Potřebujeme další druh Bowieho Reality?

07.11.2005 05:00 - Tomáš Turek | foto: facebook interpreta

Formát "DualDiscu" nenápadně, ale jistě útočí na naše peněženky. Je jen nás, zda bedlivě koupi tohoto "nového" média přehodnotíme. Ne proto, že by nefungovalo, ale proto, že většinou nabízí již dávno nabídnuté. Jak je tomu s dualdiscovým albem Davida Bowieho "Reality"? Dozvíte se z recenze.
9/10

David Bowie - Reality (dualdisc)

Skladby: New Killer Star, Pablo Picasso, Never Get Old, The Loneliest Guy, Looking For Water, She'll Drive The Big Car, Days, Fall Dog Bombs The Moon, Try Some, Buy Some, Reality, Bring Me The Disco King
DVD strana
Celkový čas: původní délka alba plus asi 25 minut filmu
Obsah: celé album v 5.1 Surroundu, film "Reality", fotografická galerie, texty, biografie, diskografie, obsah pro ROM
Celkový čas: 49:23
Vydavatel: Sony BMG
Už po dva roky víme, že zatím poslední album Davida Bowieho "Reality" je vynikající. Vzpomínám si, jak jsem po prvním poslechu vyndával placku z přehrávače a tvářil se poněkud kysele. Nejdříve se mi nejevilo v kontextu předchozí, zvláště devadesátkové, tvorby pana B nijak extra zajímavé nebo výjimečné. V zápětí se ale ukázalo, že se jedná o další majstrštyk. Jako první mě nadchla parádní předělávka "Pablo Picasso" z pera Jonathana Richmana a dokonce v pomyslném žebříčku coverů předběhla původně nepřebitelnou verzi Johna Calea (v hudbě se ale, jak víme, nesoutěží a kdo slyšel Caleovo hysterické provedení naživo ví, že se ani srovnávat nedá). "Bring Me The Disco King" zase dokázala navodit onu zvláštně podmanivou melancholii, na kterou má David i přes svůj lehce vykradačský eklekticismus Trade Mark. To jsou ale všechno předloňské sněhy. Proč tedy znovu psát o "Reality"?

Protože vychází znovu, tentokráte v dualdiscové podobě. Jestli se nepletu, jedná se už o pátou (!) verzi stejné desky. Nejprve vyšla "jen tak". Posléze v digipacku s přidaným diskem obsahujícím tři skladby navíc (včetně famózního oprášení "Rebel Rebel") a ke koncertní šňůře nemohla chybět ani "Tour Edition" s DVD verzí londýnského představení alba, které jste tehdy mohli zhlédnout i v Praze via satelit. (Koncertní DVD už raději nepočítám). Pro manické sběratele je to sice hezké, ale pro ty střízlivější už to nepochybně zavání zlodějinou.

Na audio straně je tedy regulérní verze desky, jak ji známe. Na DVD potom dvacetiminutový "arty" film "Reality", album v 5.1 surroundu a standardní fotografická galerie. Video stopa je jakousi variací na zpovědnici Velkého bratra, ve které mistr vede dialog sám se sebou o umění ("Existuje vůbec nějaký rozdíl mezi nezávislým a komerčním uměním?"). Nutno podotknout, že až hororové podání filmečku s prostřihy do lesů kdesi kolem New Yorku, kde David svýma křehkýma rukama hrabe studánky (?) působí ve spojení s podmanivou hudbou (v nejsilnější pasáži se znovu připomene fantastický "Disco King") navýsost sugestivně. Promísen čtyřmi studiovými videy tedy nakonec nabízí bezesporu inspirativní podívanou. Pokud ale nejste Bowieho oddaní fandové a "Reality" už máte v některé jiné mutaci doma, myslím, že nákup této verze nemá rozumné opodstatnění. V hodnocení tedy pomíjím smysl x-té reedice a "body" dávám za původní i přidaný obsah.


DOPORUČENÉ ČLÁNKY

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY