Fíha, jak to letí! Nejdřív vyprodaná Velká Lucerna, poté Forum Karlín - od tohoto vystoupení uběhlo už pět let. Tenkrát to byla meta. Pražskou sokolovnu, jak toto místo sami nazvali, dokázala partička Rybičky 48 vyprodat dva měsíce předem. Ale kapela roste a sny se zvětšují. V dnešní době platí, že kdo nezaplní O2 arenu, jako by snad ani nebyl. Kuba Ryba & spol. tento hudební svatostánek zaplnili a přejmenovali ho na nejkrásnější českou sokolovnu. Sami vědí, jaké to je objíždět menší plácky. To, jak se jim daří poslední roky, mají vydřené, odježděné a odehrané, úspěch jim rozhodně sám nespadl do klína.

Koncert měl být původně k osmnáctinám, skupina ho plánovala na konec listopadu 2020 jako maturitní večírek. Tomu předcházely stužkováky, tedy vystoupení v menších městech, které měly vyvrcholit tím největším. Jenže do toho hodil vidle covid a o rok později zas. Až teď, do třetice všeho dobrého, termín klapl a vlastně se tak trochu splnilo zpěvákovo přání - chtěl totiž uspořádat megakoncert právě ke dvacetinám formace, oslavy osmnáctin si přál zbytek sestavy.

Muzikanti vsadili sami na sebe, žádná předkapela, minimum hostů. Čekání na ně zpříjemnily projekce klipů na velkoplošném plátně. Ty byly seřazené od nejmladšího po nejstarší - ten úplně první z roku 2003 jsem ani neznala. Byla to příjemná retrospektiva, místy k pousmání. Vše uzavřel teaser na dokument, který by měl vyjít v březnu příštího ro(c)ku.

Před pěti lety vzniklo taky vtipné video, které dokumentovalo 115 let (tak se jmenovala i tehdejší tour) dlouhou cestu formace. Ta kopírovala historii lidstva, členové formace byli převtěleni do významných postav našich dějin, jejichž životy byly náležitě upraveny s humorem jim vlastním.

Ale to by nebyli oni, kdyby nebyli megalomani. Jejich pyrotechnická show je proslulá již pár let, proto často Rybičky patří mezi headlinery festivalů. Už před těmi pěti lety na návštěvníky čekala efektní scéna složená z desítek reproduktorů, obřích větráků, světel a pyrotechnických kousků - šlehaly plameny, padaly ohnivé jiskry, sršely gejzíry ohňostrojů.

Teď to bylo podobné, ale v podstatně větším formátu. Impozantní byla dominantní obrovská scéna, jedna z největších, co kdy byla ve vysočanské hale postavena. Zahraniční umělci by jim mohli závidět! Plameny šlehaly ze všech stran, nechyběly ani plamenomety schované pod krky kytar. Vzhledem k množství síry ve vzduchu by si mohli pánové vysloužit přezdívku čeští Rammstein. Vše korunovalo obrovské kapelní logo ve tvaru rockového paroháče, které roky známe i z mohutného železného stojanu na mikrofon.

A další esa v rukávu následovala: známé postavy Jimi Vošousta a Lojza Vošousta a nečekaný vtípek - prý přijde Tomáš Klus coby zakladatel Klus Klus klanu. Samozřejmě nepřišel, objevil se jen někdo schovaný pod rouchem této organizace. Fórek se nepotkal s očekáváním. To samé by se dalo říci o hořícím fanouškovi, který pobíhal mezi umělci.

Došli i skuteční hosté. V písni "Chtěl jsem tím říct" přišel Rybičky podpořit Jakub Děkan, pauzu na převlečení vyplnil oblíbený písničkář Pokáč, který odzpíval megahit "Rád chodím na poštu". Důvod výběru hosta byl prostý - prý chtěli skromného kluka, kterému stačila jedna O2 arena. Z nominací tak vypadli Mirai, kteří potřebovali dvě, i Marek Ztracený, který potřebuje mít tři velké koncerty. To byla celkem vtipná argumentace.

Kuba Ryba dodržel, co slíbil, převlékl se do zlatého obleku a předvedl striptýz, aby oslím můstkem - retro plavkami schovanými pod kostýmem - odhalil, že dojde na hymnu oblíbeného ročního období "Léto". K tomu přihodil historku o tom, jak tento výstup trénoval doma před čtyřmi psy a jak ho nechápavě u toho sledovali.

Poslední novinku "Divokej Ir" prezentovali s Vaškem Bláhou z Divokého Billa. A nebyl by to koncert, kdyby nezazněl i jejich notorický duet "Zamilovaný/Nešťastná", s Bárou Zemanovou, která si odskočila od své pětiměsíční dcery.

Slabinou byly výplně mezi jednotlivými písněmi. Muzikanti se totiž neustále dokola ptali, jak se všichni baví, což znělo nakonec rozpačitě. S publikem si hráli, vyzývali je ke stání a tanci nebo k rozsvěcení a zhasínání svých mobilních aparátů. Před politickou písní "Jdi domů Ivane" dav skandoval: "Do prdele s Putinem!"

Kapela Rybičky 48 dobyla svůj pomyslný vrchol a svojí aparaturou a monstrózností přepsala dějiny. Ale rozhodně není na vrcholu sil. Na řadě je dokument a taky jediný velký samostatný koncert v jejich rodné Kutné Hoře v nově postaveném amfiteátru. Oslava dvacetin to byla dobrá, koncert povedený. Předvedli to, co se od nich zkrátka žádá. Jedou dál, snaha jim nechybí, ale dá se tohle něčím předčit? Sám čas ukáže.