Tuc-tuc, voe, tuc-tuc

27.07.2004 05:00 - Radek Antl | foto: facebook interpreta

Přetvořit notoricky známé televizní a filmové melodie do taneční podoby byl jistě dobrý nápad. Ovšem dobrý nápad podařený výsledek nedělá, čehož je právě nahrávka DJe Cvacha "Filmpárty Volume 1" zářným příkladem. Pokud si totiž tento pán dal s deskou vůbec nějakou námahu, určitě nestačila k tomu, aby oslnil. Ba co víc, pravdou je pravý opak.
2/10

DJ Cvach - Filmpárty Volume 1

Skladby: Intro, Hospital (Nemocnice na kraji města), Návštěvníci, Bakaláři, Panna a netvor, Arabela, A je to, Power, Hříšní lidé města pražského, Dreams, DJ Cvach mix
Celkový čas: 35:13
Vydavatel: Sony Music / Bonton
V dobách nejranější puberty jsem se bavil počítačovými programy stavěnými pro účely hudebních výtvorů. Měl jsem v komputeru všelijaké ty eftédvojky, musicmakery i jiné skladatelské triviality, kde bylo pomocí myši a pár příkazů na klávesnici možné překopat či skopat dohromady vcelku úchylné výtvory. Díky tomu vím, jak moc obtížné je vzít nějaký melodický motiv a přidat k němu pár efektů, aby to vypadalo fešně, i kolik taková prča stojí času a námahy. Škoda, že jsem to všechno tenkrát nenahrál a neposlal na patřičná místa. Vydali by mi desku a byla by ze mě šikovná discohvězda s vysokými ambicemi.

Ještě jednu vzpomínku pro vás mám. Jako malého kluka mě vždy pohltilo zklamání, když jsem se na zubařském křesle dozvěděl, že mám přes veškerou důkladnou a poctivou péči o chrup zase zkažené zuby. Podobně zklamaný jsem nyní z "Filmpárty Volume 1". Před měsícem jsem se prodíral katalogem vydavateství Sony Music / Bonton, narazil na počin DJe Cvacha a přišlo mi to jako dobrý nápad - vzít známou filmovou melodii, zremixovat ji do taneční podoby a udělat tak radost všem televizním zbožňovatelům by přece mohlo být zábavné. K remixu se ovšem dá přistoupit několika způsoby. Můžete si buďto dát záležet, mazlit se s daným motivem mnoho odpolední, večerů i nocí a nepustit to napovrch, dokud to nemá patřičnou úroveň (pokud nevíte, co mám na mysli, poslechněte si třeba Kryštofovic "03", "Termixes" skupiny Tata Bojs, "Ťo ťi ťo jemixes" J.A.R., či nějakou jinou předělávku DJe Nea, Veneeru, Ecsona Waldese či Honzy Muchowa), nebo vzít jednoduchý kopák, sampl tleskotu či ovací, přidat pár klávesových efektů a jít od toho, protože se s tím přece dál nic dalšího dělat nedá. DJ Cvach bohužel zvolil cestu schůdnější, to je nudnější, čili horší - tříminutová tuc-tuc, "hurá, hou" umělého publika a sebemenší smysl nikde. Jakoby němečtí Scooter na dva dny zapůjčili studio a vybavení triu Maxim Turbulenc. Při troše píle a umu to mohla být důstojná pocta filmovým a seriálovým skladatelům - takhle jde o obyčejný, nudný kýč. Jako by to nestačilo, na desce najdeme ještě dva kousky z Cvachovy dílny. Ty jsou o to horší, že se zde narozdíl od remixovaných motivů nemůžete chytit ničeho sympatického.

Odbytý není pouze obsah - booklet tvoří nedbale přeložený dvojlist s poděkováním a naivním kontaktem na pana DJe. Jediné, na čem si dal autor záležet, je evidentně snaha o americký image: atletické tělo, barevné brýle na očích, sluchátka na uších a nevkusný přívěšek "DJ Cvach" na krku (a taky - fuj - piercing v levé bradavce), toť nepopíratelný důkaz, že mladík jménem Cvach neví roupama co by. I proto se bojím onoho "Volume 1" v názvu. Pokud si totiž tento chlápek pospíší, za pár měsíců tu můžeme mít "Filmpárty Volume 2", chvilku na to "Volume 3", až bude těch nahrávek jako dílů "Dallasu". No schválně, počítejte se mnou: "Samotáři", "Slunce, seno", "Králíci z klobouku", "Rákosníček"...

Nepotěšil jste mě, Cvachu, ani já vás nepotěším - jediná kladná věc na vaší desce je její krátká stopáž. "Filmpárty Volume 1" si pustím pouze v silném lihovém opojení na nějaké soukromé akcičce pro pobavení přátel (moc se nekasejte, kolikrát sjíždíme i Michala Davida), a to ještě zvolím jenom poslední stopu "DJ Cvach mix", v níž jsou všechny vaše výplody najednou. Udělené dva body, prosím, berte jako úplatek za to, že už se v budoucnu do podobného počinu nepustíte.


DOPORUČENÉ ČLÁNKY