Loňské studiové album sheffieldských Arctic Monkeys možná mnohé překvapilo a znejistělo. Image floutků s kytarami zůstalo v minulosti, na "The Car" kapela dotáhla směřování naznačené na "Tranqulity Base Hotel & Casino". Naplno se zde otevírá songwriting inspirovaný popem sedmdesátých let a dobovými filmovými soundtracky, skladby jsou pomalé, procítěné, tu jsou postavené na pianu, jinde se vznášejí nad lesem smyčců. A pak je tu frontman Alex Turner. Klidnější, vyrovnanější, ale stále jaksepatří ironický.

Výše uvedené je příznačné i pro singl "Sculptures Of Anything Goes", na němž se vedle zpěváka výrazně podílel i kytarista Jamie Cook. Vláčná píseň se noří do hutné syntezátorové mlhy, rytmus udává neodbytný, osudový beat a Turner před posluchače uvolněně předkládá jaksi surreálné obrazy, které jsou odkazem na skupinu samotnou a na proměnu, kterou prošla. Ony titulní "Sochy čehokoliv" jsou jakousi uvolněnou metaforou tvůrčího procesu, který do sebe může nasát prakticky cokoliv.

I doprovodné video působí jako mírně nesourodý sled koncertních záběrů, které vypadají, jako kdyby vznikly před pětačtyřiceti lety (alespoň), scén ze zkoušek, architektonických nákresů, Alexe Turnera ve vile nad mořem i samotného na pódiu... A s pomalou skladbou to jde velmi dobře dohromady, hudba i obraz navzájem podporují svou atmosféru. Zvláštní, ale povedené.

8/10