Dirigent, cella... a hlavně Kiss!

24.05.2006 14:00 - Petra Hubáčková | foto: facebook interpreta

Zmalovaní chlápci z Kiss, kteří hrají těžce okovaný rock těší své posluchače víc jak třicet let se rozhodli pro natočení svých nejlepších skladeb s melbournským symfonickým orchestrem. Vznikl z toho rozsáhlý materiál na dva hudební DVD nosiče pojmenovaný jednoduše "Symphony: The DVD".
8/10

Kiss - Symphony: The DVD

Celkový čas: 95 minut + 111 minut
Vydavatel: Sony BMG
Velkolepý ohňostroj a bombastický nástup nalíčených členů Kiss Paula Stanleyho, Petera Crisse, Tommyho Thayera a Genea Simonse nabádá pořádně hýbnout čudlama k volume. Orchestr pěkně zapadá a "Detroit Rock City" otevírá ve vší kráse hlavní koncert. Velmi slibný začátek, nemyslíte? Kdo ví, jestli Gene Simons v roce 1973, kdy se Kiss rodili, počítal s tak monstrózním úspěchem. Není to jen hard rock, co Kiss charakterizuje, jsou to také (možná především) dokreslované fasády, prý podle komiksových postaviček. Nebýt této odlišnosti, možná by to nikdy nikam nedotáhli. Ještě než se ale naplno rozehraje koncert, nahlédne divák do příprav velkolepé show s pojízdnou rampou, ohňomety a podobnými vymoženostmi. Po náročné proceduře a ujišťování se, že všechno klapne tak, jak má, se začínají trousit první fanoušci. Publikum je velmi pestré - od skalních fandů ve stejnokroji skupiny i s make-upem po spoře oděné slečny. O věkovou rozmanitost také není nouze.

Před "God Of Thunder" hřmí Gene na svou uštěkanou basu a v nazelenalém svitu mu z úst crčí rudá tekutina. S hrudí zacákanou od krve pozoruje publikum a drnčivými sešupy a vyplazeným jazykem vhání spíš úsměv na rty než hrůzu do očí. Zavěšen na lano stoupá do výšin až na nachystanou rampu s mikrofonem, aby se bůh hromu probudil. Zuby serve z mikrofonu ochranný molitan a jeho chraplák ovládá téměř každého návštěvníka. Aranžmá orchestru je pěkně udělané, ale v některých pasážích má posluchač dojem, že se zpomaluje tempo. To je trochu škoda, protože pak se skladba táhne jako rozmočené bahno.

Při následující "Love Gun" Paul Stanley naskočí na železnou pumu a s jednou nohou v oku si to směřuje nad hlavami diváků doprostřed haly, kde má nachystaný plácek s mikrofonem. Odsud pěje skladbu, snad jednu z nejpůsobivějších na disku. Dobře zachycované záběry do řad diváků nabídnou pohled na několikatisícovou návštěvnost. Všichni se výborně baví, nuda tady nemá co dělat. Je čas na zpomalení v podobě balady "Black Diamond", tu si odpěl bubeník. Je to obdivuhodný výkon zkoordinovat třískání do škopků s melodickým hlasovým projevem, to chce poklonu.

Na scénu nastoupí nalíčený dětský sbor, aby společně s Kiss odpěl další skladbu. Vedle hrdelního projevu Genea Simonse se dětské hlásky tříští na miliony líbivých hvězdiček. Z nadcházející skladby jsou podle Paula všichni v Austrálii vedle. Myslím, že nejen jim se "I Was Made For Lovin' You" vryla do paměti. V orchestrálním provedení zní zvláštně vznešeně a příčná flétna se svými gilssandy celý dojem příjemně obohacuje. Rozdovádění fandové v kotli hopsají na "Rock And Roll All Nite" a velké barevné konfety se hráčům lepí na zpocené a zmalované obličeje. Blíží se konec a celá skupina děkuje dirigentovi. A zmínila jsem se už o tom, že nejen dětský sbor, ale i všichni členové symfonického orchestru jsou ukázkově nalíčeni?

Druhý DVD disk je rozdělen na několik částí. První obsahuje živé vystoupení samotné skupiny o šesti skladbách. I bez symfoňáku je to zážitek. Při "Strutter" se Gene vlní jako zamlada a typicky kissákovské songy připomínají dlouhatánskou historii skupiny a celý její vývoj až do dnešních dob. I když pánové nepatří k nejmladším ročníkům, nikoho by ani nenapadlo házet je do starého železa. Paul náležitě uvede "Calling Dr. Love", kde se o vokály pro změnu stará Gene Simons. K tomu mikrofonu by se ještě dalo říct, že si ho členové mezi sebou přehazuí jako horký brambor. Úderné riffy nedají nikomu pokoj, všichni musejí nadšeně tleskat.

Druhá čast disku je melancholičtějšího ražení. Skupina zde opět hraje s melbournským orchestrem. Dojemné sólo si střihne bubeník, když s dirigentem za zády zpívá "Beth". Druhou, veselejší a smyčcově odlehčenou "Forever" přednáší za mikrofonem zase Paul. S elektroakustikou v ruce hraje "Goin' Blind", ale tady zase zpívá upír Gene. Akt končí se "Shandi", do níž by už skutečně nikdo neřekl, že je z rockové dílny Kiss. Ale příjemné odlehčení se nedá upřít, patří to sem.

Třetí čast disku obsahuje stejné vystoupení jako hlavní koncert prvního DVD. V bonusové sekci se nachází rozhovor s Kiss a vystoupení k "Sure Know Something" s výše zmiňovaným symfonickým ansámblem. Divák zde také najde internetovou andresu skupiny a vydavatelství a samozřejmě nesmí chybět pár technických údajů na závěr.

Uff, tak jsme to zvládli. Podívali jsme se na obsah obou disků a nyní zbývá celkově shrnout kvalitu a propracování. Vzhledem k vynikajícímu obrazu a zvuku o stejné kvalitě v DTS a také v DD 5.1 nebo 2.0 nebude posluchač o nic ošizen, spíš naopak - rád se bude k DVD vracet. Našla jsem ale pár nesrovnalostí, co se týče pořadí skladeb na obalu a na samotném disku. Ono v podstatě o nic nejde, ale člověk, který Kiss moc nezná, bude asi trošku zmatený. Proto těch osm korunek.


DOPORUČENÉ ČLÁNKY

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY