Video Jukebox

více...

Nepřehlédněte

Naživo

Cohen zopakoval loňský koncert. A zase to bylo ohromující

30.08.2009 08:38, Honza Průša

Krátce po sobě zažilo Česko hned tři koncerty, které leckdo považuje za největší tuzemskou hudební událost roku. Co je tedy skutečným koncertem roku? Vystoupení Madonny, kapely Radiohead nebo zopakování loňského fascinujícího zážitku s Leonardem Cohenem?

Live: Leonard Cohen

místo: O2 Arena, Praha
datum: 29. srpna 2009
Setlist: Dance Me To The End Of Love, The Future, Ain't No Cure For Love, Bird On The Wire, Everybody Knows, In My Secret Life, Who By Fire, Hey That's No Way To Say Goodbye, Lover Lover Lover, Waiting For The Miracle, Anthem, přestávka, Tower Of Song, Suzanne, Sisters Of Mercy, The Gypsy's Wife, The Partisan, Boogie Street, Hallelujah, I'm Your Man, Take This Waltz, přídavky, So Long Marianne, First We Take Manhattan, Famous Blue Raincoat, If It Be Your Will, Closing Time, I Tried To Leave You, Whither Thou Goest

Leonard Cohen poklekne. Opona v pozadí je ozářena do medově-zlaté barvy. Začíná zpívat skladbu "Anthem", vrcholí první část koncertu. Dojde na první představení kapely, první odtančení z pódia, další bouřlivý potlesk. Téměř pětasedmdesátiletý Kanaďan naprosto přirozeně vytvořil atmosféru plnou naděje, porozumění a sounáležitosti. Podobných vrcholů spojených s odchodem z pódia zažila pražská O2 Arena během tří a půl hodinového koncertu celkem pět.

Co na tom, že nedošlo v podstatě k ničemu novému. V porovnání s loňskou pražskou zastávkou nebo záznamem z londýnské O2 Areny došlo jen k nepatrným a v podstatě kosmetickým změnám v repertoáru a jediným podstatnějším rozdílem je to, že nedochází k opakovanému představování jednotlivých členů kapely (ale ty už vlastně známe z loňska) po každém jejich sólu. Prožít večer s Leonardem Cohenem je obrovský zážitek a i bez momentu překvapení se dá opakovat donekonečna, stejně jako dobrý film. A i když víte - nebo alespoň tušíte - co bude následovat, i když jste DVD i CD zhlédli a poslechli nesčetněkrát, stejně se ani chvíli nenudíte a vychutnáváte večer od začátku do konce.

Leonard Cohen má totiž dar přenést komorní atmosféru kamkoliv. A díky svému šarmu, eleganci a hlavně pokoře, která z něj neustále vyzařuje, vytvoří tak zajímavé prostředí, že vám nedělá problém oprostit se od technických věcí (když se pak na chvíli vrátíte zpět, musíte konstatovat, že Tesla Arena byla loni přece jen o něco lépe nazvučena). Příliš nevnímáte prostor, vlastně ani čas, jen necháte volně proudit hudbu kolem sebe a unášet se na stejné vlně s dalšími čtrnácti tisíci lidmi.

Tomu napomáhá i jednoduše řešená světla v sálu - většinou v jedné barvě nasvícená opona v pozadí, občas se přidá druhá barva nebo bodová světla. V "Hey That's No Way To Say Goodbye" se navíc rozzářily i perské koberce, na nichž se kapela pohybovala. Vypadalo to, jako by Cohen hrál uprostřed pestře rozkvetlé louky, k tomu jeho civilní projev a sametový hlas, který vás hypnotizoval a nechal snít.

Ještě víc magicky působil hlas pana Leonarda v "In My Secret Life". Člověk měl pocit, že za bdělého stavu zažívá okamžik zrození snu. Stačilo opravdu málo a stálo to za to - jen se nechat bez zábran vést hlasem kanadského písničkáře. Ten velmi příjemně kontrastuje s výbornými vokalistkami, které (stejně jako celá vynikající doprovodná kapela) dostali během večera dostatek zaslouženého prostoru. Sharon Robinson zejména v "Boogie Street" a Webb Sisters v "If It Be Your Will". Ale i v ostatních skladbách byly rovnocennou součástí celého ansáblu, ať už jemně a citlivě doplňovaly zpěv pana Cohena, nebo rázně jak mohutná vlna vstoupily do pozvolna plynoucí skladby - příkladem může být "Suzanne", kde hlasovou razanci doplnily i společným úkrokem k mikrofonu.

