Tomáš Kočko - Pořád si nesu našu beskydskú notu

08.01.2023 09:00 - Hana Bukáčková | foto: Smile Music

"Musím se do písničky zamilovat. Musím s ní vstávat, ulehat, musí mě dráždit. Musí mi cinknout u ucha, chytnout za srdce, rozesmát, rozezpívat, nahnat do očí slzy," říká Tomáš Kočko o tom, jak pracuje s lidovkami. A platí to i o albu "Ona", které teď vyšlo na vinylu. Povídali jsme si ale nejen o lásce k deskám.
Na facebook přidáváte statusy "Hej, Koleda!" a stav decibelů. Oč se jedná? Soutěžíte, kde to je hlasitější?

Přesně tak! Je to soutěž mezi městy, kde hrajeme venkovní adventní koncerty. Naučíme diváky refrén naší autorské koledy a na nich je pak zpěvem vytlačit co nejvíc decibelů. Zatím žebříček opanovali Východočeši z Ústí nad Orlicí. Jejich výkon odolal jak Pražanům, tak Veselanům z Moravy, či Slezanům z Krnova. Dokonce i Slovákům z Trenčína! Naše šňůra ale pokračuje. Uvidíme, co Jihočeši… Nicméně mým tajným koněm jsou Ostraváci!

Tomáš Kočko
© Petra Švehlová
Nyní máte "Kračúnovskou šňůru". Co si pod tím mám představit?

Jezdíme po vlastech moravských i českých a letos jsme přidali i Slovensko. Kračún je dávný název pro nynější Vánoce, tedy svátky zimního slunovratu. Akcentujeme tedy pradávné kořeny dnešních Vánoc a podle toho vypadá i playlist našich koncertů. Málo Krista a hodně dávných tradic a kontextů…

Ve Svitavech s vámi byly na pódiu tanečnice. Byla to výjimka, nebo normální stav?

Ne, nevozíme s sebou tanečnice běžně, ale podobnou spolupráci vítáme. Nakonec i při nedávném natáčení našeho vystoupení pro ČT Art jsme si pozvali taneční sekci VUS Ondráš. Máme to vyzkoušené ještě z předcovidových časů a funguje to báječně!

Vaše hudba se zakládá na tradiční lidové muzice. Jaké vánoční tradice sami v rodině dodržujete? Zpíváte u stromku koledy? Naše rodina (já s mamkou) ano, tak proto se ptám.

Máte ode mě velkou pochvalu za to zpívání! K rozšíření repertoáru doporučuju naši interaktivní koledu "Co nam ty daš!" Koledování s našimi dětmi uplatňujeme při návštěvě babiček. Ale mám plán - až děti povyrostou, budeme chodit koledovat po sousedech! Co se týče zvyků, máme je synkretické. Žena peče božice, nikoli vánočku, pak jej po kouscích jíme, dáme i studánce i zvířátkám do krmelce… ale dárky nosí Ježíšek.

Tomáš Kočko

Tomáš Kočko je moravský písničkář, zpěvák, skladatel, aranžér a badatel v oblasti původní moravské a slovanské umělecké tvorby, historie i religionistiky. Se svým orchestrem je držitelem dvou cen Anděl za album roku. Jeho hudba zní přímočaře, má výrazné melodické linky a rytmické figury s prvky rocku, folku a jazzu. Předloni spolu s orchestrem vydal desku "Ona", ke které loni vyšel (první) vinyl. Ten si můžete koupit v našem shopu.

Před pár dny vám vyšlo první LP, nahrávka "Ona". Proč až s tímto albem? Jak moc byla bolestivá cesta k vinylu?

