Type O Negative je typická kapela z té úzké skupiny, které když jednou propadnete, budete lačně čekat na každou jejich novou nahrávku. Na tom nic nezmění ani skutečnost, že s deskami "Bloody Kisses" a "October Rust" a hlavně singly z nich se dočkali i nemalého komerčního úspěchu, když je najednou objevili i zcela noví posluchači. Na dosud poslední řadovce "World Coming Down", na níž se chtěli odpoutat od singlové komerčnosti desek předcházejících, svůj um nahrát pomalé, táhnoucí se a temnou atmosférou pulsující skladby dotáhli téměř k dokonalosti, ale stopáže některých písní už byly přece jen dost přeceněné a hudba až moc stejná. Čtyři roky oddechu vyplnili výběrovkou "Least Worst Of Type O Negative", aby letos v létě konečně přišli se svým šestým řadovým albem nazvaným opět nijak pozitivně - "Life Is Killing Me". A můžete být klidní, v jejich diskografii se co do kvality bez problémů umísťuje na prvních místech.

Jisté je, že kapelu poznáte hned od počátku. Nechybí samozřejmě úvodní intro nazvané "Thir13teen", hluboký hlas Petera Steela, temná atmosféra spojená s občasnými sexuálními odkazy a humorem tak černým, že ho jako humor někdo možná ani nerozpozná. Stejně je tak ale už od úvodní skladby "I Don't Wanna Be Me" (mimochodem pilotní singl) jasné, že kapela se od minulé desky proměnila, či spíše se částečně vrátila ke svým úplným počátkům. Ne že by chyběly dlouhé a náladotvorné skladby, ale hned několik kousků vás přinutí házet hlavou do rytmu. To kromě již zmíněného singlu platí třeba o jen dvě a půl minuty dlouhé (v intencích kapely téměř neuvěřitelné délce) vypalovačce "I Like Goils", v níž Steele poměrně nevybíravě sděluje homosexuálům, že jeho zadek rozhodně nedostanou... Palba kopáků následuje třeba i v "Angry Inch" a právě tyto kratší a našlapané písničky umožňují o to více vychutnat ony pro skupinu tak typické rozmáchlé pomalé nahrávky.

Type O Negative na novince v žádném případě neopustila ani schopnost psát nádherné klenuté melodie, které umí Steele tak procítěně podat. Z uší určitě hned tak nevytřepete sedmiminutový kousek "....A Dish Better Served Coldly", jenž je typickým příkladem temné nádhery. Ovšem najdete zde i hodně jiné skladby - v titulní "Life Is Killing Me" poslepovali dohromady tolik různých motivů, že by to stačilo hned na několik písní, takže v ní uslyšíte riffy jak od Black Sabbath i refrén jak od... Type O Negative. Celek však drží pohromadě obdivuhodně dobře. To ostatně platí o celé desce, jen těžko by se z ní dalo něco vyhodit, tak je konzistentní. Na druhé straně ke konci hrací doby už můžete dostat pocit, že je to nějaké zbytečné dlouhé a že méně by mohlo být někdy více.

Novinka Type O Negative musí nadchnout všechny, kdo stále ještě čekají na nové album Sisters Of Mercy, ač oni z gotického rocku jen vycházejí a ne všechny skladby jsou jím načichlé. Pokud máte rádi tvrdé kytary, silné melodie a úžasný hlas, který jimi vládne, "Life Is Killing Me" budete točit stále dokola. A bezpochyby je to také skvělá hudba k milostným aktivitám, jen musíte "odprogramovat" ony rychlé skladby a doufat, že vaše partnerka neporozumí některým Steelovým textům. Těžko byste ji přesvědčovali, že to ten chlap nemyslí vždy až tak úplně vážně...