještě víc neutrálním závěrem. Z té recenze jsem se nedověděl vůbec nic, kromě toho, že je nové album klidné, což si můžu po poslechu prvních deseti vteřin každé písně uvědomit sám.

  • Noah (Aima, 21.05.2010 10:33) Reagovat

    to napsal za mě. Souhlas.

Album týdne 21/2012

Na okraj Lukáše Bendy

Bene, řekni prdel, máš na to?


Nadužívání slovního spojení česká malost považuju za největší českou malost. Jsme mistři světa v komentářích a diskuzích na netu, ale pro pochopení legrace abychom si zaletěli na jinou planetu. Rozhořčené reakce, které vyvolal Ben Cristovao se svým novým super(s)hitem "Prdel", budiž toho důkazem.

Termín česká malost je tentokrát na místě. Arbitři jediného správného vkusu nezastavili začátkem května v komentářích - ať již na musicserveru nebo kdekoliv jinde - pusu. Jaký je ten Ben Cristovao pozér! Vlastně vůbec nemá ...

celý článek »

Filmserver.cz píše

CoKdyKde

Ne 03.06. Kyuss Lives! (USA) (Lucerna Music Bar, Praha)

So 16.06. Respect Festival 2012 (Štvanice, Praha)

Ne 24.06. She Wants Revenge (USA) (Lucerna Music Bar, Praha)

Po 25.06. Sting (UK) (O2 Arena, Praha)

Čt 28.06. Ugly Kid Joe (USA) (Lucerna Music Bar, Praha)

více akcí