Leonard Cohen na koncertě méně mluvil, o to víc ale lidé aplaudovali. "Bird On The Wire" tak byl rozdělen na dvě části, nezřídka muzikanti několik taktů čekali, než dozní potlesk, a těch několik málo vět, které Cohen Praze řekl, se často ztratilo v reakcích nadšeného publika. Večer si užívaly obě strany. Pěkné bylo pozorovat Cohena při odchodu z pódia. Vždy dotančil pryč z osvícené plochy, a pak opatrně odešel po schůdkách přidržujíc se zábradlí. Jak koncert vrcholil, i jeho pohyb po těchto schůdkách byl živější a energičtější a před posledním přídavkem už téměř tančil i na nich.

A ještě jedna věc je na Cohenovi velmi příjemná. Často to vypadá, jako by si zpíval jen sám pro sebe, jen tak pro radost duše a vy máte to štěstí ho při tom náhodou pozorovat. Každý hltá jeho pohyby, jeho hlas, jeho kouzlo osobnosti. Cohen nepoužívá žádná rozmáchlá gesta, žádné efektní hry. Jde o skutečně poctivý prožitek. Alespoň tak jsem to cítil před rokem a vnímal jsem to tak i tentokrát.

Sdílej tento článek:

Facebook

Linkuj.cz

Jagg.cz

Digg

Související články

Leonard Cohen zkolaboval během koncertu ve Španělsku (Novinky)
Pohled do hitparád IFPI - 36. týden (České hitparády)
Pohled do hitparád IFPI - 35. týden (České hitparády)
Leonard Cohen - Live In London (Recenze CD)
Leonard Cohen - Live In London (Recenze DVD)
Leonard Cohen se po roce vrátí do Prahy (Novinky)
Pohled do hitparád IFPI - 14. týden (Komentáře hitparád)
Nové desky pro 13. týden (Nové desky)
Leonard Cohen vydá po pěti letech nové album (Novinky)
Leonard Cohen, Tesla Arena, Praha, 27.9.2008 (Naživo)

Názory

oprava (honza, 30.08.2009 10:08) Reagovat

ta písnička se jmenuje In my secret life, ne love ;)
- Re: oprava (Honza Průša, 30.08.2009 20:50) Reagovat - e
  
  Fuj, to jsem pako, samozřejmě! Dopisoval jsem to ve 3:45 v noci ... Díky, opravíme.
Zažitek... (JVSoolen, 30.08.2009 12:16) Reagovat - e

No bylo to výborné, nezpomenutelné, až na drobné lapsy organizátorů, drzost lidí, kteří chodili půl hodiny po začátku a odcházení v půlce a mezi přídavky a nevracení se. Přišlo mi to trochu neuctivy vuci tomu pánovi na podiu, kterej by se na nas mohl vybodnout. Ale rozhodne muj koncert roku. Za rok znova - mozna. Bylo by to fajn.
no nevim (mil, 30.08.2009 13:12) Reagovat - e

no nevim jestli byl koncertem roku Cohen nebo Radiohead ale Madonna to rozhodne nebyla:-)
- Re: no nevim (speedy, 31.08.2009 10:07) Reagovat - e
  
  Tak nepochybuj, ze Cohen. Radiohead se maji jeste hodne co ucit, byt jsou skveli. Madonna? To byla show pro Kocku, nechybelo auticko, snad jen ty kaceri...

zobrazit všechny názory (19 celkem)

Album týdne 10/2010

Scissorhands
Super Tuzex Bros.

minulá Alba týdne

Na okraj Petra Adámka

Mami, jdu do klubu. Nechat si dát přes hubu

Proč lidi chodí do klubů? Tak různě - někdo si s oblibou vyplachuje hlavu metalem, jiný se rád nechá unést tajemnými tóny world music, další do rána paří na house party. A všichni se chtěji hlavně dobře bavit. Jenže zábavu vám může během vteřiny kdekdo zkazit. Třeba vyhazovač se silou a mozkem brontosaura.

Před pár dny jsem po delší době vyrazil na koncert do pražského Futura. Náhodou jsem na baru potkal kámošku. Říkejme jí třeba Jana. Když jsme probrali, jestli byli lepší From Our Hands nebo River Jordan, zmínil ...

celý článek »