Voodoo Child je projektem, za kterým se ukrývá Moby, známý to chameleon taneční hudby. Druhá deska tohoto projektu "Baby Monkey" vychází po osm let trvající pauze od "The End Of Everything" a brouzdá roztančenými vodami techna, více v naší dnešní recenzi.
Moby, chcete-li Richard Melville Hall, toho již v hudbě dokázal mnoho. Jeho jakési druhé alterego je projekt
Voodoo Child, pod jehož hlavičkou toho zatím moc nevyšlo. První épéčko "Horses / Demons" vyšlo v roce 1994 a jednalo se o ducavý undergroundový dvojtrack, který měl úspěch v klubech.
Moby je znám svými ambientně laděnými kompozicemi, to se nejvíce podepsalo na albu "The End Of Everything" z roku 1996, k němuž vyšly singly "Dog Heaven" a "Higher". Minulý rok
Moby uzavřel vše okolo desky "18" a přichystal druhé album "Baby Monkey" projektu
Voodoo Child. To, že tato deska vyjde, se již tušilo na podzim loňského roku. Když
Moby ukončil turné ke své poslední desce, zaskočil si na jednu párty, ta se odehrála v bývalém tunelu a Mobymu se líbilo, jak dýdžejové hráli tvrdé techno, který prý bylo dost sexy. Během necelé noci tak měl v hlavě námět na desku a ta právě teď vyšla.
Moby má čich na potenciální hitparádové záseky a v kvalitě svých skladeb nepolevuje, i tentokrát nešlápl vedle. "Baby Monkey" šlape ve vodách techna,
Moby se nechal inspirovat mnoha zvuky a odrůdami undergroundové scény a zavzpomínal na své hudební začátky. Ale přeci jen, už je tak profláknutý, že mu vše nebude baštit i s navijákem, už se mu nepovedlo se úplně zbavit svých hudebních postupů a s použitím zvuků už není tolik originální. Závěrečná "Synthesisers" dává jasnou naději vzpomínkám na "The End Of Everything", v úvodu trošku dupká rytmus, ale ten jen uvolňuje místo navrstveným syntenzátorům a syntetickým smyčcům v rozsáhlé skoro deset minut trvající plavbě v ambientních vodách. Zbylých jedenáct tracků proplouvá undergroundovým bludištěm v potemnělém tunelu techno zvuků.
Od prvotních dupajících spodků "Gotta Be Loose In Your Mind" a vysamplovaných hlasových hrátek vám
Moby nedopřeje ani chvilku odpočinku a šije na vás vydařené taneční smyčky. V "Minors" se vydává proti proudu času, aby zavzpomínal na klasické zvukové ornamenty old school techna se zjištěním, že ani po tak dlouhé době to prostě nepřestalo fungovat a šlape to. Následuje blok skladeb "Take It Home", "Light Is In Your Eyes", "Electronics" a "Strings", které vyšly na dvou dvanáctipalcích jako ochutnávky k desce. "Light Is In Your Eyes" je jasnou tutovkou na hit, takhle si představuji roztančeného technoskřítka Mobyho, vlastně tento celý blok patří k tomu nej na tomto počinu. V "Gone" si
Moby vyhrál se svým zkresleným vokálem a namíchal slušenu alchymii zvuků, hned v následují kompozici "Unh Yeah" vás dokonale pobaví, když paroduje takovou tu "juchací" taneční hudbu, kterou proslavili klasici S'Express. Trojblok "Obscure", "Last" a "Harpie" jsou spíše doplňkem před závěrečnou "Synthesisers", ale vyloženě nezklamou.
Moby tedy s druhou deskou projektu
Voodoo Child nezklamal. "Baby Monkey" je slušně šlapající jízdou, ve které se vše odehrává v techno experimentu. Na druhou stranu se nevyhnul již klasickým postupům a zvukům, podle kterých ho poznáte hned a jasně. Nebudete se tedy mýlit v tom, že to, co hraje, je z dílny tohoto všeuměla, který ze svého domácího, dalo by se skoro říci kuchyňského nahrávacího koutku připravil poctivou taneční desku, která zní lehce undergroundově a má i sexuální nádech. Začal nám rok Opice, myslím si, že s "Baby Monkey" se nebudete nudit a protančíte s touto opičkou celý rok v nebeském tunelu, který možná bude i plný lásky a roztančených srdcí.