Samozřejmě mě napadá otřepaná fráze bez bolesti není radosti… Začal covid a všechno kolem muziky se sesypalo jako domek z karet. Nemohli jsme hrát, a protože se nehrálo, neprodávaly se desky, tím pádem vydavatelství nemělo peníze na desky nové… Indies Scope naše nové album chtěli, ale nemohli nám na ně dát dostatek peněz. Takže jsme nemohli ani hrát a ani nahrávat, prostě nic…

Prubli jsme streamování, lidi byli skvělí, drželi nám palce, posílali peníze, ale při vánočním streamu z Valašského muzea, kde jsme hráli prázdným sedačkám, jsem věděl, že žádnou další takovou akci už nezvládnu. Rozhodli jsme se oslovit fanoušky s prosbou o spolupodílení se na naší nové studiovce.

Díky jejich penězům tak vyšla "Ona" a jako bonus, bo těch peněz bylo o trochu více, i zpěvník! Deska zabodovala v TOP 20 World Music Charts Europe (držela se tam tři měsíce! a teď, v celoročním bodování, je z 854 alb na 43. místě!) Ohlásil se německý vydavatel, že by rád německou mutaci, nabízel ne příliš výhodnou smlouvu, a někdy na jaře se ohlásili pánové ze Smile Music s nabídkou spolupráce. Dohodli jsme se na vydání vinylu. Našeho prvního vinylu!

Máte vy sám rád vinyly? A co si myslíte o jejich současném boomu?

Nejsem hifista. Ale při trendu streamovacích platforem mi začínají gramodesky dávat smysl. Je to jako poobědvat ve fastfoodu, nebo ve špičkové restauraci. Podobné ingredience, ale ten zážitek je úplně jiný!

Je vinylová verze alba "Ona" v něčem raritní? Obsahuje něco navíc?

Naopak, měli jsme problém materiál na desku natlačit. S vinylem jsme prostě nepočítali, a tak jsme popřeházeli pořadí a musel jsem sáhnout i do aranží… Takže ano, deska je jiná než CD a nejen masteringem.

Cédéčko je kolekcí původem lidových písní a původně jste ho vydali na Silvestra. Proč právě v tento netradiční termín? Má to hlubší symboliku? Přece jen v tuhle dobu lidé mají často pozornost soustředěnou jinam...

Chtěli jsme vydat desku zároveň s klipem a klip jsme natočili rozverný, takový… silvestrovský. "Ona" moc veselá není, a tak jsme ten fakt chtěli trochu odlehčit.

Tomáš Kočko
© Petra Švehlová
Album je dle vašich slov ženské, archetypální a krásné. Je sondou do ženského světa. Dozvěděl jste se díky tomu něco nového o ženách?

To teda! Připadal jsem si jako cestovatel uprostřed nádherné a zároveň nebezpečné džungle!

Písně jsou z různých ranků a prý si vás samy našly. Jakou cestu u toho ušly, kde jste je objevil a proč vás právě tyto oslovily? Lidovek je přece nespočet.

Já se musím do písničky zamilovat. Musím s ní vstávat, ulehat, musí mě dráždit. Musí mi cinknout u ucha, chytnout za srdce, rozesmát, rozezpívat, nahnat do očí slzy… A tak v tom kvantu lidovek mi postupně cinkly u ucha písničky o ženských světech… A donutily mě, krom jiného, i přemýšlet právě o ženském vnímání, archetypech, tradici a jinotajích…

Hanácké Slovácko je pro vás ještě neobjevený kraj, co se týká lidovky. Jakto?

Tož, přistěhoval jsem se teprve nedávno a pořád si nesu našu beskydskú notu. Ale… už sa rozhlížám!

Který kraj máte naopak zmapovaný?

Řekl bych, že svůj rodný - sever Moravy a Slezsko.

Tomáš Kočko
© Petra Švehlová
"Deska si sama řekla, že já půjdu do pozadí a v popředí budou ženy - o nich to je a jsou to jejich příběhy." Až na jednu píseň, kterou zpíváte vy, na nahrávce zpívají jen ženy. Podle kterého klíče jste interpretky vybíral?

Stál jsem o to, aby uměly zpívat měkce moravsky a aby to byly interpretky s folklórní zkušeností a přesahem do dalších žánrů. Třeba Gosia Tutko je jazzová zpěvačka, která ale začínala s folklórem. Podobně Lucia Šoralová, původně zpěvačka z Lúčnice, nyní zpívá muzikál a šanson.

Proč jste si zrovna jako jedinou nechal na zpěv "Majdalenko Studýnková"?

Je to výjimečná píseň. V rámci folklórního materiálu známe bezpočet Katarínek, Aniček… ale pouze jedna opěvovaná dívka má celé jméno. Majdalénka Studýnková. Z Hanáckého Slovácka. Z Kobylí! A navíc má ta píseň nádherně vyklenutou melodii. Jsem prostě neodolal!

Krom osmi moravských lidovek je na albu jedna skladba v polštině, "Matulu moja". Jedná se o hudební vzkaz polským přátelům k jejich současné diskusi o ženských právech. Líbí se mi váš názor, že má žena právo rozhodovat o svém těle…

V Polsku máme opravdu hodně přátel, jak hudebních, tak mezi fanoušky, mám Polsko rád, jezdíme tam s rodinou k Baltu… a tak mě situace kolem práv polských žen upřímně bolí. Jakkoli znám kontext, nedaří se mi pobrat fakt, že naši blízcí sousedé mají tak anachronický přístup k právu ženy rozhodovat o svém těle!? Stává se nám na koncertech v Česku, že za námi chodí právě Polky se slovy díků, že o věci explicitně mluvíme. Ta písnička je jen takové zrníčko, ale díky těm ohlasům vidím, že i malé zrnko má smysl.

Váže se k jednotlivým songům nějaká zajímavost? Do "Lupček" jste třeba zakomponoval jakousi milostnou magii v podobě vyjmenování seznamu bylinek… Jak to bylo s ostatními skladbami?

Za každou tou písní je příběh. Hudební i nehudební. Některé písně na sebe nabalily i příběhy ze studia… bylo to dobrodružné! O každé té písni by se dalo vyprávět!

Album "Ona" vznikalo na ose Morava-Maďarsko-Polsko-Slovensko. Co si mám pod tím představit?

Byl covid a s některými hosty bylo nemyslitelné setkat se ve studiu. A tak se nahrávalo v soukromých studiích v Polsku a Maďarsku, hostující interpretky a interpreti byli ze Slovenska, Polska a Maďarska a kompletovalo se na Moravě. Bylo to náročné. Mám rád tvůrčí setkání s muzikanty ve studiu a tohle bylo na hrozně dlouhé lokte. Jinak to ale nešlo.

Když jsme u těch států a přeshraniční spolupráce, album zaznamenalo i nadnárodní úspěch. Jak už jste i sám zmínil, tři měsíce se drželo v top 20 World Music Chart Europe. Promítnul se tento úspěch i do jiných sfér? Je o vás třeba teď větší zájem?

No… je to jako s Anděly. Je to jisté doporučení. A ano, byl zájem o německou mutaci "Ona" a vypadá to, že další deska v této verzi vyjde rovnou, ale pokud jde o koncerty, je třeba na nich pracovat. Letos poprvé jsme hráli v Rakousku a umístění ve WMCHE bylo jedním z argumentů, proč nás pozvali.

Tomáš Kočko
© Petra Švehlová
Album má neobvyklý vizuál. Jednak se skládá ze tří fází měsíce, jednak obsahuje bludiště, což je symbol bohyně Hekaté. Je zobrazována jako úplná žena, tedy jako panna, matka, ale i stařena. Koho to napadlo?

Já mám tyhle mytologické symboly rád. Sám jsem slovanským rodnověrcem, a když jsem nechtěl fabulovat nějakou slovanskou trojjedinou bohyni, s potěšením jsem sáhl po této antické, polozapomenuté Hekaté. Ženská trojjedinost tady byla, zdá se, daleko dříve než ta mužská!

Máme závěr roku, jak byste ho zhodnotil a s jakými plány vyhlížíte ten další rok?

Rádi bychom hodně hráli. Fanoušci už se ptají na novou desku, ale my si chceme užít živé hraní, když se už může!


DOPORUČENÉ ČLÁNKY

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY