Markéta Brchelová-Turková - Živé vysílání je přitažlivé i odpudivé zároveň

01.08.2003 05:00 - Pavel Parikrupa | foto: facebook interpreta

Markétu Brchelovou-Turkovou můžete znát z noční ČT2, pokud sledujete Noc s Andělem, Velkou noční hudbu či Malou ranní hudbu. O uvedených pořadech, které patří k tomu málu z kvalitní hudby na našich televizních obrazovkách, a samozřejmě o pár dalších věcech se můžete dočíst v následujícím rozhovoru.
Markéta Brchelová-Turková
© facebook interpreta
Občas se v našich rozhovorech objeví i lidé, kteří nejsou přímo muzikanty, ale s hudbou mají mnoho společného. Usměvavou Markétu Brchelovou-Turkovou můžete znát z nočního vysílání ČT2, pokud sledujete Noc s Andělem a klipové bloky Velká noční hudba a Malá ranní hudba. O své roli v uvedených pořadech, jež patří k tomu málu z kvalitní hudby na našich televizních obrazovkách, a samozřejmě o pár dalších věcech kolem muziky se můžete dočíst v následujícím rozhovoru. Podnětem k němu bylo naše náhodné setkání na báječném ostravském hudebním festivale Colours Of Ostrava u stánku s obzvláště vypečenými vepřovými a kuřecími steaky.

Kdybyste měla někomu, kdo vás v životě neviděl, říci, čím se zabýváte, co byste řekla?

Dělám, co mě baví, tomu ostatnímu se vyhýbám :). Ale vážně. Jsem vystudovaný novinář a hudební fanda a celým mým pracovním životem se to prolíná - ať už jsem takhle prošla Týdnem, Lidovými novinami a teď setrvávám ve spolupráci s Víkendem Hospodářských novin a s časopisem Music, anebo dělám dramaturgii Velké noční hudby, s Pavlem Andělem si moderuju vlastní hudební informační servis, anebo režíruju miniportréty lidí, kteří jsou hlavními hosty Noci s Andělem.

Populární hudby v České televizi je málo. Sdílíte také tento názor?

Jasně. Hlavně bych řekla, že dobře zpracované a pojaté populární hudby je v ČT ještě míň. Menší než nejmenší množství.

Je výběr klipů do Noci s Andělem na vaší libovůli? Čím se při výběru řídíte?

Vlastním vkusem (a dopisy fandů, na to nesmím zapomenout - jsem ráda, že jsou třeba i kousaví) a výsledky vlastního hledání a objevování staré i nové muziky. Já chci, aby ty klipy bavily hlavně mně a věřím tomu, že se ten zápal pozná - a že jen tak můžu oslovit někoho dalšího. Firmy už si zvykly, že se mnou mají kříž.

Píší si lidé o klipy do Noci s Andělem? O co mají největší zájem?

Jasně, že si píší. Občas se objeví nějaká klaka, co chce koncert Him, jindy zase víc metalu. Když je víc tvrdých klipů, chce někdo noc pro starší a pokročilé. Když ji postavím, dostanu vynadáno od někoho, kdo chce tvrdší klipy :). Takže se snažím vyhovět a pak se stejně oklikou vrátím k tomu, co je nejpodstatnější - dělat to ráda, poctivě a abych z toho sama měla radost. Protože se stejně nezavděčím.

Máte ráda živé televizní vysílání?

No jeje. Je to přitažlivé i odpudivé zároveň a já ráda tu dvojakost. Kamery a to propojení, že mě někdo vidí, jak koktám, v nestřeženém okamžiku se "šťournu" v nose, to je bič a cukr zároveň.

Na září připravujete nový televizní pořad o hudbě - prozradíte nám, jaký bude?

Bude nejlepší! :) Bude to informační týdeník s nadhledem - a bude se narozdíl i od Noci věnovat mainstreamu (podívejte se do žebříčku IFPI, prvních dvacet míst je mainstream a jsou tam jak Hapka, tak Linkin Park, ale je tam třeba i Lenka Filipová, na kterou se v Noci nedostane). A vyplní to tu základní mezeru, kterou v ČT cítíme - informovat a tak trochu komentovat. Víc v září.

Viděli jsme se v Ostravě na festivale Colours Of Ostrava. Jak se vám festival líbil? Co vás nejvíce potěšilo?

Jsem nekritickou fanynkou Gorana Bregoviče. Celý jeho koncert jsem odtančila a odzpívala v kotli. Ale protože jsem ho viděla živě už podruhé, už jsem nebrečela. Ale Colours Of Ostrava je podle mého vůbec nejlepší fesťák, co tu kde máme. Ať už umístěním, atmosférou, tak hudebním výběrem. Jsem moc ráda, když se jakýkoli menšinový žánr dostane do širšího povědomí - hudba přece není jen Lucie Bílá, Helena Vondráčková nebo Karel Gott, ani to není Lucie nebo Support Lesbiens, ani europop, ani to, co se umísťuje ve světových prodejních hitparádách. Je to daleko pestřejší pole a mně zajímá ta etnická různost, kterou mi Colours Of Ostrava daly zase další zásobu.

Jaké jsou vaše hudební choutky? Co máte nejraději?

Já už na to odpověděla, že jo? Kamkoli jedu, vozím si zpátky místní muziku. Ale neznamená to, že si z Oděsy přivezu místní pop - přivezu si skupinu Poza. Z Tuniska jsem dotáhla neidentifikovatelné kazety s neidentifikovatelnými názvy, ale báječně se u nich tančí... Z Korsiky jsem dotlačila mužský a capella sbor, u kterýho mi běhá mráz po zádech atd. Teď odjíždím do Bretaně, a přestože jsem si odtud přivezla už asi tři cédéčka, těším se na další úlovky.

Kdybyste měla uvést jednu desku, která vás v životě nejvíce oslovila, která by to byla?

To jsou testy IQ, kterými nikdy neprojdu. Moji hitparádu střídavě vedou právě nějací Rumuni, Finové, anebo třeba Radůza. Ale možná, že pro ten náhled, pro jisté otevření důležitých kanálů a vykopání kořenů z hlíny byl důležitej v posledních letech právě Bregovič a jeho soundtrack k "Undergroundu". A předtím to byli Floydi, mezitím "Master Of Puppets" od Metallicy, úplně první byla Abba.

Máte nějaký hudební sen?

Vidět naživo Toma Waitse, přivézt Bregoviče na Pražský hrad, točit dokumenty o českých písničkářkách, založit hudební rádio, které by se dalo poslouchat, mít pořád muziku ráda. Mám co dělat, už mi není dvacet :).

Jakým způsobem používáte internet?

Upřímně řečeno, internet používám jako informační zdroj a surfuju v něm, aniž bych věděla kudy - jen tak podle intuice. Když už za něčím jdu, navštěvuju stránky kapel. A můžu říct, že bych bez netu byla jak bez ruky. Už si prostě nedovedu představit, že bych informace lovila jinak.

Děkuji za rozhovor.


DOPORUČENÉ ČLÁNKY