Oto Klempíř (J.A.R.) - Náš svět je velmi bolestný, násilný a hrubý

13.11.2003 05:00 - Radek Antl | foto: facebook interpreta

Dříve býval máničkou působící dojmem rebela, nyní připomíná spíše nějakého manažera boxerské hvězdy. Již dlouhou řádku let píše pro už tak dosti zajímavé J.A.R. lehce identifikovatelné, avšak méně snadno rozluštitelné texty lehce surrealistického charakteru, neméně významný je pro skupinu i jako "bručící" hlasový prvek. Jmenuje se Oto Klempíř a musicserveru ochotně prozradil něco o chystaném narozeninovém koncertu J.A.R. v Lucerně, o kapele i o sobě.
Oto Klempíř (J.A.R.)
© www.abtour.cz/jar
Můj původní záměr byl takový, aby rozhovor s jednou z nezaměnitelných ikon respektovaného hudebního tělesa J.A.R., Otou Klempířem, proběhl 17. listopadu, v den, kdy velkolepým koncertem v pražské Lucerně "Jaři" oslaví své již čtrnácté narozeniny. Nakonec jsme se ale s manažerem skupiny Cyrilem Hořánkem domluvili na uskutečnění "rozhovoru" skrze sítě informační pavučiny, tedy přes e-mail. Proč ne, koneckonců, co dnes neprobíhá přes internet? Smutně jsem tedy oželil plán sejít se se svéráznou a nenahraditelnou textařskou silou kapely osobně a pouze na dálku dal svými otázkami podnět ke stručnější, avšak neméně zajímavé zpovědi onoho imponujícího rappera nezaměnitelného hlasového zabarvení, Klempy z kapely J.A.R.

Chystá se narozeninový koncert ve velké Lucerně. Co za J.A.R. slíbíš potenciálním návštěvníkům?

Zatím můžu prozradit jen příjemný fakt, že kapela je v životní formě a to, co se děje na pódiu, tady nemá obdoby! Koncert 17. listopadu v Lucerně nebude výjimkou.

Kapela slaví čtrnácté narozeniny. Nehodláte nekrátkou minulost J.A.R. nějak zmapovat, ať už knižně nebo na DVD? Ve vašem "věku" skupiny většinou dávno bilancují a vydávají jedno výběrové CD-čko za druhým.

O ničem takovým nevím. Vydávat vzpomínkový věci mi připadá jako příprava na zánik. Chceme zpracovávat témata, která k nám teprve přicházejí, a nezabývat se hudbou, která námi proplynula. Vzpomínat na minulost je otázkou budoucnosti.

Ve svých počátcích jste byli kapelou naprosto jiného hudebního ražení. Jak dnešním pohledem nazíráš na rapové J.A.R.?

Všechno se změnilo a je to zásluha každého z nás. Rap jako takový je pro J.A.R. jen přestupní stanicí. Je to jeden z prvků, který tvoří celek. Důležitější než rap nebo hudba je pro mě parta, která vznikla a patří k sobě. Kolikrát v životě má člověk štěstí, že ho to potká? Jednou nebo nikdy!

Mají J.A.R. kromě šňůry po větších městech nějaké jiné zřetelnější plány? Ví se například, jestli se pustíte do další desky?

Nová deska by nám slušela. Doufám, že se tak stane během příštího roku nebo někdy jindy. Počkám si na to.

Kuloáry před nedávnem oběhla zpráva o rozpadu J.A.R., což vzápětí Roman Holý dementoval s tím, že skupina pouze na chvilku utichla, aby se Monkey Business a Illustratosphere mohli věnovat novým deskám. Myslíš, že takové zprávy vznikají pouhým nedorozuměním, nebo se vás někdo snaží očernit?

Jak by nás takový věci mohly očernit? Nemůžeme to těm lidem udělat dobrovolně, ten rozpad. Zlobili by se na nás a někteří by byli dokonce smutní a nešťastní. Nejnešťastnější bychom ovšem byli my. My z J.A.R.u. Jsem přesvědčenej, že celá jarovská struktura drží pohromadě pevnějc, než to vypadá. Dokonce i náš technik a spoluhráč se jmenuje Jarda Jarovský!

Co vůbec říkáš na umělecké aktivity svých "bratrů ve zbrani"? Je jejich produkce tvým posluchačským "šálkem čaje"?

Občas si zakritizuju, ale daleko častěji chválím. Zatím je za co. Vývoj směrem k strnulosti by mě zklamal. Taky si myslím, že dokážu ovlivnit jejich lidské i umělecké názory a zajímá mě, kam až to ovlivnění sahá.

Nemáš chuť také zkusit vlastní projekt? Třeba se navrátit k hudbě charakteru více rapového?

Chuť by byla, nějaké texty také. Myslím si, že za čas to přijde. Ale teď ještě ne, nechci zatížit bázi J.A.R. další hudební odnoží.

Jistou formou uměleckých sólo aktivit jsou tvoje literární počiny "Je tu dotatečný počet statečných?" a "Antiranař". Chystáš další básnickou sbírku nebo je ještě brzy?

Jsem ve fázi tichých příprav dalších projektů. Mám třeba rozepsanou sérčičku minipovídek, která se odehrává v New Yorku, ve dvojčatech, těsně před tím, než to sletí dolů. A tak dál.
J.A.R. – Nervák
© facebook interpreta

Tímto námětem je inspirován také tvůj text písně "Dál a hloub". Co pro tebe ta tragédie znamenala?

Myslím si, že pád dvojčat je důsledkem toho, co USA ve světě znamenají a co světu provedly. Například, když někdo kvůli ropě udělá z negramotných beduínů přes noc miliardáře, musí nutně počítat s důsledkama. Je to začátek nový, neradostný éry.

Máš nějaké vzory v literatuře?

Jo, třeba Mircea Eliade. Člověk, který věnuje přípravě svých knih maximum. Taky mám rád pana Borghése a Nidala Sáleha.

A co hudba? Co máš rád?

Slyšel jsem v poslední době nepřeberné množství dobré muziky všech možných žánrů. Osobně mám ale raději ticho. A vůbec nejraději mám ticho před bouří.

Jakým způsobem a za jakých okolností tvoje veršovaná dílka vznikají? Básníš v depresi, nebo v návalech radosti?

Deprese a radosti jsou okrajovými body mý tvorby. Já svý tvorbě říkám "linka z venku". Naráz mi v hlavě zní souzvuk slov a souhrn jejich významů. Trochu to vypadá, jako by mi někdo něco tichým hlasem diktoval. Ten fakt je sám o sobě mírně schizofrenní, ale já si tak nepřipadám. Zvykl jsem si na to.

Potřebuješ vůbec nějakou inspiraci, nebo svedeš text "na přání" kdykoliv, kdekoliv, pro kohokoliv?

Vzhledem k tomu, že se živím hlavně jako reklamní textař, svedu text na přání. Dělám to několikrát denně a jde mi to docela k duhu. Člověku nezleniví mozek a on zjistí, že je to řemeslo jako každé jiné.

Nedostal jsi už třeba nabídku z jiné kapely, která s příslovečným klanem Romana Holého nijak nesouvisí, abys jim něco otextoval?

Nabídek dostávám dost z celého spektra našeho popíku. Občas někomu vyhovím, ale stává se to jen zřídka. Většinou se jedná o monotematickou práci s drobnými odchylkami od věčného tématu lásky.

Co tě zajímá a baví? Máš podobnou "úchylku" jako Dan Bárta, který loví hmyz v nejrůznějších koutech světa?

Nic takového nemám. Nejvíc mě baví být se svou ženou, se svým synem, s kapelou, s mámou, ségrou, s bratranci a sestřenkama, s tetama a strejdama a todleto...

Jak si má návštěvník webu J.A.R. vyložit tvá výtvarná dílka? Chceš jimi něco konkrétního naznačit, vyjádřit svůj názor na nějaké téma, nebo jsou to prostě obrázky pro radost?

Ty obrázky jsou zvláštní kříženci mý samoty a smyslu pro humor. Původně to byly koláže, pak jsem přešel na počítač a na web pověsil svou první galerii. Pak ty obrázky chtěli jako ilustrace do časopisu Internet, taky jsem udělal obálku na povídkovou knížku "Vybledlo" od Renaty Kalenské. Pak ještě nějaký výstavy a to je vlastně všechno. Byla to pro mě terapie, protože jsem potřeboval přestat bejt na sebe měkkej.

Předpokládám-li správně, že do svých veršů promítáš čast svého já, zdá se mi tvoje vidění světa poněkud pesimistické až dekadentní.

Náš svět je velmi bolestný, násilný a hrubý. Nesouhlasím s většinovým chováním lidí, s válkama a se všema těma malýma tajnýma odpornýma věcma, kterejma si vzájemně ničíme životy.

Prožíváš podzimní a zimní deprese?

Dokážu si užít každý roční období. Podzim může být krásně melancholický a zima zase hezky svěží!

Jakým máš vztah k mobilům a internetu, fenoménům moderní doby? Patříš mezi příznivce nebo odpůrce?

Používám internet i mobil denně. Jsou to mý pracovní pomůcky... Ale jinak s tím nic nemám!

Znáš musicserver.cz, pro nějž je tento rozhovor?

Kdo by neznal nejnavštěvovanější hudební server naší vlasti! Je pěkný, milý, má vzrušující digitální barvy, obsahuje spousty článků, odstavců a věcí o hudbě pro mládež. Navíc jsou tam denní aktualizace, a to se mi líbí.

Máš pro naše čtenáře nějaký zásadní vzkaz?

Starejte se o sebe!

Díky za odpovědi, ať se daří!


DOPORUČENÉ ČLÁNKY

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY