Pop rock je ošemetný žánr. Pokouší se o něj ledaskdo, ne vždy se ale podaří všechny složky poskládat tak, aby výsledek fungoval na obou pólech, tom rockovém i přístupnějším popovém. Jihočeská skupina 25 v těchto vodách s přestávkou úspěšně plave dvě dekády a v únoru vydala album "Meziprostor". Jaké je?
7/10
25 - Meziprostor
Vydáno: 22.2.2022
Celkový čas: 48 minut
Skladby: 25, Slunce je lék, O trochu blíž, Symfonie letokruhů, V objetí zítřků, Realita show, Píseň o duši, Země pod vlnami, Štěstí, Ty jsi ten cíl, Československá, Pro Aličku
Vydavatel: Self-released
Někdy práce a běžný
život musí ustoupit muzice. Přesně tohle se stalo volyňské kapele
25, která sice vznikla v listopadu 2000, od roku 2008 do roku 2018 ale spala. Pak se její členové opět dali dohromady a nyní návrat završují svou čtvrtou deskou "Meziprostor".
Dvanáct čerstvých skladeb kloubí rock, pop, sound devadesátkových kytarovek i folkové písničkářství a buduje si svůj barevný hudební svět. Ten je neprovoplánově chytlavý a hlavně vnitřně pravdivý a uvěřitelný. Muzikanti neobjevují neobjevené, jejich tvorba ale má svou vlastní tvář. Díky šíři stylů, které se na nahrávce potkávají a navzájem prolínají, je tu spousta barev.
Kolekce je chvályhodně proměnlivá - najdeme tu jak folkovou přírodní lyriku "Symfonie letokruhů" a kousek od ní "Země pod vlnami", jejíž refrén nese téměř metalová kytara, jinde se zase tentýž nástroj tetelí jak v písních
The Cure - drží ale velice dobře pohromadě jako celek.
Hlavním pojítkem díla je nicméně jednotná nálada, mírně melancholická, ale v jádru optimistická,
prosvětlení a taky zpěv Aleše Nestřeby. Ten svou barvou i dikcí v přijatelné míře místy připomene
Richarda Krajča z
Kryštof. Napsal rovněž všechny texty, neobešlo se to ale bez příležitostných klišíček a pocitu, jako by se místy slova nemohla
vejít do hudby (například v "Realita Show" to docela drhne, bohužel).
Přesto se s jeho lyrikou lze bez potíží ztotožnit, metafory jsou skutečnými metaforami, nikoliv jen obrazy bez obsahu, pointy sedí a atmosféra funguje. Formaci navíc nechybí schopnost vykouzlit nosný melodický nápad, spousta písniček se tak velmi snadno zarývá pod kůži.
"Meziprostor" je řemeslně poctivou deskou s výborným zvukem (postaral se o něj Jan Kapák, který zde i bubnuje a působil třeba v metalových
Master's Hammer) a barvitým obsahem. Takhle se ten pop rock má dělat: s nápady, hravostí, vlastním
ksichtem a ne na první dobrou, ale přesto v pozitivním slova smyslu přístupně a líbivě. "Meziprostor" je totiž přesně tím albem, které při opakovaných posleších postupně rozkvétá.