Andělé jsou reklama, berme je tak

04.04.2008 05:00 - Luboš Kreč | foto: facebook interpreta

Při andělských ceremoniích dojde jen výjimečně na překvapení. Obvykle vyhrávají osvědčená mainstreamová jména. Následná kritika není zasloužená, neboť Andělé jsou - podobně jako Grammy - především marketingovou akcí pro běžné konzumenty, v níž umění hraje až druhé, ne-li třetí housle.
Anděl
© facebook interpreta
Už je to v podstatě ohraná písnička. Žánrové ceny Anděl jsou v pořádku, jejich držitelé si zaslouží pochvalu, poněvadž své řemeslo dělají s láskou a příkladnou dovedností. A také je správné, že je nikdo nezná, snad jen ti fundovaní publicisté a hrstka nadšených, undergroundových fans. Vedle nich se pyšně tyčí velcí Andělé, ti hlavní, nad kterými se ale sluší ohrnout nos, pokud se jen trochu zajímáte o muziku. Vždyť takovou komerci přece nikdo nepodporuje!

Komentáře novinářů a pozorovatelů z minulosti i letoška jsou v kostce takové, jak je shrnuji výše. Patří tak nějak k dobrým mravům Anděly zkritizovat, protože jdou po povrchu a svou lacinost maskují úlitbou v podobě žánrových cen, které ale v podstatě nikoho mimo hudební branži nezajímají. Jenže pohled kritiků je stejně laciný, jako jsou Andělé tuctoví.

Cožpak ti samí rozumbradové nehořekují nad tím, že na Grammy je nominována Rihanna, ačkoli ve světové pop music loni vznikly nepochybně desítky mnohem kvalitnějších písní? To ne, vždyť jde přece o slavné Grammy! Chyba lávky, jedno jako druhé jsou prostý marketingový nástroj, který není určen zarytým fanouškům, kteří sjíždějí ve volném čase hudební stránky a magazíny a čile se zajímají o trendy v tom či onom žánru. Andělé podobně jako Grammy nebo Brit Awards cílí na obyčejného posluchače, jemuž nevadí kolovrátkové melodie z Evropy 2 a jehož rozhled na poli současné muziky začíná a končí (v lepším případě) recenzním servisem MF Dnes.

Stačí se podívat na skladbu hostů a místo předávání Andělů (O2 Arena), aby člověk šmahem všechny výtky stran plytkosti a neodbornosti hodil za hlavu. Tady nejde o umění, tady jde o byznys. Nic víc, nic míň. A tak je třeba na celou ceremonii Akademie populární hudby - organizace nadmíru prapodivné - pohlížet.

Ano, mohlo by být líp, nemusel by se na pódiu promenovat Karel Gott a Lucie Bílá, mohlo by dojít na trochu odvážnější dramaturgii, mohlo by to celé působit trochu světáčtějším dojmem. Jenže to by na malém českém trhu nepřilákalo pozornost dostatečného množství lidí a neuživilo by to velikášské, možná až megalomanské vize severomoravského organizátora.

Debata o tom, jak jsou Andělé zbyteční, je scestná - je to v první řadě reklama, a jak známo, její užitek se měří výsledky na trhu. Kdo mluví o "prestižních cenách", skáče pouze a jedině na lep. Kdo je kritizuje, slouží de facto témuž cíli.


DOPORUČENÉ ČLÁNKY

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY