Když se slaví třicet let (nejen) na hudební scéně, sluší a patří se to pojmout se vší parádou. A v případě letos jubilující mezinárodně renomované čtveřice Clarinet Factory je těch parád hned několik.

Vše začalo už na jaře hudebně i vizuálně výjimečným 2LP "Towers". Léto patřilo coververzím skladeb "Kapej sůl" a "Hoří pole lán", kterých se s kreativitou sobě vlastní zhostily kapely Dunaj, resp. Zrní. V září se pak se svým narozeninovým příspěvkem v podobě nahrávky "L’amour en mai 1968" přidali i Tata Bojs.

Spolu s Clarinet Factory můžete významné jubileum oslavit i vy. Kapela přijíždí v listopadu do Olomouckého kraje, kde odehraje čtyři koncerty - 3. listopadu v Tančírně v Račím údolí, 4. listopadu v Jazz Tibet Clubu v Olomouci, 5. listopadu ve Staré Střelnici v Hranicích na Moravě a 6. listopadu v Kině Retro v Zábřehu na Moravě.

Mnohovrstevnatost a nesvázanost obvyklými konvencemi, jež jsou pro Clarinet Factory charakteristické už od úplných začátků, je kromě jejich studiového i koncertního hraní přítomna i v narozeninových předělávkách jejich písní. Ať už jde o Dunaj, Zrní nebo Tata Bojs, vždy se jedná o naprostý originál, který je dost možná něčím víc, než jen obyčejnou coververzí.

"Všechny tři písně zní, jako kdyby si je kapely napsaly samy, my do ničeho nemluvili, ničeho se neúčastnili a jen se těšili na výsledek," komentuje to Pavliš a k celému konceptu dodává: "Samotný nápad vznikl naprosto spontánně cca před rokem a půl a osobně jsem si myslel, že to neprojde. Nakonec ale máme tři krásné písně, které si kapely samy vybraly a do nichž Dunaj, Zrní i Tata Bojs vtiskli sebe samé, a vytvořili tak vlastně úplně nový příběh."

Počátky čtyřčlenného hudebního tělesa Clarinet Factory se datují do roku 1994, do doby studií všech členů na pražském AMU. Tehdy byla doménou čtveřice Jindřich Pavliš, Vojtěch Nýdl, Luděk Boura a Petr Pepíno Valášek především interpretace klasiky a jazzu. Clarinet Factory se ale brzy posunuli k experimentům napříč hudebními žánry, od aranžování ke komponování, k touze hudbou sdělovat a komunikovat nezávisle na žánrech či generační příslušnosti.

Clarinet Factory během své dosavadní kariéry spolupracovali také s Bobbym McFerrinem, Janou Koubkovou, Filharmonií Brno, PKF Prague philharmonia, Symfonickým orchestrem Českého rozhlasu, Radkou Fišarovou, Ivou Bittovou; s Lenkou Dusilovou a Beatou Hlavenkovou ve společném projektu Eternal Seekers, ale i Tata Bojs, Floexem či Joe Achesonem z Hidden Orchestra.

V řadě site specific vystoupení spolupracovali s intermediálním umělcem Petrem Niklem a legendárním perkusionistou Alanem Vitoušem. Od alba "Pipers" je pravidelným hostem producent Milan Cimfe. Mezi další milníky v kariéře Clarinet Factory patří hudba k filmům "Night Watch" (*2022) režiséra Johna Stevensona, nominovaného na cenu britské filmové akademie BAFTA v kategorii krátký animovaný film, "Smrtelné historky - část Maják" (*2016) režiséra Jana Bubeníčka či vítězství v prestižní soutěži International Songwriting Competition v americkém Nashvillu se skladbou "Orlík".

Od roku 2019 vystupují Clarinet Factory pravidelně v divadelním představení spolku JEDL "Pan Pros", devět let (2014-2023) vystupovali s taneční skupinou VerTeDance ve společném projektu "Korekce", který sklízel skvělé recenze doslova po celém světě a získal mnoho prestižních cen.