Asi nebudu daleko od pravdy, když napíšu, že Phantom Planet v Česku moc lidí nezná. Kalifornský kvartet má za sebou včetně novinky čtyři desky a kdokoli o nich píše, zmíní, že jsou to ti, kteří nahráli singl "California", jenž otevírá seriál "The O.C.". Mimochodem, modernější variantu "Beverly Hills 90210" bylo lze vidět i na českých obrazovkách a server TV Crunch ji zařadil mezi pětadvacet nejhorších seriálů všech dob. Takže jestli v tuzemsku někdo partu kolem Alexe Greenwalda zná, jsou to žrouti laciných amerických telenovel.

To je dost hrůzostrašný výhled, že? Když se k tomu přidá, že "Raise The Dead" vyšlo na labelu Fueled By Ramen, z jehož útrob vyšel nejeden módní "emo" kousek, třeba Fall Out Boy, Panic! At The Disco nebo Yellowcard, úprk rádoby intelektuálů může začít. Vždyť to je konzumní tsunami - aby toho nebylo málo, Greenwald si přivydělává jako model pro značku GAP a kapela vznikla ve fastfoodu Pizza Hut. No, máte ještě sílu na kalíšek čistého vína? Měli byste mít.

"Raise The Dead" - nesrovnávám s předchozími kusy, údajně hudebně jinými, neb jsem je neslyšel - zaslouží vaši pozornost, zaslouží trochu toho přemáhání, zaslouží si odhodit předsudky stranou. Během třiačtyřiceti minut rozjedou Phantom Planet garážový roller coaster, v němž jejich vozíček padá od melodického kytarového rocku The Killers, přes popové vyšinutí hodné Davida Bowieho k uhrančivé skepsi Radiohead.

Kapela někde řekla, že "Raise The Dead" by měla být koncepční nahrávka, něco jako seržant Pepř pro The Beatles. To je až moc silné přirovnání, ale nelze losangeleským milovníkům upřít snahu: hledají cestu, jak osvěžit notně provařený retro sound, zkoušejí neobvyklé instrumenty, decentně (aby nevyplašili mainstreamové fanoušky) sahají po art rocku, vpravdě velké melodie halí do žánrového pelotonu.

Kam až jsou Phantom Planet ochotni jít, nasvědčuje osmá skladba "Geronimo", v níž jako by se snoubili Radiohead s Arcade Fire, roztříštěné riffy tlučou do reproduktorů, tesknota kape ze stěn a Alex spíš usouženě řve, než že by pěl. Přitom hned vzápětí nastartuje disko "Too Much Too Often", aniž by to působilo jako pěst na oko, prostě ten zvrat vezmete bez reptání.

Phantom Planet mají řadu výhod: oproti Radiohead jsou přístupnější, oproti Arcade Fire jsou rytmičtější, oproti The Killers jsou náročnější, oproti The Coral nebo Jets modernější. Současně z výše řečeného lze vytušit hlavní minus - že to ve finále nezní moc původně, byť to je fajn. Inu, to nechť si každý přebere sám. Mně to neva.