Přes New York opět do Richardova nitra

12.09.2005 00:00 - Pavel Parikrupa | foto: facebook interpreta

Ke svým čtyřiačtyřicátým narozeninám si slovenský zpěvák Richard Müller nadělil jedenácté sólové album, jež má v názvu číslici: "44". V krvavě červené plastové krabičce je schováno čtrnáct Richardových zpovědí a my se teď na ně můžeme společně podívat.
8/10

Richard Müller - 44

Skladby: 44, Už to tak vyzerá, 21 rokov, Chcem, Ty, Samota, Bez Adama Eva, Do smrti, Viera, Ticho a tma, Pri orgazme, Szidi, Ria z Ria, Sníh
Celkový čas: 58:43
Vydavatel: Sony BMG
Minulá deska Richarda Müllera "Monogamný vzťah" vznikla v New Yorku a byla velmi osobní. To stejné se dá říci i o aktuálním albu "44", ostatní věci jsou trochu jinak. Nová kolekce písní je po stránce hudebního doprovodu pestřejší než minule a méně komorní. Tématicky opět absolvujeme cestu do nitra zpěvákovy duše, protože všech čtrnáct skladeb velmi otevřenou formou reflektuje Müllerovy pocity, vztahy a situace. Ne že by byly vždy jednoznačné, prostor pro posluchačovu interpretaci tam stále je, ale texty vycházejí z konkrétních prožitků. Müller zpívá o svém světě a jeho písničky jsou jediným způsobem, jak vám zašifrovaně nechá nahlédnout do soukromí.

Obdivuhodné je, jak Müller dokázal, že si může desku vydat sám, natočit ji ve Spojených státech a navíc s naprosto elitní sestavou doprovodných muzikantů (Hiram Bullock, Omar Hakim, Anthony Jackson, Will Lee) - vida, jde to. Bullockova sóla ve skladbách "Ty" a "Do smrti" jsou ukázková, obzvláště v první jmenované vynikne jeho práce při "falešném" konci písně. Kapela vytvořila k Müllerovým na kost obnaženým textům buď hutný až temný doprovod ("44", jež dává celé desce vtipné intro), nebo měkký mlžný opar (mrazivá "Samota" nebo "Ticho a tma").

První singl, duet s dcerou Emou "Už to tak vyzerá", je podivná věc - až do refrénu, který celou písničku opravdu shodil do kýče, to vůbec nebyla špatná píseň. Pokud měl text vytvořit jakési alibi na to, že Richard zpívá se svou dcerou, zapůsobilo to přesně naopak. Naopak druhý duet, závěrečný "Sníh" s Ivou Bittovou, něžná písnička, je překrásný závěr alba. Do černobílého kontrastu jsou postaveny skladby "Szidi" a "Ria z Ria" - jemná pošetilost kontra teatrálnost hozená do latiny, skryté narážky versus vulgární otevřenost. To jsou dvě tváře Müllera.

Richard Müller to asi už neumí jinak než takto otevřeně, mnoho z jeho tvorby se dá považovat téměř za osobní zpovědi. To ovšem neznamená, že by jeho niterné sondy byly nesrozumitelné, posluchač je může pochopit, a dokonce se s nimi identifikovat. Müller umí trefně zachytit schematismus milostných avantýr ("21 rokov"), životní bilance chlapa blížícího se k padesátce ("44"), smutek a tajemství mužů a žen ("Bez Adama Eva") i nejobyčejnější lidské touhy ("Chcem", "Do smrti"). Skvělá práce zasluhující respekt.

Jelikož nové album Richarda Müllera je událostí, která si zaslouží zvýšenou pozornost, redakce musicserveru už pro vás chystá makrorecenzi desky. Máte se tedy nač těšit.


DOPORUČENÉ ČLÁNKY

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY