Sabrina Carpenter rozhodně nepatří mezi neznámá jména, vždyť ve svých pouhých pětadvaceti letech vydala letos už svou šestou řadovku nazvanou "Short n' Sweet". Všechny roky předtím se však nyní jeví jako pouhá příprava na to, aby letos odstartovala další část své kariéry - tu opravdu hvězdnou.
Zatímco spousta nejen popových hvězd většinou zazáří na počátku své kariéry, na který se pak další roky snaží marně navázat,
Sabrina Carpenter si svůj letošní úspěch opravdu odpracovala. Svou první roli v seriálu získala už ve dvanácti letech, kromě účinkování na Disney Channelu se podílela i na několika filmech a svou hudební kariéru odstartovala již v roce 2015 nahrávkou "Eyes Wide Open".
Od vydání debutu se pohybovala spíše ve druhé popové lize, její alba se ale pravidelně umisťovala alespoň v první stovce amerického žebříčku. Předposlední studiovka "Emails I Can't Send", u níž už měla větší slovo, se podívala na číslo dvacet tři. Pak se ovšem představila jako jedna z předskokanek na koncertech
Taylor Swift a shodou okolností nahrála svou dosud nejlepší desku "Short n' Sweet". Vše se spojilo v ten správný okamžik a nebýt
Charli XCX, patřilo by letošní popové léto jenom jí. I tak dobyla albová pořadí po celém světě (dokonce i v Česku!) a zařadila se mezi ty nejúspěšnější soudobé zpěvačky.
Po poslechu nahrávky je jasné proč - Sabrina díky dlouhému pobytu v showbusinessu, kterým se ale nenechala semlít, po všech stránkách dozrála. Za zmínku stojí i fakt, že se skladatelsky podílela na všech písních v tracklistu, a dokonce si přes odpor vydavatelství vydupala, aby jako první singl do světa vyrazila hitovka "Espresso". Její globální úspěch ukázal, že se ve svém odhadu nemýlila, stejně jako kolega Lukáš Boček, který už
v dubnu tvrdil, že interpretka
"nahrála žhavého aspiranta na hit nadcházejícího léta". A to pak ještě přišly podobně úspěšné záseky "Please Please Please" a "Taste".
Tyto tři hity však na nahrávce nehrají svou vlastní ligu, podobně povedených a chytlavých kousků obsahuje kolekce spoustu. Možná by mohlo být na škodu, že stejně jako je milá sama Sabrina, vstřícná se zdá i její hudba. Naštěstí svou roztomilost dokáže pročísnout přímočarými texty, které se nebojí i ne zrovna malého počtu
fuck. Vyloženě osvěžujícím dojmem působí i troška country, která třeba ve skvělé "Coincidence" zaujme místy až
táborákovým vibem. A chvíle, kdy vám dojde, že v té příjemné kovbojské hitovce "Juno" opravdu zpívá o tom, že je
"kurevsky nadržená", je k nezaplacení.
Country ale nezůstala v provzdušnění a obohacení celku sama. Závěrečná písnička "Don't Smile" se nese v rytmu rozvolněného r'n'b, "Sharpest Tool" zase doprovází příjemné pizzikato. "Dumb & Poetic" míří až někam do folkových vod, které jen trochu rozčeří troška použitých smyčců. Snad jen škoda, že ani jeden z producentů, mezi nimiž si své místo našel i
Jack Antonoff, nepustil zpěvačku do nějakého více kytarovějšího songu. Ale kdo ví, možná by jí drsnější poloha neslušela.
Můžeme každopádně výjimečně poděkovat nahrávacímu průmyslu, že během mnoha minulých let
Sabrině Carpenter dovolil vyrůst ve svébytnou umělkyni, která si přes zvnějšku řízenou kariéru postupně dokázala prosadit své názory a talent. A díky těmto faktorům nyní nejen nahrála svou nejlepší desku, ale taky s ní vyletěla do nejvyšších sfér showbusinessu.