Málo svobodná Emma

Téměř půl roku po vydání na britských ostrovech se i k nám a do zbytku Evropy dostala nová desky bývalé Baby Spice Emmy Bunton s názvem "Free Me". Co od ní čekat? Příjemný pop bez závažnějších výkyvů, bohužel i bez výrazných nápadů a hitů.

5/10

Emma Bunton - Free Me

Celkový čas: 44:28

Skladby: Free Me, Maybe, I'll Be There, Tomorrow, Breathing, Crickets Sing For AnaMaria, No Sign Of Life, Who The Hell Are You, Lay Your Love On Me, Amazing, You Are, Something So Beautiful

Vydavatel: Universal

Být bývalou Spice Girl asi musí být občas na pytel. Peněz sice máte dost, bulvár se o vás taky stále zajímá, takže můžete být celebritou několik dalších let, ale co sakra dělat jiného než vymetat večírky a balit chlapy? Jasně - natáčet sólové desky. Jenže když ty zase skoro nikoho nezajímají... Nějak podobně se asi musí cítit i Emma Bunton, druhdy sladká a roztomilá Baby Spice. Zatímco její debutové sólové album ještě přineslo alespoň jeden pořádný hit "What Took You So Long?", zbytek její hudební kariéry se odehrával jen v poměrně malém měřítku a ještě převážně na britských ostrovech. To je vidět i na tom, že do zbytku Evropy se její nové album "Free Me" dostalo s půročním zpožděním.

Deska v žádném případě nemůže být označena za odfláknutou, je vidět, že jí vydavatelská firma stále věří. Desku míchal Mike "Spike" Stent, na jedné písni se podílela Cethy Dennis, o spoustě dalších spoluautorů a hudebníků ani nemluvě. Jenže z toho vylezl běžný britský mainstreamový pop, jakého je v žebříčcích všude tuny. "Free Me" naprosto jasně ukazuje, proč Kylie může být jen jedna. Dvanáct tuctových písniček, které se sice pěkně poslouchají, najde se mezi nimi i pár skutečně chytlavých kousků jako "Maybe", "Crickets Sing For AnaMaria" či "Who The Hell Are You", ale je úplně jedno, že to zpívá zrovna Emma. Skutečně zajímavý výraz dosáhla snad pouze v duetu s Luisem Fonsim v roztomilé "Amazing", jinak je bohužel zaměnitelná s kýmkoli ze současné popové scény. A pořádný hit tady taky není.

Nové album Emmy Bunton není vůbec patné, je prostě jen průměrné. Nenaskočí vám z něho husí kůže, nebudete ho omílat stále dokola, ale pokud máte rádi příjemný pop, nikterak vás neurazí a pár melodií vám možná zaleze i hlouběji do hlavy. Ale to je tak všechno.

• Tato recenze je pouze slepou kritikou (nezáleží, 04.12.2004 11:25) Reagovat

  Že Kylie může být jen a jen jedna je snad každému jasné, ale proč by měla Emma Bunton kopírovat Kylie Minogue nebo jít v jejích stopách, to tedy opravdu nechápu. Tohle by jako mělo být "ono"?
  Album se snad někomu může jevit jako tuctové (obzvláště nechápavému nepříčetnému recenzentovi, který se snaží vší silou zkritizovat co se dá a který zjevně poslouchá kdejaký brak a nemá trpělivost a ani není ochoten chápat podstatu věci), avšak toto cd je dle mého názoru koncipováno spíše pro lidi, kteří mají čas se zaposlouchat do přehrávaných melodií a ne jenom srovnávat.
  Jsem přesvědčen, že Emma v žádném případě není nějakou pochybnou tuctovou popovou hvězdičkou, jakou je třeba Britney Spears nebo Christina Aguilera, i když názory se mohou lišit.
  Emma Bunton je interpretem nekonvenčním, kterého když chcete poslouchat, tak jej prostě posloucháte a nepotřebujete k tomu halasnou propagaci z kdejakého rádia vysílajícího vždy spíše více reklamy než hudby. Rozhodně není pro tupou masu všech těch diskofilů či technařů nebo dalších podobných magorů, co se tváří, že jsou hrozně "in" tím, že poslouchají právě to co všichni ostatní kolem nich.
  A to je právě postata věci. Muzika Emmy Bunton je spíše pro odpočinek než na diskotéku, spíše pro lidi, kteří nejsou masou a nechtějí poslouchat masovou hudbu, kterou slyší každý den ze všech rádií a na každém kroku a je jim z toho už špatně.
  
