Středozápad jako vyšitý, předměstí volá

14.11.2006 05:00 - Martin Svetlík | foto: facebook interpreta

Seriály přicházejí a odcházejí. Z těch dobrých něco zůstane. Například soundtrack. Ze seriálu "Desperate Housewives" ("Zoufalé manželky") by určitě sountrack zůstat mohl. Přestože na něm samozřejmě najdete spíše písničky, které mají tematicky co do činění s dějem, než že byste je v seriálu slyšeli, jedná se o velmi příjemnou kolekci.
7/10

Různí - Desperate Housewives (soundtrack)

Skladby: Mary Alice, SHe Daisy - God Bless The American Housewife, Edie, Shania Twain - Shoes, Anna Nalick - Band Of Gold, Lynette, Liz Phair - Mother's Little Helper, Indigo Girls - Mrs. Robinson, Martina McBride - Harper Valley PTA, Bree, LeAnn Rimes - We're Running Out Of Time, Joss Stone - Treat Me Right (I'm Yours For Life), Sara Evans - One's On The Way, Gabrielle, Macy Gray - Boom Boom, Gloria Estefan - Young Hearts Run Free, Susan, India Menzel - Damsel In Distress, K. D. Lang - Dream Of Everyday Housewife, Mary Alice, Danny Elfman - Desperate Housewives Theme
Celkový čas: 74:00
Vydavatel: EMI
"Zoufalým manželkám" jsem zpočátku moc nevěřil, ale nakonec se z nich vyklubal docela fajn seriál, na který stojí za to se dívat. Nejen že je na naše (a americké) poměry docela inteligentní, ale je i řemeslně velmi dobře udělaný. A tak, když jsem dostal možnost psát recenzi na jeho soundtrack, řekl jsem si, že zklamán určitě nebudu. Navíc dohlížel Marc Cherry, tvůrce seriálu. Se svými spolupracovníky vybral na desku výhradně ženské interpretky (což je docela neotřelý pohled na věc a určitě se dá pochopit), z nichž některé dosahují zvučných jmen. Ale tady koncepce alba zdaleka nekončí. Každá z hrdinek má totiž svých patnáct minut slávy, v nichž se drobně představí jak replikou ze seriálu, tak suitou písní pro ni vybraných. A stále to, co se týče promyšlenosti, není celé.

Všechny skladby totiž hudebně náleží přesně tam, kde se odehrává děj seriálu. Na první pohled skvělý nápad. Ale pro Středoevropana ouha. Už první píseň dává nahlédnout do tónů banja a steel guitar, i když jde v podstatě stále ještě spíše o pop. Začínám uvažovat, jestli nakonec ta Shania Twain, kterou jsem si přečetl na přebalu, nebude ústředním leaderem desky. Ještě jednou si prohlížím seznam skladeb a trochu se uklidňuji, neboť zhruba polovinu jmen jsem schopen identifikovat jako zaručeně country-free hudbu. Přesto se pořád děsím, že soundtrack bude pojat v rovině, kterou neznám a které nerozumím, stejně jako většina Evropy. Po prvním poslechu už jsem ale klidnější. Je to tak půl na půl.

Dovolte mi tedy vyjádřit můj, tentokráte naprosto laický názor na country polovinu desky. Kromě již zmiňované Shanii Twain se do popové stránky věci opírá i LeAnn Rimes, ovšem je zde zastoupeno i ono ortodoxní bělošské country, které já osobně znám jen z "Walkera Texas Rangera". Spousta dam v podivných kloboucích rozebírá schýzu americké střední třídy. Manžel v hospodě s ostatními okloboukovanými podivíny a ona sedí doma, stará se o děti a její život je rodina. V podstatě přesně to, o čem vypovídá seriál, ovšem zabaleno do flanelové košile zastrčené do kalhot. Nemůžu se ubránit té ironii, ale to je zbraň nás diletantů, když se potkáme s něčím, čemu nerozumíme. Na druhou stranu fakt, že americké country se u nás nikdy pořádně neuchytilo, má možná také svoje důvody. Tedy - nehodnotím, nemám k tomu kompetence jiné než můj osobní názor na takovou hudbu. Záleží jen na vás, jestli ho sdílíte, protože pochybuji, že by Marc Cherry nechal dát na desku nějaké béčko.

Konec bádání po neznámých koutech středozápadu, zbytek desky je jiná káva. Sice je to taky typická Amerika, vole, ale spíš už je to soul, blues a všeobecně trochu černá muzika. Stačí už jenom jména (a to jsou právě ta, která jsem znal), abyste pochopili, o čem je řeč. Macy Gray se svojí "Boom Boom", Gloria Estefan a skvělá soulová "Young Hearts Run Free" nebo krásný hlas mladičké Joss Stone jsou téměř zárukou dobré muziky a tentokráte zárukou dodrženou. Navíc je to, na rozdíl od prvně zmíněné půldesky, přesně můj šálek kávy, který skvěle doplňuje třeba India Menzel. A pak že bluesová dvanáctka je nuda. Seznam mně neznámých a překvapivě kvalitních amerických zpěvaček pak pokračuje třeba Liz Phair a coververzí "Mother's Little Helper" od Rolling Stones, která, pokud sledujete seriál, je opravdu příznačná. Méně vydařenou je původně folková "Mrs. Robinson" od Simona a Garfunkela, které ženský vokál ani country aranž nesluší. Alespoň zazpívané je to dobře.

Všechno pak završuje Danny Elfman, legenda filmové hudby, jelikož nemůže chybět "Desperate Housewives Theme". K němu je jako bonus přilepena "Wisteria Lane", jediná skladba s mužským vokálem (vždyť je to jen bonus), docela příjemná písnička v tom písničkářském slova smyslu. Podle náročné instrumentace bych tipoval, že ji má na svědomí též Elfman, ale s jistotou to nevím. Každopádně vím, že se tento velikán nemusí stydět za společnost, ve které se ocitl. Z hudby, kterou je moje ucho schopno vstřebat, je zde zastoupena slušná kvalita a nemám důvod nevěřit, že v ranku country tomu bude jinak. Takže nakonec to jako vždy závisí jen na vašem osobním vkusu. Už kvůli té soulové půlce by ale byla škoda, kdybyste to nevydrželi.


DOPORUČENÉ ČLÁNKY

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY