To bylo pozdvižení, když Elvis rukoval v rámci povinné vojenské služby do armády. Tisíce mladých mužů se hlásilo, aby si vlasteneckou povinnost odsloužily za něj a uchránily tak svůj idol. Houby jim to bylo platné, Elvis byl odveden, v západním Německu si našel Priscillu a bylo to. O Shaggyho při nástupu k americké maríně nikdo zájem nejevil. Byl jen řadovým vyholeným vojákem, prošel si první válkou v Zálivu, pak z armády odešel a konec. Nebo snad právě začátek, začátek velmi úspěšné kariéry. Shaggy se nikdy nestane brigádním generálem, ale popovou superstar se stal určitě a beze zbytku. Novinkové album "Clothes Drop" pokračuje v linii nastolené deskou "Hot Shot" a pokračující v kolekci "Lucky Day". Jde o příjemný popík šmrncnutý soulem, r'n'b, ale samozřejmě hlavně reggae a dancehallem. Inu, Shaggy se narodil v hlavním městě Jamajky - Kingstonu.

Přes tuhle nesourodou směsku informací se můžu dostat k tomu, že od osmnácti žil v New Yorku, kde si na undergroundové dancehallové/reggae scéně získal poměrně značný respekt, nicméně potřeba vydělat si na chleba jej na konci osmdesátých let minulého století (jak to najednou zní nostalgicky) zavála až k U.S. Marine Corps - přichází mezičást popsaná o odstavec výše - a když pak z armády odešel, začal se hudbě věnovat o něco víc. Jeho první hit "Oh Carolina" byl původně jen lokální záležitostí, ale z ničeho nic se stal letní peckou v Británii a v Evropě vůbec a "lup", okolo Shaggyho se začali rojit zástupci majors. O tři roky později se pak vydal dobýt vařínů i v USA a se singlem "Boombastic" se mu to podařilo - v hlavním žebříčku Billboardu okupoval bronzovou pozici. Pak přišlo pětileté hluché období, Virgin rozvázal smlouvu (považuje Shaggyho za vybledlý "One Hit Wonder"), ale v roce 2000 přišly heavy rotation na MTV s "Angel", "It Wasn't Me" etc. a následovala Shaggyho plná rehabilitace. O něco později následoval hit "Hey Sexy Lady" z alba "Lucky Day", který žebříčky jen tak lehce lízl.

"Šatstvashoz" lze popsat snadno. Dlouhé, monotónní. Ono to až tak kritické není, celé se to poslouchá libě, jenže kolekce nudných beatů lehce převažuje nad zábavnými kusy. Úvodní "Clothes Drop" (sic!) je zábavná karibská tancovačka, člověka skvěle naladí, jenže hned následující "Ready Fi Di Ride" je nemastný neslaný pokus o klubové dusno. "Wild 2nite" prokazuje, že coby MC je Shaggy nepřekonatelný, k mrštnému jazyku přidává producent i zajímavý podklad, který se rozvíjí od úporného minimalismu až k pompéznímu zvuku dnešního r'n'b. Že Shaggy nezapomněl na své jamajské kořeny, prokazuje i "Stand Up", ve které by našli zalíbení snad i skalní rastas. Vůbec okolo poloviny desky skladby jako "Repent" a "Luv Me Up" přinášejí na nahrávku vzruch, jsou zábavnými a chytlavými hříčkami na pohříchu dokola opakovaný sound a z šedi vystupuje i "Shut Up And Dance" produkovaná will.i.amem z Black Eyed Peas (která překvapivě zní značně BEPovsky i shaggyovsky zároveň) a taky hned následující "Don't Ask Her For That" - zajímavá variace na pár roků zašlý zvuk Dr. Dre a The Neptunes s arabskými prvky. Jenže skladeb na desce je osmnáct a bohužel v mém osobním zápisníčku, do kterého si dělám poznámky k recenzované desce, se skví u většiny z nich jednoduchý popisek - "nuda".

Každá řadová deska by v sobě správně měla mít nějaký vzruch, dynamiku, střídání nálad a temp a hlavně vnitřní pnutí. Homogenní Shaggyho směska takovýchto hodnot nenabyla a ač v ní zazní nejeden uchu libý track, jako celek bohužel selhává. EP by z "Clothes Drop" mohlo být výborné, ale coby album o stopáži delší než hodinu? Bohužel.