  

• Kylie? (David Kaps, 09.01.2005 19:47) Reagovat

  Tohle album je laděno do šedesátých let. A srovnávat ho s elektronickou Kylie je přinejmenším divné.
  Navíc si myslím, že s třemi singly z tohoto alba v TOP 10 se Emma špatně vůbec necítí. V USA dosáhl remix Free me k vrcholu a chystá se vydání alba i tam. A v Evropě album vyšlo jen se čtyř měsíčním zpožděním.
  
  

• Tuctove?? Zdaleka nie! (George, 14.03.2005 20:22) Reagovat

  Nerad by som urazil toho (zjavne nevyznajuceho sa) cloveka co pisal tuto recenziu ale oznacit tento labum za TUCTOVY je DRZOST! Tento album hudobne je dost napred (pre niektorych, co si nestihli vsimnut ze 60roky sa vracaju!) a hovorit o tomto albume ze obshauje pesnicky ktore mozme vsade inde pocut je totalne neznale! Ziadny, ZIADNY, interpret v momentalnej dobe nerobi taku hudbu aku obsahuje album Free Me. Ako uz bolo spomenute inym recenzentom, Toto je album na dlhe pocuvanie a vnimanie harmonie tonov a zvukov. Britney je tuctova, ale Emma Bunton aspon pise pesnicky sama a vklada do nich aj nieco hlbsie nez len "Oh Baby Let Dance Oh Oh". Emma vyspela a posunula sa dalej s tymto albumom. ALBUM FREE ME JE URCITE HODNY KUPY! Pesnicky Maybe,a Cricket Sing For Anamaria su jasne HITY ktore sa okamzite dostanu do vasich hlav!
  
  

• ema dozrela (kiko25, 06.07.2006 14:30) Reagovat

  Chcel by som reagovat na tuto recenziu ktora je smiesna a sluzi na zosmiesnenie interpreta!!!Len preto ze ema nechodi skoro naha vo videoklipoch neznamena to ze ten album je zly toboz ze prepadak!!!!Ema vie o com spieva,spieva o tom co citi.Je mi zle z tejto recenzie
  
  

Nové desky 10/2025 - od Stevena Wilsona přes Michala Davida po Debbi Minulý týden jsme se v albových novinkách museli obejít bez hvězdných jmen. Alespoň částečně je zastupují Steven Wilson, Michal David, Debbi, Throwing Muses, prog rockeři Coheed And Cambria, slovenští Fallgrapp, živák Florence + The... čtěte zde

Vydáno: 19.03.2025 12:00 v sekci Novinky | Nové desky

Naživo: Jamie xx a jeho horečka pondělního večera U nezaměnitelné desky "In Waves" na sto procent víte, že Jamie xx je zručný alchymista nejenom tanečních beatů. Do Prahy ji však nepřijel prezentovat koncertně, ale našlápnutým dýdžejským setem se skvělým režisérským střihem... čtěte zde

Vydáno: 19.03.2025 08:34 v sekci Naživo

8/10

Recenze: Obsáhlá kompilace "Blues-Rock Line 1968-1989" ukazuje, že v Československu nehráli blues jen Prokop, Mišík nebo Kalandra Encyklopedická série se loučí s titulem "Blues-Rock Line 1968-1989". Všeříkající název nabízí hluboký ponor do muziky, která za minulého režimu stačila načichnout blues. A to v různé míře. Ve výběru najdeme známá jména,... čtěte zde

Vydáno: 18.03.2025 16:00 v sekci Recenze

Na okraj: Když koncerty patří spekulantům: Jak překupníci ničí hudební kulturu Sehnat lístek na koncert velkého interpreta dnes často není jen o štěstí, ale i o tom, jestli jste ochotni zaplatit astronomické částky, které si překupníci diktují. Fanoušci zůstávají odsunuti na vedlejší kolej, zatímco... čtěte zde

Vydáno: 18.03.2025 08:00 v sekci Publicistika | Na okraj

Rozhovory: Čáry života - Sílu vidím v upřímnosti a lidskosti, které písničky nesou Projekt Čáry života Jana Boroše přinesl své druhé studiové album "Sluníčko". Nabízí na něm trochu jiný pohled na svět než na debutu "Stínítko". Skladby zachycují autorovu cestu k nalezení nového místa v životě. Vznikly po... čtěte zde

Vydáno: 17.03.2025 14:00 v sekci Publicistika | Rozhovory